Malý Cedric žije se svou ovdovělou matkou ve skromných poměrech v New Yorku. Netuší, že je vnukem anglického hraběte Dorincourta. Chlapec ho však nezná, protože hrabě přerušil veškeré styky s jeho rodinou. Nyní je ale Cedric Dorincourtovým jediným žijícím příbuzným a hrabě si přeje, aby žil s ním v Anglii a dostalo se mu odpovídající výchovy. Na cestě vzájemného sbližování je ovšem čeká nejedna překážka…
Skupina lidí se schází v prázdném hotelu, aby tu společně vyčkali pohřbu bohatého strýce, jehož smrt dosud zůstává obestřena tajemstvím. Intimní pletenec někdejších vztahů, ale také těch nově navázaných, tvoří dusivé podhoubí nebezpečné hry o nebožtíkovo dědictví, na jejímž pozadí alkoholového opojení a bujarého sexuálního dovádění přibývá těch, kteří se mecenášova pohřbu nedožijí.
Komedie vypráví o vztahu bohaté dědičky tabákového impéria Doris Dukeové a jejího irského komorníka Bernarda Laffertyho. Po šesti letech služby si Bernard, nezastírající, že je homosexuál, získal Dorisinu naprostou důvěru. Stal se jejím společníkem doma i na cestách a ovládl chod celé domácnosti. Vzájemné pouto bylo tak silné, že vydrželo i mužovu závislost na alkoholu, z níž se musel léčit. A než Dukeová v roce 1993 zemřela, stál jí po boku jako nejdůvěryhodnější rádce, nejdražší přítel a po její smrti se dokonce stal správcem mnohamilionového jmění. Co se asi odehrávalo za zavřenými dveřmi a co umožnilo vznik tak silného pouta mezi „princeznou“, která měla vše, a „chuďasem“, jenž se stal jejím dědicem?
Komedie René Claira sleduje ženicha na útěku Paříží. Nemůže se vrátit k obřadu, dokud nenalezne náhradu za svůj klobouk, který mu sežral kůň.
Klasické filmové zpracování Ostrovského dramatu Bez věna (zfilmováno Eldarem Rjazanovem jako ŽESTOSKIJ ROMANS, česky Krutá romance), které se snažilo věrně evokovat prostředí staroruských kupců 19. století, tato adaptace je realističtější a věrnější" než pozdější Rjazanova s Michalkovem, více odpovídá kupeckému prostředí a naturelu malého města (dlouhé záběry přibližují dokumentaristicky klasickou pravoslavnou svatbu i práci říčních dělníků - žádný romantický parník), jemuž se věnovala téměř všechna díla Ostrovského. Přesto v hudební složce (využitím romansů s doprovodem kytary) předznamenává svého následovníka.
Dva neúspěšní quebečtí (francouzská část Kanady) komici Ding (Serge Thériault) a Dong (Claude Meunier) se snaží uživit svým vlastním humorem, ale zatím se musí spokojit jen s různými štěky v televizi či na divadle, ale protože jsou přesvědčeni o své genialitě, ani to se jim moc nedaří a většina kšeftů končí katastrofou. Jejich manažer se jich zříká v momentě, kdy coby kaskadéři najatí pro anglicky mluvený film (jejich angličtina je mizerná) zatočí v autě místo doleva doprava a kameru s celým štábem nechají za zády. Převlečeni do masek tvrdých rockerů s dlouhými vlasy a hněvem v očích pak přesně podle scénáře zdemolují tu část města, ve které se vůbec točit nemělo. Manažer je sice z vězení dostane, ale doma už je čeká exekutor a tak se ocitnou na ulici. Chodí tedy ode dveří ke dveřím a vypráví dětem za pár drobných své vtipy...
Při výbuchu v činžáku zahyne šest lidí. Gérard, bývalý novinář a vyléčený alkoholik, náhodou nebyl doma. Proč přežil on, proč ne ti ostatní? Poháněn naléhavým instinktem a novinářskou zkušeností, začne pátrat po minulosti sousedů, kteří zahynuli v troskách. Chce pochopit, co se stalo a proč, ale zkoumá vlastně smysl vlastního života a klade sobě i ostatním otázky zabývající se smyslem života a snad i boží existencí. Vynikající existenciální detektivka o muži, který sám sebe nalézá dík zdánlivě všední tragédii, patří k nejzajímavějším kanadským počinům posledních let. Film byl uveden na festivalu v Cannes v roce 2003.
