Chudý malíř Michel (René Lefèvre) dluží všem ve svém okolí. Je zasnouben se svou sousedkou Béatrice (Annabella), ale zajímá se i o jinou dívku, krásnou Vandu. Béatrice daruje jeho sako kriminálníkovi jménem Děda Tulipán, který se v jejím bytě ukrývá před policií. Michel ale zjistí, že měl v kapse saka los, který v loterii vyhrál hlavní výhru a umožnil by mu splatit všechny dluhy a začít nový život. Začíná tak honička, která Michelovi i Béatrice obrátí život naruby.
Murat žije v Berlíně. Je mu sedmnáct, je Turek a je gay. Rád se pohybuje ve světě undergroundové kultury mladých prostitutů a v barech pro transvestity. To je ale Muratovo velké tajemství, které se všemožně snaží skrýt před svojí matkou a bratrem. Murat brzy pochopí, že je na čase se rozhodnout, zda chce celý život prožít ve lži nebo v bolestné pravdě.
Legendární série podle komiksu Kazua Kaikeho. Třetí pokračování příhod vlka s mládětem omezuje v rovině hrdinových protivníků komiksovou obskurnost na minimum a naopak nechává Ogamiho v duelech s mistrovským šermířem zasmušile rozjímat o "cestě samuraje".
Kôkaku kidôtai: Stand Alone Complex je Japonský cyberpunkový anime seriál. Původní tvůrce manga předlohy Masanori Ota, známý pod svým pseudonymem Masamune Shirow, zasadil děj svého díla do Japonska ne až tak vzdálené budoucnosti. Hlavní postavou je mladá majorka ze speciální jednotky SEKCE 9 Motoko Kusanagi. SEKCE 9 slouží jako policejní jednotka, mající na starosti problémy spojené s hackery a zločiny, které páchají, což rozhodně nejsou pouhé úniky dat a převody peněz z konta na konto, ale například ovládání cybermozků ochranky prezidenta policie za účelem jeho atentátu a podobné. To vše je zabaleno do slušivého sci-fi kabátku.
Korporace Chronos je rozšířena po celém světě, s pobočkou v každém větším městě. Pomocí pokusů na lidech a jejich přeměnou na mocné válečné monstra – Zoanoidy, chce postupně obsadit všechny mocenské posty a převzít vládu nad světem. O organizaci, jejich plánech a samotných monstrech nemá veřejnost nejmenší potuchy. Stejně je na tom i student Sho a jeho přátele. Jejich život se však radikálně změní, když jeden nepovedený Zoanoid ukrade z japonské pobočky Chronosu jediné 3 exempláře nejmocnějších zbraní v boji se Zoanoidy – Bio posilující jednotky Guyver. Jedna se dostane do rukou Shoa a po aktivaci ho transformuje na dokonalý bojový stroj. Od tohoto okamžiku začíná Shoův neustálý boj nejen o záchranu svých přátel a rodiny, ale i proti celému Chronosu…
Mega-Tokio zažívá v roce 2032 nebývalý rozkvět. Vděčí za to zejména superspolečnosti GENOM a jejímu produktu - androidům, kterým se říká Boomer, a kteří se velmi hodí pro práci nebo armádní účely. Naneštěstí se androidé občas vymknou kontrole a místo sloužení lidem je začnou vraždit. Ani speciální policejní jednotka si nedokáže s narůstajícím počtem těchto případů poradit. Na scénu proto vstupují Knight Sabers - kvarteto mladých žen disponujících vyspělou technologií, které se nechávají najímat k řešení problémů spojených s androidy, a které jsou jako jediné schopny postavit se společnosti GENOM, jež touží po stále větší moci.
