Jack Frost (Michael Keaton) dostal druhú šancu byť otcom. Možno tým najstudenším, akého si viete predstaviť. Jack Frost sa živí ako spevák, ktorý je väčšinou kdesi na cestách a tak môže iba ťažko trábiť veľa času so synom Charliem, ktorého má veľmi rád. Byť stále v aute, to nie je veľmi príjemné a naviac ani bezpečné. Charlie to bude mať veľmi ťažké. Ešte o tom nevie, ale jeho otec má práve nehodu, po ktorej sa jeho život končí. Aby to však nebolo také smutné, Jack sa vracia na tento svet v novom prevleku. Z Charlieho sa stal veľmi smutný chlapec až do momentu, kedy sa jeho otec opäť neobjavil v jeho živote. Jack sa však vrátil ako snehuliak. Konečne si môžu užiť spoločný čas. Ale čo povedia ostatní na to, že sa Charlie rozpráva so snehuliakom? A čo sa vlastne stane, keď sa oteplí?
Pacientům psychiatrické kliniky změna prostředí a trocha čerstvého vzduchu neuškodí. Ale nesměli by se stát svědkem vraždy a jejich lékař je ve smrtelném nebezpečí!
Píše se rok 2654 a válka s agresivními Kiletary je na spadnutí. Hlavní velitelství na hvězdě Vega, kde je umístěn nepostradatelný Navcom, umožňující skokové přesuny při vesmírných plavbách, hlásí nečekaný útok nepřítele. Země se tak ocitne v bezprostředním nebezpečí a nezbývá mnoho času na záchranu. Poblíž se nachází pouze kosmická loď kapitána Taggerta s dvoučlennou posádkou - piloty Marshalem a Blairem. A právě Chris Blair, aniž to tuší, se stává poslední nadějí lidstva. Jeho matka, po níž mu zbyl tajemný medailon, totiž patřila k vymírající rase "poutníků". Byli to první vesmírní výzkumníci, u nichž se vyvinul speciální dar vnitřní prostorové a časové orientace, k níž nepotřebovali žádné navigační přístroje. Chris, který tyto výjimečné schopnosti zdědil, tedy musí dokázat to, čeho žádný jiný smrtelník není schopen - skok z pulsaru Charybda směrem k ohrožené Zemi. Kdyby se mu to nepovedlo, lidská civilizace zanikne...
Sex. Slovo s množstvím významů. Může znamenat lásku. Nebo kontrolu. I vášeň. Stejně tak - masochismus... Pro pár lidí sex znamená překročení určité hranice, za kterou není radno jít. Těchto několik jedinců je přitahováno do sexuálního nebezpečí silou, které nemohou odolat.
Sex však může znamenat i sebezničení. Experimentovat se sexem znamená vydat se na nebezpečnou cestu.Přijít do této neprozkoumané říše může stát muže i ženu ztrátu vlastní duše. Málo lidí je schopno uskutečnit tento nedobrovolný "průzkum". Jen pár šťastlivců se vrátí, aniž by nebyli navždy poznamenáni. A to je příběh zvláštního manželského svazku Stephena (Julian Sands) a Aliny (Joanna Pacula), kterým asistuje dobrovolný milenec Paolo (Tchéky Karyo)...
Daisy je svedkyňou vraždy módneho návrhára. Na polícii o vražde vypovedá a popisuje tvár vrahyne. Policajný kreslič, detektív Jack Whitfield, s hrôzou spoznáva, že portrét, ktorý podľa Daisiných slov načrtol, sa hodí na jeho manželku Rayanne. V tej chvíli sa jeho život dramaticky otočí hore nohami. Neverí vo vinu vlastnej ženy a úmyselne zmení tvár na skici na fiktívnu podobu. Na vlastnú päsť sa potom usiluje vypátrať vrahyňu. Udalosti dostávajú rýchly spád - podľa falošnej kresby zatknú nevinnú ženu, svedkyňu zavraždia a Jack je posledný, s kým ju videli.
Idylický život Grace Trevethanové se hroutí. Sebevražda manžela, po němž zbyla hromada dluhů, k tomu jeho bývalá milenka a představa, že by Grace měla přijít o svůj nádherný venkovský dům, to vše naši hrdinku donutí, aby se pustila do práce. S pomocí svého zahradníka Matthewa vymění Grace své milované orchideje za marihuanu. Dny i noci tráví ve skleníku, který se promění v jakousi tajnou laboratoř, a doufá, že se Bůh smiluje a dá dobrou úrodu. A vskutku, první ubalený joint z vlastní zahrádky by skolil i indiánského náčelníka. Grace se tedy vydává z bezpečí své vesničky do drsného podsvětí Notting Hillu, aby nalezla odběratele V úspěšné britské komedii, která sklidila nadšený divácký aplaus už při svém předpremiérovém pražském uvedení na letošních Dnech evropského filmu, ztělesnila hlavní roli renomovaná Brenda Blethynová (známe ji např. z filmů Tajnosti a lži či Tichý hlas), dále hrají Tcheky Karyo (Brutální Nikita, Johanka z Arku) a Craig Ferguson.
