Ve společné akci amerických a ruských bezpečnostních sil vedených ruskou majorkou Kozlovovou a zástupcem FBI Prestonem je zabit bratr mafiánského bosse Tereka Murada. Ten se rozhodne pomstít a objedná si za sedmdesát milionů dolarů profesionálního zabijáka Šakala. Zločinec, který pracuje sám a v naprostém utajení se pustí do příprav atentátu. Vyzvedne si u padělatelky nový pas a přes internet si objedná supermoderní kulomet polské výroby. Mezitím Kozlovová varuje, že Terek jistě chystá nějakou tvrdou odvetnou akci a zvláštní komando proto unese jeho komplice Politovského. Ten při brutálním výslechu zemře, ale těsně před smrtí se zmíní o šakalovi.
Z dokumentů v jeho tašce pak vyplyne, že obětí se má stát ředitel FBI. Kozlovová potvrdí, že jediným člověkem, který by dokázal Šakal identifikovat, je bývalá baskická teroristka Isabella Zancovová, ukrývající se kdesi ve Spojených státech pod novou identitou a cesta k ní vede přes jejího bývalého milence, teroristu Ira Declana Mulqueena, který si odpykává pětadvacetiletý trest v americkém vězení. Zatímco se FBI podaří vězně získat ke spolupráci, Šakal si objedná v jedné kanadské dílně zhotovení speciálního podstavce na zbraň a ve Washingtonu si obhlédne místo, kde chce atentát spáchat. Má se tak stát za čtrnáct dní, kdy se má otevírat nové oddělení dětské nemocnice a během slavnosti má promluvit právě ředitel FBI. Agenti se dostanou šakalovi na stopu, podle falešného pasu, na který přicestoval do Kanady.
Mezitím zločinec během zkoušky podstavce zabije technika, který se ho pokusil vydírat, zbaví se dalších pronásledovatelů a zmizí. Declan pochopí, že se Šakal chce dostat do USA přes Velká jezera a skutečně se s ním zcela nečekaně střetne tváří v tvář v jednom z přístavů. Vyjde najevo, že v týmu, který pracuje na Šakalově dopadení, je zrádce. Přestože je odhalen, rozhodnou se agenti evakuovat Isabellu. Přicházejí však pozdě. Šakal zabil agenty a smrtelně postřelil Kozlovovou, se kterou se Declan začal sbližovat. Muž má o důvod víc pomstít se zločinci, který ho už kdysi podrazil. A tak je v den otevření nemocnice na místě nejen šakal, ale také agenti FBI a Declan, odhodlaný zločince zastavit.
Známý lupič Eddie Hawkins, zvaný Hudson Hawk, je po svém propuštění ze Sing Singu kontaktován mafiány a přinucen ukrást z newyorské aukční síně cennou jezdeckou sošku od Leonarda da Vinciho. Spolu se svým stálým partnerem Tommym sošku odevzdají mafii. Později se ukáže, že celá akce byla jenom zkouška. Hudson Hawk je unesen agenty CIA do Říma, kde má pro ně a mafiánskou bandu, vedenou povedenou dvojicí Darwinem a Minervou Mayflowerovými, zcizit další da Vinciho artefakty, které skrývají alchymistické tajemství výroby zlata z olova. Hudson Hawk ve spolupráci s agentkou Vatikánu dr. Baragliovou prohlédne ďábelský plán Mayflowerových na ovládnutí světa, ale zdaleka ještě nemají vyhráno...
Kdo je nadporučík Hart a jakou válku vede? Hart je studentem práv na špičkové americké universitě a syn senátora. Ale je rok 1944, druhá světová válka, a tento nedostudovaný právník, který byl zajat při operaci v Ardenách, se ocitá s dalšími americkými vojáky v německém zajateckém táboře. Takřka přes noc se z něj musí stát hotový právník, obhájce a také dospělý a statečný muž, který ví, co je jeho povinnost. A kdo je plukovník William McNamara? Má v krvi nejen smysl pro disciplínu, ale i pro odvahu a čest. Snaží se za každou cenu udržet v táboře pořádek. Je pověřen velením nad americkými vojáky, kteří jsou v zajateckém táboře uvězněni. Jeho úkolem je mimo jiné i čelit rasistickým srážkám vojáků s černými piloty, ve kterých nejde jen o cigarety. V táboře dojde k vraždě a je z ní obviněn jeden z černých vojáků. Německý správce tábora plukovník Werner Vissera (Marcel Iures) dá povolení k vojenskému soudu. Obhajobou kolegy je pověřen Hart. Během procesu připraví plukovník McNamara nebezpečný plán jak zničit nedalekou továrnu na střelivo. Je to důmyslná hra o čas, ale i o životy a každý z vojáků v ní má svou nebezpečnou roli... Film byl natočen podle románu Johna Katzenbacha.
