Krutěji se už k němu osud zachovat nemohl: znetvořené tělo, odpor budící, hrůzu nahánějící tvář. Obluda. Stvůra. Démon. A přece stvoření bezmála lidské. Quasimodo. Nalezenec, vyrůstající ve velebných zdech chrámu Notre Dame, jehož jedinou radostí se staly zvony. Zvony, jimž věnoval všechnu svou energii, sílu a lásku, zvony, které jej na oplátku připravily o to poslední člověčí, co mu zbývalo, o sluch... A přece i v této ubohé karikatuře člověka se ukrýval vznešený duch, bilo vřelé srdce. Srdce, schopné těch nejposvátnějších lidských citů: lásky, pokory, sebeobětování...
Jednatřicetiletého londýnského panice čeká i přes jeho nevědomost nejdivočejší večírek jeho
života. A kdo ví, možná že jedním z hostů bude i láska...
Zatímco jeho vrstevníci již zakládají rodiny, jednatřicetiletý panic Gavin Lamb, kterého hraje Jesse
Birdsall, je v tomto ohledu stále notný kus pozadu. A navíc pořád bydlí s rodiči. Taková je cena,
kterou musí londýnský kadeřník z West Endu platit za svoji až patologickou stydlivost a ostýchavost.
Jeden jediný večer, během nějž opustí svůj pokoj se sbírkou hudebních nahrávek a vydá se na
zdánlivě poklidnou party, ale tohle všechno změní. A hlásí to už příchod na samotný večírek, kde
jinak do podlahy upřený Gavinův pohled upoutá šarmantní hostitelka a nudící se paní
milionářského domu Joan s tváří Lynn Redgraveové. Kupodivu však její přízní noc zdaleka nekončí.
Naopak, Gavina toho čeká mnohem víc. Je zde totiž ještě hodně nepřizpůsobivá a divoká těhotná
rebelka Minerva v podání tehdy třiadvacetileté Heleny Bonham Carterové, která evidentně též stojí o
seznámení. I díky ní nakonec Gavin možná konečně pochopí, koho že to vlastně celou dobu miluje.
Romantickou, svěže zábavnou, a přesto mile poklidnou britskou komedii plnou červenání natočil v
roce 1989 americký režisér Randal Kleiser.
Svrchovanost Anglie je pod stálým tlakem okolních států a v zemi je třeba obnovit silnou katolickou víru. Umírající královna už nemá dost sil a jediným potenciálním nástupcem trůnu je její mladá sestra Alžběta, zapřísáhlá protestantka. Selhávají i naděje na záchranné manželství s některým ze sousedních panovníků a osud celé Anglie se ocitá na okraji hluboké propasti...
Protagonistami komorného príbehu o manželskej kríze a o strete ľudí s odlišnými morálnymi postojmi sú umelci: mladá huslistka, vracajúca sa zo stáže v USA, jej muž, ambiciózny dirigent mestského orchestra a slávny dirigent, vracajúci sa po stretnutí s huslistkou po mnohých rokoch do vlasti. Starý umelec spočiatku netuší, že práve on je príčinou rodinnej roztržky. Vďaka nemu žena odhalí skutočnú povahu svojho manžela, ktorý ľahko obetuje umenie v záujme svojho egoizmu.Vo všeobecnej polohe je film aj úvahou o morálke v spoločnosti, stojacej na prahu krízy. Keďže sa Wajda aktívne podieľal na politickom boji v Poľsku, film s dominujúcimi hereckými výkonmi Jandovej, Gielguda a Seweryna, pripravený u nás na uvedenie už v r. 1982, mal napokon premiéru až v r. 1990.
