Dwayne Hoover je svérázný chlapík, který se stal nejmocnějším a nejbohatším mužem v Midland City. Jednoho dne si ale uvědomí, že mu to nepřineslo štěstí a začne se zamýšlet nad vlastním životem. Najednou mu vadí všechny pocty a žádosti o radu, kterými ho město a jeho občané neustále zasypávají, protože je šéfem obrovského průmyslového a finančního impéria, které ovládá město. Ve stejném čase se na cestu do Midland City vydává chudý spisovatel se zvláštním jménem Kilgore Trout, který má být četným hostem na prvním městském festivalu umění. Zoufalý Dwayne, hledající odpovědi a nový impuls také festival navštíví. Když se tito dva muži nečekaně setkají a jejich rozdílné světy se srazí v šílené kolizi, všichni v Midland City vědí, že jejich město už nikdy nebude takové, jako předtím!
Mladý obchodník Jeffrey stoupá na žebříčku, ale nezůstává mu čas na manželku Marianne, která se věnuje vylepšování jejich bytu. Jednou u nich zazvoní opravář Lucky, příjemný a vtipný chlapík, specialista na všestrannou pomoc ženám v domácnosti. Sám má jednu doma, ale jejich vášeň se vytratila. Mezi ním a Marianne přeskočí iskra a ačkoliv by to nikdo z nich nečekal, jejich partneři pojmou podezření a nezávisle na sobě začnou své nevěrné partnery sledovat. Při špehování se Jeffrey a Phyllis potkají v hotelu, neznajíc navzájem svou identitu a důvod své přítomnosti. Když se dva manželské páry - jeden starší s bolestnou minulostí a druhý mladší s nejistou budoucností, potkají v bludišti vzájemných vztahů, začíná komedie plná slz, jakou může zinscenovat jen sám život...
Řeka plyne zdánlivě poklidně, není v ní nouze o klíčové dramatické zvraty, které filmu dodávají na sugestivní intenzitě, srovnatelné s nejlepšími scénáři současné kinematografie. Jediný syn bohatého sedláka Sychry, čtrnáctiletý Pavel, musí čelit rodové vášni svého otce, vášnivého pytláka. A to v prostředí překrásné, člověkem téměř nedotčené přírody. Konflikt houstne v okamžiku, kdy je z vězení propuštěn pytlák Zimák plný nenávisti vůči bývalému příteli Sychrovi. Film byl uveden na II. MMF v Benátkách v roce 1934. V NFA je uložena také německy namluvená kopie o délce 2006 metrů, která film zpopularizovala také v Německu.
Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let. [Zdroj: CSFilm]
Anglie léta Páně 1699. Blížící se konec století vyvolává v lidech zvláštní směsici pocitů. Někdo se těší na bujaré oslavy, někdo tak trochu nostalgicky bilancuje. Thomas Smithers, bohatý průmyslník z hrabství Gloucestershire, patří k těm druhým. Lecčeho v životě dosáhl, má krásnou ženu a půvabnou, i když malinko podivínskou dceru. Nemá však - a nikdy už mít nebude - dědice, který by byl pokračovatelem rodu. Až zemře, jeho jméno zanikne spolu s ním. Ale ono přece nemusí zaniknout! Thomas tu může po sobě něco zanechat, něco, co jej přežije! Nádhernou zahradu, kterou nechá zbudovat z pustiny za svým domem, zahradu, která bude navždy lidem připomínat jeho památku... Thomas ovšem netuší, jak zásadním způsobem toto jeho rozhodnutí ovlivní život celé jeho rodiny. Neboť mladý holandský zahradní architekt, kterého mu jako mistra nad mistry dohodí bratránek jeho ženy, je až příliš pohledný, a Thomas, jak již bylo řečeno, má krásnou ženu a půvabnou dceru...
Patnáctiletý Tom (Freddie Cunliffe) se nedávno se svými rodiči a o tři roky starší sestrou Jessie (Lara Belmont) odstěhoval z Londýna do Devonu. Otec (Ray Winstone) si zkouší najít nové zaměstnání a matka (Tilda Swinton) je v pozdním stádiu těhotenství. Na cestě do porodnice ztrácí otec kontrolu nad automobilem, který havaruje a převrátí se; až na malé oděrky z této nehody naštěstí vyjdou všichni nezraněni a nový člen rodiny spatří světlo světa právě na místě nehody. Jednoho večera se Tom na cestě z nákupu náhodou stane svědkem podivného chování otce k Jessie. Když se jí však na to Tom ptá, ona všechna obvinění vehementně odmítá...Režijní debut Tima Rotha. Podle románu Alexandera Stuarta. Film byl oceněn mnoha cenami - mezi jinými Evropskou filmovou cenou za nejlepší film v roce 1999.
V roce 1823 přijíždí do Říma mladý Pietro, italská metropole je však přísně hlídaná vojáky před karbonáři, a protože Pietro nemá žádné doklady, má při kontrole potíže. Zaručí se však za něj neznámá mladá žena. Pietro je samozřejmě také karbonář, který chce v tomto městě pomstít smrt svého kamaráda. Msta se mu podaří, ale je při útěku postřelen. Útočiště najde u jedné šlechtické rodiny.
Sedm smrtelných hříchů: Na nedělním jarmarku vyzývá jeden jarmarečník návštěvníky k soutěži. Soutěží se v přesnosti hodu míčkem na cíl, který reprezentuje jeden ze smrtelných hříchů: závist, lakomství, chtíč, obžerství, pýcha, lenost a hněv. S každým zásahem míčku vidíme jeden krátký román od slavného režiséra (5 francouzských a 2 italské příběhy) na téma biblických smrtelných hříchů v moderním světě.
Paisá představuje jedno z vrcholných děl italského neorealismu, směru, který se postavil proti oficiální a lehce schematické podobě filmové tvorby válečného období. Rossellini opustil svět nablýskaných atelierů a filmových hvězd a přivedl na plátno neherce i skutečný svět ulice. Paisá v šesti obrazech zachycuje cestu amerických a britských vojáků od jejich vylodění na Sicílii až po závěrečné boje v Pádské nížině. Jednotlivé povídky - samostatné příběhy - spojuje kontrast staré a nové Itálie.
Hrdinom tragického príbehu o ľuďoch zlomených vojnou je 12-ročný chlapec Edmund, ktorý žije v ruinách vojnou zničeného Berlína. Aby pomohol sebe a svojej rodine prežiť, musí vymýšľať rôzne triky a drobné podvody. Edmunda jeho výchova v duchu národného socializmu nepripravila na porážku Nemecka a musí sa s ňou preto vyrovnávať po svojom. Jeho sestra pre peniaze predáva vlastné telo a Edmund tiež robí čo môže. Jedného dňa stretáva pána Henninga, svojho bývalého učiteľa, a rád by u neho našiel podporu v ťažkej situácii. Učiteľ však i po vojne zostáva skalopevne presvedčený o správnosti nacistickej demagógie. Podľa Henningovej rady Edmund uplatní Darwinovu doktrínu o prirodzenom výbere, ktorú prevzali i nacisti, a zabije svojho invalidného otca. Po tomto čine sa však nedokáže vyrovnať so svojím svedomím a nakoniec spácha samovraždu. Film ukazuje tragické následky vojny na dušiach tých najkrehkejších - detí, ktoré po zlyhaní gener