Olivia a Harry jsou svobodomyslný pár, proslulý originálními divokými víkendovými mejdany, během nichž je nejen vše povoleno, ale každý pozvaný se dokonce musí zavázat, že vše přijme a zapojí se do všeho, co hostitelé připraví. Stejně tak ovšem musí zachovat pravidlo, že co se v domě přes víkend odehraje, to v domě také zůstane. Na jeden z takových mejdanů pozvou šest pečlivě vybraných hostů, aby si zahráli na dohazovače a také se pokusili usmířit manželský pár, který se ocitl v krizi. Připraví pro ně detektivní hru, v níž mají hosté pátrat po totožnosti zavražděného, a každý dostane přidělenu roli, která je přesným opakem jeho povahy. Atraktivní autorka erotických románů Shandra a její trpělivý asistent Alex, ztřeštěný právník Troy a jeho nesmělá asistentka Janice, manželé Danny a Gwen, ti všichni po krátkém váhání souhlasí. Přes veškerou snahu se však do svých rolí nevžijí tak, jak Olivia doufala. Je třeba jim trochu pomoci a vášnivá Olivia dobře ví jak.
Guido Canali je bohatým majitelem lomu na mramor a miluje Luisu, dceru jednoho ze svých zaměstnanců. Jejich vztahu nepřeje Guidova matka a když Luisa porodí dítě, odebere jí ho. Luisa odchází do kláštera a Guidova matka přesvědčí syna o tom, že Luisa zemřela při porodu. Guido se ožení a teprve po dlouhých letech se dozvídá pravdu…
Film Děti nikoho (I figli di nessuno) natočil zručný filmař Raffaello Matarazzo podle románu Ruggera Rindiho (poprvé byl zfilmován v roce 1921, další remake byl pořízen v roce 1974). Ústřední pár vytvořili předválečný milovník Amedeo Nazzari a tehdy slavná Yvonne Sanson, do role sobecké matky hlavního hrdiny byla angažována slavná francouzský hvězda Françoise Rosay. Film s více než devíti milióny diváků v kinech se stal v Itálii druhým nejúspěšnějším titulem za rok 1952.
Ofka skončila střední školu, teď pracuje v nonstopu, pachtí se se životem a neví co dál. Přes den dospává, žije až po setmění. Je to... dítě noci. V hlavních rolích filmu Michaely Pavlátové dominují Martha Issová a Jiří Mádl ocenění na loňském MFF Karlovy Vary.
Ofka (Martha Issová) propadla zvláštní letargii: zatímco většina jejích spolužáků ze střední školy pokračuje ve studiu, ona odmítá opustit šalebné pohodlí dětství, jež se však rychle začíná měnit v dusnou past. Prodává v nonstop obchůdku svého švagra Edy (David Novotný) a nechává kolem sebe poletovat střípky zmarněných osudů stálých i náhodných zákazníků i těch dávných kamarádů, kteří stejně jako ona skutečně žijí pouze v noci. Občas zaskočí za partičkou popíjející ve vltavském přístavu, potuluje se ulicemi s podivínským Ubrem (Jiří Mádl), který z popelnic fascinovaně loví odložené věci a beznadějně ji miluje, vyhýbá se Mírovi
(Jan Dolanský), jenž ji naopak milovat přestal. Je jí však pořád jasnější, že jednoho dne se musí rozloučit s dětstvím, překročit hranice rodné čtvrti a začít něco dělat se svým životem… Na Oscara nominovaná režisérka Michaela Pavlátová ve svém druhém celovečerním projektu – intimním příběhu dívky uvázlé mezi dětstvím a dospělostí – vsadila na autentičnost a na zajímavé prostředí pražského Karlína. Ve filmu dále hrají Kristýna Nováková, Lenka Termerová, Václav Helšus, Igor Chmela, Simona Babčáková... Martha Issová a Jiří Mádl byli za herecké výkony ve filmu Děti noci oceněni na loňském MFF Karlovy Vary. Film o křehkém přátelství, lásce a naději byl natočen podle scénáře Ireny Hejdové, jenž v roce 2006 získal Cenu Sazky v rámci Českého lva.