Charles Lang (William H. Macy) je obyčejný montér v továrně v Americe v 30tých letech 20. století , jenž doma v dílně vynalezl motor, který je poháněn vodou. Poté, co jej chce patentovat, mu někdo začne usilovat o jeho vynález a poté i o život. Za vším stojí mocné společnosti a ropný průmysl, kteří se bojí převratného vynálezu. Jediný, kdo se Langovi snaží pomoci, je novinář Dave Murray (Treat Williams ). Mají však dva muži šanci proti nejmocnějším?
V malém americkém městě se množí případy úmrtí na následky hadího uštknutí. Zdá se, že tentokrát jde o neznámý, velmi agresivní druh hada - a nervozita obyvatel se změní v paniku po zjištění, že poušť za městem se těmito novými hady přímo hemží. Pocházejí z tajné vojenské základny, která se pokoušela genetickými mutacemi "vylepšit" hady pro válečné použití. Proti jedu tohoto superhada není obrany. Stejně jako proti bezohlednosti těch, kterým se tajný projekt vymkl z ruky a teď se silou mocí snaží zabránit skandálu. Malé město v poušti se stalo jediným svědkem selhání armádní mašinerie - a má za to být srovnáno se zemí i se svými obyvateli...
Zaměstnanec pojišťovny se v Paříži stane předmětem sázky mezi třemi děvčaty o to, která jej dokáže svést
Vědecká expedice pátrající po legendárních lebkách z Tougandy se vylodí u břehů Bengálských ostrovů. Ačkoliv jsou speciálně vyzbrojeni, netuší, že dávné kouzlo lebek může ohrozit nejen je, ale i celé lidstvo. A právě toho chce využít nelítostný Xender Drax (Treat Williams). Ale jen do té doby, než se objeví někdo, kdo mu v tom může zabránit - neohrožený hrdina Fantom (Billy Zane) - postava z comicxové legendy staré více než 400 let.
Tento dobrodružný film se odehrává na Cancuně, klidném místě mexického pobřeží. Hlavní hrdina David Ziegler ( Treat Williams ) se zde pokouší zapomenout na smrt své ženy. Klidná idylka však netrvá dlouho. Peklo vypukne, když David obdrží tajemnou disketu od svého bratra Jamese, o kterou má zájem mafie. Je jen jedno místo, kde lze disketu schovat - do břicha žraloka.
Píše se rok 1957 a my se ocitáme na jihu USA ve státě Alabama. Rozmazlená jižanská kráska Maggie DeLoachová a její spolužačky a kamarádky ze sesterstva na Randolphově univerzitě Delia Juneová, Keefi a M.A. dosud žily pohodlný a bezstarostný život, na hony vzdálený obavám a konfliktům, které právě začínají zmítat zbytkem amerického Jihu v souvislosti se vzestupem hnutí za lidská práva. Ale když se Maggie seznámí s liberálním a pohledným mladým fotografem jménem Hoyt Cunningham, který často hovoří o blížících se změnách na Jihu, a také s radikálními názory své spolužačky Aiken, uvědomí si, že se i její vlastní život velmi brzy změní.
Na přelomu 70. a 80. let vzniklo v americké kinematografii několik filmů, zabývajících se problémem Mexičanů, přicházejících ilegálně do Spojených států za prací, mj. Ilegální přistěhovalec (1977), Hraniční čára (1980). Ve filmu debutujícího režiséra W. Tannena Okamžik záblesku je však tato tematika zpracována jen na okraji, jako ilustrace každodenní práce šlenů texasské hraniční stráže. Hlavním motivem je tu spekulace s možným vysvětlením dodnes plně neobjasněné vraždy prezidenta Kennedyho. Jistě chvályhodné ambice tvůrců natočit angažovaný film bohužel nedošly naplnění ani ve scénáři, ani v realizaci. Okamžik záblesku můžeme považovat za nevýraznou ukázku současné americké komerční tvorby, v níž chvílemi zaujmou herecké výkony Krise Kristoffersona, Treata Williamse a především Ripa Torna.