Film belgického režiséra Gérarda Corbiaua je volně inspirován studií Philippa Beaussanta Lully aneb Hudebník slunce, věnovanou postavě skladatele Jeana-Baptista Lullyho (1632 1687), který působil na dvoře Ludvíka XIV. jako dvorní skladatel a kapelník. Ludvík XIV. (1638 1715) se stal králem už v pěti letech, ale ujal se vlády teprve v roce 1661 po smrti kardinála Mazarina. Jako chlapec měl zálibu v tanci a v roce 1651 poprvé veřejně vystoupil v Baletu noci, při němž ho poprvé doprovázel Lully, který později pro mladého krále složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Skládal na královo přání také opery a hudbu provázející představení her Jeana-Baptista Poquelina, známého jako MoliŹre. Film sleduje vztahy mezi králem, Lullym a MoliŹrem, do jisté doby přátelské, později poznamenané závistí a zejména ochladnutím toho, který mezitím vyspěl v krále Slunce.
Vietnam 1968. Americká armáda mění v jedné z vietnamských vesniček svou vysunutou hlídku. Kapitána Cahilla střídá kapitán Doyle. Ovšem díky Doylově neopatrnosti a obalu od čokolády se p přítomnosti Američanů ve vesnici dozví vojska Vietkongu, která vesničanům za trest zabijí místního posvátného slona. Vesničané bez slona nemohou v žádném případě být a ani americká armáda nechce ztratit na strategicky důležitém místě svůj vliv: U.S. Army proto sestaví pětičlenné komando, které má za úkol sehnat nového slona a dopravit ho ho válkou zmítaným Vietnamem až na místi určení. Na cestě ovšem číhá nejedno nebezpečí a překvapení, takže 200 mil vietnamskou džunglí bude pro značné různorodou pětici amerických vojáků, mnohatunového sloního drobečka Bo-Tata i jeho mladého domorodého průvodce Linha pořádně náročných.
Film byl natočen podle skutečného příběhu majora americké armády Jima Morrise.
V čtvrtém snímku z cyklu „Komedie a přísloví“ přivádí jeden z hlavních představitelů francouzské nové vlny Eric Rohmer na scénu drobnou mladou Louise, ženu s posmutnělým pohledem, kterou ztělesnila předčasně tragicky zesnulá francouzská herečka Pascale Ogierová. Přičemž onen smutek v jejích očích pramení mimo jiné i z toho, že se Louise už delší dobu nudí ve vztahu se svým poslušným, možná až příliš disciplinovaným přítelem, architektem Remim. Zároveň se však žena stále nedokáže odhodlat k rozchodu. Proto také nakonec opustí jejich společné hnízdo v Marne-la-Vallé a pod záminkou, že chce být chvíli sama, se nastěhuje do nevelkého bytu v srdci Paříže. Pravda je ale především taková, že si chce znovu začít užívat večírků a ztracené svobody. A také na nic nečeká a přes neustálé pronásledování svým kamarádem, prostopášným, nicméně ženatým Octavem, začne vymetat večírky jak na běžícím páse. Naneštěstí jen máloco se dále odehrává podle jejích představ. A Louise již brzy pochopí pravý význam pořekadla, že „nikdy nevíme, co máme, dokud to neztratíme“.
Ve vedlejších rolích komediálního dramatu, za nějž Pascale Ogierová získala cenu na filmovém festivalu v Benátkách, se představí Tchéky Kario a Fabrice Luchini.
Řekne-li se Jean Paul Belmondo, vybaví se většině filmových diváků postava sympatického dareby. Jeden z nejslavnějších francouzských herců jich vytvořil desítky a ať už stály na straně zákona nebo na té druhé, vždycky byl tím, komu se u televizní obrazovky držely palce. Komisař Jordan, hlavní hrdina kriminálního snímku Dobrodruh, také patří mezi ně. Mezi svými kolegy i mezi zločinci je znám svými obratnými a značně svéráznými metodami. Tentokrát je vyslán do Marseille, aby vyřídil velký případ s narkotiky. Přestože se stane obětí pečlivě nastražené léčky a je odvolán, rozhodne se zůstat a pokračovat v pátrání na vlastní pěst. Profesionálně natočenému snímku nechybí napínavý děj ani nenucený humor. Jordan je klasickou belmondovskou postavou a stejně jako třeba jeho Borowitz z filmu Policajt nebo rošťák, oslňuje elegantní nenuceností, šarmem a neortodoxními metodami, s nimiž likviduje zločinecké gangy.