Britské biografické drama režiséra Hugha Hudsona se odehrává v roce 1924 na olympiádě v Paříži. Eric Liddel (Ian Charleson) je zbožný křesťan, který věří, že jeho atletický talent je dar od boha a že pokud vyhraje zlatou medaili, bude to způsob jak boha velebit. Harold Abrahams (Ben Cross) je anglický žid, který studuje v Cambridge. Sní o slávě a o tom, že dokáže svým antisemitský spolužákům i celému světu, že židé nejsou podřadná rasa. Jejich pohnutky jsou vznešené, závazky absolutní a čest nepochybná. Oba přinesou osobní oběti, aby dosáhli svého cíle. A v průběhu událostí, navzdory všem překážkám a osobním problémům, s nimž musí bojovat, se ukáže, že boj o vítězství s tak náročnými závazky a tak vysokými cíli je možná tou opravdovou odměnou. Tento film, který byl natočen podle skutečného příběhu, získal čtyři Oscary včetně Oscara za nejlepší film a Nejlepší původní scénář a na další tři byl nominován.
Satira o viktoriánské Anglii v době války ukazuje v plné nahotě rozdíly mezi aristokracií a nejnižšími společenskými vrstvami. Herecký koncert Vanessy Redgrave a Johna Gielguda.
Během neblahého nasazení britských jednotek v Balaklavě během Krymské války byli věrní vojáci, kteří slepě poslouchali rozkazy, posláni na jistou smrt. Příběh byl již předtím čtyřikrát zfilmován, zde však tvoří vlastní událost pouze jakýsi dodatek k hlavní zápletce. Snobští aristokraté a neúspěšní kariéristé spolu s nabubřelými aristokraty rozhodnou o 600 mužích, kteří jsou tisíce kilometrů od domova. Filmem proniká otevřeně protiválečný a satirický nádech, což graduje zejména, když se neschopní generálové mezi množstvím mrtvých těl přou o to, čí je to vina. Působivě jsou též zobrazeny vlastnosti jako fanatismus, odhodlání a slepá podřízenost, které způsobily smrt stovek vojáků. Snímek se může také pyšnit skvělým hereckým obsazením, jemuž dominují Trevor Howard, John Gielgud a Vanessa Redgrave.
Mladý americký pár Harry a Lucy (TED WASS, ANDREA MARCOVICCIOVÁ) zdedí starý anglický hrad. To by bolo fajn, keby... Keby s hradom nezískali aj nepríjemného podnájomníka ducha opovrhovaného predka, Sira Simona de Cantervillea (JOHN GIELGUD), ktorý musí na hrade strašiť aj po smrti za trest pre svoju zbabelosť. Existuje však spôsob, ako by našiel pokoj pre svoju dušu jeden z jeho potomkov musí vykonať hrdinský čin...
Filmový příběh o jednom z nejzvracenějších panovníků starověkého Říma Caliguly se stal kontrovezním nejen díky otevřenému znázornění brutality, ale také díky množství erotických scén. Právě díky nim se někteří z tvůrci rozhodli, že netouží, aby bylo jejich jméno uvedeno v titulcích. Nicméně bez ohledu na pornografický nádech se filmu Caligula podařilo vcelku originálně znázornit bizarnost nejen samotného Caliguly, ale i jeho přívrženců. Zrada, sex a násilí ovládli Caligulův dvůr a vy máte možnost zhlédnout několik verzí. Takzvaná "hardcore" verze, jejíž stopáž se šplhá ke 160 minutám byla "obohacena" o několik sexuálních momentů a díky tomu se od ní filmaři distancovali. Pro ostatní existuje mnoho dalších kratších verzí, které nejsou tak explicitní.
Historické drama s Peterem O'Toolem a Richardem Burtonem bylo natočeno na základě divadelní hry Jeana Anouilha. Zobrazuje spor, který se ve středověké Anglii rozhořel mezi králem Jindřichem II. a katolickou církví, reprezentovanou kardinálem Thomasem Becketem. Ten byl nakonec na popud krále zavražděn.
Artur se vůbec nezměnil - neustále se drží sklenice s alkoholem, vyvolává skandály a miluje Lindu. Bert Johnson však zcela změní Arturův život právě ve chvíli, kdy může spolu s Lindou získat adoptivní dítě. Díky fúzi totiž ovládne Arturův majetek a nejlegračnější plejboj světa zůstane bez peněz. Artur teď musí učinit nemožné: sehnat práci.