Ve velkoměstech nejspíš není nikdy dostatek volných bytů. Ve Washingtonu, v době války, kde Connie Milliganová nabízí k pronájmu jeden ze svých pokojů, to platí dvojnásobně. Dlouhou frontu zájemců, kteří přišli na její inzerát v novinách důmyslně překoná stárnoucí rentiér Benjamin Dingle. V části pronajatého bytu, v němž potřebuje zůstat jen několik dní, se rychle zabydlí. Pečlivě propracovaný dívčin plán na jejich společné ranní využívání pokojů a příslušenství zkomplikuje tím, že tajně sám přijme ještě dalšího podnájemníka...
Jeden bez druhého nedají ani ránu. Spolu jich ale umějí dávat fůru! Americká dobrodružná komedie, inspirovaná básní Rudyarda Kiplinga.
Velkolepý epos o soupeření pozemkových vlastníků s naftovými magnáty v americkém Texasu. Přetékající ropné vrty, peníze, intriky, rvačky. V roli Jetta Rinka uvidíte legendárního Jamese Deana, který zemřel pouhé dva týdny po dokončení tohoto filmu.
Filmová adaptace deníkových záznamů třináctileté židovské dívky Anny, které si vedla v letech 1942-44. Jak kniha, tak film líčí tíživou situaci skupinky Židů nucených schovávat se před nacisty v těsném podkroví jedné rušné továrny. Nemožnost vyjít ven, udělat jakýkoli zvuk v době, kdy je továrna plná dělníků, nedostatek jídla či vyhrocené vztahy jsou jen maličkostí oproti tomu, co se děje venku.
Katharine Hepburnová v roli ženy, která se touží vymanit ze středostavovských poměrů. Americký film nominovaný na dva Oscary.
Snímek George Stevense z roku 1935 vypráví příběh rodiny Adamsových, typických příslušníků nižší střední třídy na americkém maloměstě. Otec a syn jsou se svým životem spokojení, matka s dcerou však pomýšlejí výš. Když se Alice na večírku u bohaté rodiny Palmerových seznámí s mužem svých snů, dobře zaopatřeným a uhlazeným Arthurem, rozhodne se matka nabízející se příležitost ke společenskému vzestupu za žádnou cenu nepustit.
Adaptace stejnojmenného románu Boothe Tarkingtona oceněného Pulitzerovou cenou byla především velkou hereckou příležitostí pro Katharine Hepburnovou, které pro ni netypická role Alice vynesla nominaci na Oscara.
V roli Arthura ve filmu po jejím boku uvidíme Freda MacMurraye, známého především rolí pojišťovacího agenta Waltera ze slavného snímku Pojistka smrti (1944) Billyho Wildera.
V éře normalizace nalezneme jen málo takových filmů, které by odhalovaly rejdy protisocialistických sil v roce 1968 ještě zavileji nežli tento politický pamflet Karla Steklého. Režisér svůj příběh zasadil do atraktivního taxikářského prostředí, kde se také poctiví a čestní komunisté s uvážlivým ředitelem podniku v čele stávají obětí zakuklených padouchů... Ideologická klišé, těžkopádná inscenace a naprosto toporné vypravěčské uchopení museli být zřejmé už v době vzniku, nyní se film již blíží k nezamýšlené sebeparodii.
Vladimír Šmeral v jedné ze svých posledních rolí sehrál starého pána, jenž se celý život věnoval restaurování starožitností. Jako znalec umění se plánovitě obklopoval starými obrazy, které rozmyslně shromažďoval. Jenže jeho vášeň pro malířství jeho maloměšťácká rodina příliš nechápe, ve sbírce obrazů vidí jen neužitečně investované peníze. A už se těší, jak nabyté dědictví výnosně rozprodají... Režisér Karel Steklý vytvořil notně těžkopádnou, pramálo vtipnou satiru na konzumní způsob života, kterému jsou cizí jakékoli vznešenější, vyšší hodnoty.
Režisér Karel Steklý se v 70. letech zařadil mezi ty umělce, kteří urputně, byť málo přesvědčivě hájili normalizační režim. V tomto na vesnici zasazeném snímku, který se odehrává ve dvou časových rovinách, ukazuje, jak čestní komunisté, jejichž přesvědčení bylo upřímné, to vždy měli těžké. V éře stalinismu je ohrožovaly přehmaty, v krizovém období o patnáct let později se stali terčem pravicových sil. A režisér zdůrazňuje, že není náhodné, že právě ti největší dogmatici z 50. let se později stali stejně zákeřnými obroditeli. Do dneška zůstal z celého propagandistického eposu, realizačně velice toporného, jen hluše proklamativní výkřik. Na začátku a na konci filmu zazní báseň Miroslava Floriana "Kdybych byl jen trávou".
Historická veselohra Svatby pana Voka nás zavede do oblíbené rudolfínské doby. Jejím hrdinou je známá postava české historie, jeden z nejvýznamnějších představitelů naší šlechty z přelomu 16. a 17.století, jímž v r. 1611 vymřel mocný a slavný rod Rožmberků. Režisér Karel Steklý si z bouřlivého života Petra Voka vybral krátké období z r. 1580, kdy se Vok oženil s mladičkou Kateřinou z Ludanic. Pan Petr Vok - ve skvělém podání Miloše Kopeckého - ožívá jako postava víceméně komická. Stárnoucí velmož se totiž musí před vlastní svatbou s krásnou Kateřinou postarat o svůj dvanáctičlenný fraucimor. Vlastně se ho zbavit. A jak to pan Vok zařídil, napovídá už sám název filmu...
Český celovečerní barevný film byl natočen podle stejnojmenné dramatická báchorky zakladatele moderního českého divadla Josefa Kajetána Tyla, která patří nejen k nejznámějším a nejoblíbenějším hrám tohoto autora, ale českého divadelního repertoáru vůbec. Autor scénáře se držel přísně Tylovy předlohy, vyprávějící o dudákovi Švandovi, který se pro peníze a slávu vydal do ciziny, ale u kterého nakonec vítězí láska k vlasti. Věčně platnou hodnotou „Strakonického dudáka" je horoucí Tylovo vlastenectví a nesmiřitelný odpor proti kosmopolitismu. A tu se právě autoru filmu podařilo vyzvednout to, co bylo dříve naším divadlem Tylovi soustavné odpíráno - jeho vlasteneckou a revoluční bojovnost.