Praha, 16. století. Židovský rabín vyčetl z hvězd, že jeho národu hrozí nebezpečí. Rozhodl se proto vytvořit z hlíny obrovského člověka, kterého nazval Golemem a pomocí magie ho přivésti k životu, aby Židy před oním nebezpečenstvím ochraňoval. Z počátku je Golem svému pánovi oddaným služebníkem, který beze zbytku plní uložené úkoly. Jednou, když Golem zachrání život samotnému Císaři, který jako výraz díku zruší dekret o odsunu Židů z města, rozhodne se rabín Golema proměnit zpět v pouhou hlínu, neboť jeho úkol zde je již splněn. Navíc panuje jistá hrozba, že při nevhodném postavení planet se Golem může vzepřít svému pánovi. Než však rabín stihne Golema zničit, je tento opětovně probuzen k životu rabínovým asistentem pochybné povahy, který jej chce využít k odstranění svého soka v lásce. A právě v tu chvíli dojdou planety oné ďábelské konstelace a Golem začne rozsévat zkázu...Film byl natočen jako prequel ke snímku Der Golem z roku 1915.
Rosie, choť obchodníka Amose Harta, udržuje milostný poměr s boháčem Caselym, ale pouze pro peníze. Po čase se mu zprotiví tak, že s ní chce přerušit poměr a odejít, ale Rosie ho zastřelí. Po návratu svého muže oznámí, že zastřelila lupiče. Amos však po prohlédnutí mrtvého pozná, že se jedná o jeho zákazníka a když nalezne v jeho kapse podvazky své ženy, přesvědčí se o její lži. Z lásky k ženě sdělí policii, že čin spáchal sám. Policie ale Rosie odhalí a ta je postavená před soud.. Film byl pod stejným názvem volně remarkován jako úspěšný muzikál v roce 2002.
Tajemník francouzského vyslanectví v Londýně Andrea Chénier se na honu seznamuje s krásnou šlechtičnou Madeleine de Coigny. Jejich přátelství brzy přerůstá v hluboký cit, což nelibě nese Madeleinin ctitel Gérard, který sám měl v úmyslu se s ní oženit, ačkoliv ani on nesplňuje předpoklad ke sňatku, totiž šlechtický původ. Mladé lásce nepřeje ani Madeleinin otec, hrabě de Coigny. Když vypuká velká francouzská revoluce, Andrea i Gérard se stávají jejími představiteli v rodném kraji. Gérard je ovšem radikálem, zatímco Andrea se svou povahou romantického básníka zastává mírnější stanoviska. Gérard stále sžíraný žárlivostí se rozhodně využít někdejších Andreových styků se šlechtou a nechá jej odsoudit za kontrarevoluční aktivity.
André Chénier (1762-1794) byl skutečnou postavou francouzské revoluce, vynikl především jako básník a až dlouho po své smrti byl uznán jako jeden z předchůdců francouzského romantismu. Jeho osud inspiroval od 19. století různé umělce, častěji v Itálii než ve Francii, což v důsledku vede k tomu, že je dnes častěji známý s italskou formou křestního jména Andrea namísto francouzského André. Po první němé verzi z roku 1909 se k námětu v polovině padesátých let 20. století vrátil režisér Clemente Fracassi, který natočil barevný film Andrea Chénier v italsko-francouzské koprodukci. Do titulní role byl obsazen francouzský herec Michel Auclair, postavu jeho protivníka Gérarda ztvárnil italský Raf Vallone, který měl se zápornými charaktery četné zkušenosti. Třetím bodem partnerského trojúhelníku se stala vycházející italská hvězda Antonella Lualdi v úloze Madeleine de Coigny. Za zmínku stojí postava jejího otce, hraběte de Coigny, jehož hrál významný francouzský divadelní herec Denis d′Ines, který se jinak filmování spíše vyhýbal.
Plavba je považována za jeden z nejlepších filmů v historii polské kinematografie, dodnes existují fankluby, jejichž členové znají tento film nazpaměť. Na palubu výletní lodi, která pluje po Visle, se dostává černý pasažér. Kapitán ho považuje za nového kulturněosvětového referenta a černý pasažér se ochotně vpravuje do této role. Zorganizuje seznamovací setkání, během něhož se zrodí nápad na další večírky a zábavy. Kulturní referent se stále více opájí svou funkcí a získává spojence mezi cestujícími s organizačními sklony. Film vyvolává dojem spontánnosti, je natočen téměř jako dokument. Je nejen originální studií trapnosti, ale i kritikou nesvobody všeho druhu.