Fantastický dobrodružný příběh na motivy románu Julese Verna. Před více než sto lety vzrušila svět zpráva o dědictví půl miliardy franků. Jeden z dědiců - doktor Francois Sarrasin - vybudoval město Fortuna pro blaho obyvatel. Druhý - profesor chemie Erik Janus - postavil velkou zbrojní továrnu ve městě, které nazval "Ocelové". Sarrasin, znepokojen tímto zbrojením, vysílá do Ocelového města vyjednávače. Současně se tam tajně vydává i Sarrasinův zeť, inženýr Marcel Zodiak. Po příchodu do města se Marcel stane svědkem havárie střely, po jejíž explozi zasažení lidé v několika okamžicích zmrznou. Poprvé se tak setkává s hrozným vynálezem válečného šílence Januse - s dělem, jehož střela ničí vše živé, avšak materiální statky zachovává nezměněny pro útočníka...Film, který v roce 1978 natočil Ludvík Ráža, byl věnován památce Julese Verna, který mnohé znal a předvídal. V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Panna a netvor", "Deváté srdce" a "Kočičí princ".
Dramatický pohádkový příběh o statečné Bohunce, která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů ze zakletí v havrany.
Historický film, jenž se odehrává v předvečer třicetileté války, kombinuje pohádkové rysy s kostýmní podívanou, šermířské střety se prolínají s dětskými hrdiny, kteří se ocitají v ohrožení. Píše se rok 1611 a pasovští žoldnéři, kteří vpadli do Čech, musí ustupovat před vojskem uherského krále. V této řvavě se mezi uprchlíky objeví kouzelná lahvička, která svému majitele splní jen jedno přání - a poté musí být prodána za poloviční cenu dalšímu zájemci. Režisér Ludvík Ráža natočil divácky přitažlivý, překvapivě drsný snímek určený nejen mládeži.
I v českých filmech lidé cestují strojem času - tak se hlavní hrdina, nadšený přívrženec záhad, ocitá v roce 1946 s úmyslem přivézt odtud vynálezce, jehož práci přisuzuje mimořádný význam... Jenže fantastika je to hodně krotká, málo nápaditá, a také zábavnost silně pokulhává, když se film opírá o obvyklá vypravěčská i námětová klišé.
Pohádková bajka vypráví o kouzelné slepici, která snáší zlatá vejce. Když se podnikavý taxikář (samozřejmě chamtivý) dozví o takovém divu, okamžitě si uvědomí, že by snadno a bez námahy mohl zbohatnout kdyby takovou nosnici získal... Herecky bezbarvý film vznikl podle krátké povídky filmového kritika Jaroslava Bočka, avšak spokojil se s krotkou a nepříliš zábavnou satirou.
Půvabná studentka Hanka se na chmelové brigádě stává středem zájmu vychloubačného premianta Honzy a čestného a zásadového, byť poněkud svéráznějšího Filipa. Romantika v podkroví školy, kde jsou studenti ubytováni, však končí necitlivým zásahem pedagogického dozoru. Svěží, optimistický, sedmnáctiletý český film. A dnes už také nesmrtelná legenda!
"Ten příběh, který uvidíte a co tak divně začíná, ten mohlo prožít vaše dítě, ať chce či nechce rodina. Ten může prožít vaše dítě a nikoli jen na chmelu a když se nad ním zamyslíte, dosáhl svého účelu."
Tímto nápěvem začíná český muzikál, který není třeba nijak představovat. Příběh lásky, která vznikla ke zděšení okolí na chmelové brigádě, patří mezi naše nejoblíbenější filmy také díky skvělým písničkám, které zpívají Karel Gott, Josef Zíma, Jana Petrů, Karel Štědrý a Jana Malknechtová.
Podle předlohy Josefa Škvoreckého vznikla značně odlehčená detektivní šaráda o záhadně zmizelém vědeckém pracovníkovi. Hlavní hrdina (Lubomír Lipský umírněně volí komediální nadsázku) ovšem pátrá nejen po něm, ale také po vzácné středověké knize, věnované magickým kouzlům. Budova bývalého kláštera, v níž se skrývá i vzácná knihovna, se tak stává prostředím, které prostupuje tajemno... Filmu však hlavně chybí uměřenost a přehledné rozvíjení jednotlivých motivů, na jejichž místo se prosazuje málo přehledná tříšť navzájem izolovaných nápadů.
Utužovat družbu mezi bratrským ruským a českým lidem bylo za minulého režimu zapotřebí stále. Proto také uvědomělý sovětský inženýr spojil svůj osud s českým prostředím hned dvakrát - poprvé sem přijel jako nadšeně vítaný voják osvoboditel, podruhé pak jako uznávaný a vážený odborník pro hloubení tunelů metra. Pokaždé jej dojalo, jak byl srdečně vítán... Avšak ani Vjačeslav Tichonov v hlavní roli nedokázal svému hrdinovi vtisknout potřebné charisma. Film samotný pak sklouzává k naivnímu ochotničení, z něhož čpí jedině ideologická dikce.
I za socialismu, hlásajícího rovnost všech lidí, existovaly stavovské rozdíly. Na vlastní kůži to pocítí mladý zedník, jenž se zamiloval do vysokoškolačky z "lepší" rodiny - dívčini maloměšťáčtí rodiče jsou zásadně proti z jejich pohledu nerovnému vztahu. Mladí milenci se rozhodnou na protest prozatím bydle ve stanu a rovnou v parku. Překvapivě bezradný režisér Ladislav Rychman se pokusil sloučit diskotékové písničky s krotkou satirou na novodobé zbohatlíky.
Matka se snaží zabránit rozpadu mnohaletého manželství. Ví o mužově nevěře, bojí se však jeho odchodu od rodiny s dospívajícími dětmi. Krize se však zdá neodvratná... Nepříliš úspěšný pokus o vážné zpracování společensky žádoucí tematiky. Režisérovi Ladislavu Rychmanovi se později dařilo spíše v zábavných žánrech.