Příběh s tajemstvím s horrorovými prvky. Dívka na prahu puberty kreslí dům. A teprve později začnete pomalu, ale jistě chápat, že to, co kreslí, je svým způsobem skutečné, má to vlastní život, který může ovlivňovat, a který pomalu začíná ovlivňovat ji. Že tvoří svět, do nějž vchází častěji a častěji, až nakonec zjistí, že probudit se je stále těžší a těžší. Zvláště, když v tom domě na papíře, v její mysli, v jiné realitě žije spřízněná a trpící duše. Nechápe tak docela, co se to děje a už vůbec nemůže očekávat, že to pochopí její máma... Film je příběhem dvou dětí, které se setkávají ve světě, který není tak docela neskutečný a který se možná někde stýká se světem naším...
Aktualizovaná adaptace povídky L. N. Tolstého "Smrt Ivana Iljiče", jejíž děj se odehrává v současném Hollywoodu.
Ivan Beckman je úspěšný hollywoodský agent, jehož život kromě práce naplňují flámy, drogy a nezávazné vztahy. Kamarádí se s filmovými hvězdami a má pocit, že jeho kariéra je nedotknutelná. Utvrdí se v tom, když pro svou agenturu získá bezcharakterního herce Dona Westa, a všichni jej za to obdivují. Kolik má ale opravdových přátel? Možná, že to prověří zpráva o jeho nevyléčitelné nemoci.
A Ivan se najednou nestačí divit. Těžko se vyrovnává s relativním nezájmem svého okolí a začne si uvědomovat bolestnou pravdu - opravdovou přízeň si nelze koupit. Útěchu hledá opět v drogách, kterými řešil všechny své problémy. Dokáže ve svém utrpení vystoupit ze začarovaného kruhu a nahlédnout do svého nitra?
Mimořádně zdařilá modernizace nadčasového tématu působí v režii Bernarda Rose velmi věrohodně a realisticky. Danny Huston podává v roli Ivana přesvědčivý výkon, který přispívá k takřka dokumentárnímu účinku snímku. Beckmanova osobní tragédie ukazuje nadčasový model, v němž je člověk přinucen k prozření tváří v tvář smrti. Trýznivá bilance jedné lidské existence kontrastuje s pozlátkem a hektičností zábavního průmyslu. Film byl velmi dobře ohodnocen kritikou i získal několik ocenění na světových festivalech.
"Všechnu svou hudbu a pozemské statky odkazují své nehynoucí lásce" - geniální skladatel Ludwig van Beethoven zemřel a jeho závěť šokovala pozůstalé i věrného Schindlera, jehož přátelství přežilo všechny Maestrovy rozmary. "Můj anděli, mé všechno, mé druhé já" - tak začíná dopis, který Schindler objevil v jeho písemnostech, vyznání tajemné osudové lásce, jejíž podobu nikdo netuší. poslední přání ale musí být naplněno, a tak se Anton Schindler vydává zpět do minulosti, kde se snaží objevit stopu té nehynoucí a utajené vášně. Přibližuje se k ní v recepci lázeňského hotelu, hledá ji v paláci hraběte Gallenburga a vzpomínkách půvabné Julie, zdá se mu, že ji má na dosah, když se setká s krásnou maďarskou hraběnkou Annou Marií Erdodyovou, s níž Beethoven prožil nejkrásnější období svého života. Ale všechno jsou to jen slepé uličky v Beethovenově bouřlivém životě a osudová závěť stále nenachází svého adresáta. Až neúnavný Schindler dospěje k období, kdy se skladatel zcela upnul na výchovu syna svého zesnulého bratra a téměř zničil jeho osamělou vdovu. A v tomto náhlém vzplanutí mezních emocí zachytí konečně Schindler světlo, které ho dovede k pravdě.Plastický obraz kontroverzního génia natáčel režisér a scénárista Bernard Rose v českém prostředí (Praha, Kroměříž, Buchlovice, Jaroměřice). Interpretem Beethovenovy klasické hudby je renomovaný Londýnský symfonický orchestr, řízený legendárním sirem Georgem Soltim.
Podivný vztah dvou životních ztroskotanců gangstera zvaného Chicago Joe a sboristky probíhá ve znamení násilí a sexu. Osudová láska vrcholí vraždou londýnského taxikáře.
Studentka Helen (Virginia Madsen) píše práci o místních legendách a mýtech. Dozví se o muži jménem Candyman (Tony Todd), který byl místními lidmi kdysi znetvořen a nechán napospas včelám. Prý se objeví, vyslovíte-li před zrcadlem pětkrát za sebou jeho jméno a spolu s ním i msta v podobě hrůzných činů. Helen v pravdivost této legendy nevěří, avšak při jejím pátrání po pravdě se okolo ní objevuje série brutálních vražd… Drsný horor s podmanivou hudbou P. Glasse.
Filmový prepis rovnomenného románu Leva Nikolajeviča Tolstého.
Tragický príbeh vydatej ženy a matky, ktorá sa prostavila proti prísnym konvenciím svojej doby a mala odvahu riadiť sa hlasom vlastného srdca. Napriek odsudkom okolia a strate spoločenského postavenia nasledovala milovaného muža. Ale ten, pre ktorého obetovala všetko, nevie jej obeť pochopiť ani oplatiť...
Joan Michell je nešťastná čtyřicetiletá žena v domácnosti, která má manžela Jacka a devatenáctiletou dceru Nikki. Manžel Jack je nesdílný podnikatel často mimo domov a dcera Nikki se jí pomalu vzdaluje a chystá se odstěhovat ze společného domu. Poté, co se odváží k návštěvě místní čtenářky tarotových karet a vůdkyni sekty černé magie wicca, začíná frustrovaná Joan hledat nový náboj pro svůj nudný život, v čarodějnictví. Joan si začíná zahrávat s temnými silami a pomalu začíná věřit, že se z ní stává čarodějnice. Stále více se potápí do světa vlastní fantazie a začíná jí hrozit velké nebezpečí. To nejhorší. Za chvíli nemusí být schopna rozeznat realitu od své fantazie a to může mít tragické následky.
I po takřka čtyřiceti letech zůstává Romerův celovečerní debut milníkem hororového žánru, filmem, který stále dokáže překvapit, šokovat a vyděsit i ty nejotrlejší diváky. Černobílý snímek, natočený s neznámými herci, působí jako dokument sledující osudy sedmi lidí, kteří najdou útočiště před živými mrtvými na opuštěné farmě. S příchodem noci roste počet zombií a situace je čím dál tím zoufalejší. Nakonec začnou hrdinové bojovat sami mezi sebou... Téma společnosti, která podlehne iracionálním silám, odráží obrovský společenský kvas v Americe na konci 60. let. Syrový účinek filmu pramení především ze způsobu, jakým Romero popírá konvence žánru a porušuje četná tabu, především v zobrazení krvavého násilí. Noc živých mrtvých započala celou novou éru filmového hororu a stala se jedním z nejpřelomovějších filmů všech dob.
Ochrnutý muž si na pomoc vycvičil opici, ale u zvířete se začne objevovat nečekaná zloba.
Tento málo známý a jen vzácně uváděný film je pronikavým portrétem odcizení a zároveň důmyslnou dekonstrukcí žánrových konvencí spojených s filmovými upíry. Je Martin jen sexuálně narušený mladík, anebo, jak tvrdí jeho pověrčivý bratranec, bájný Nosferatu? To je jen jedna z provokativních otázek, se kterými si Romero pohrává. Reprezentují černobílé pasáže Martinovu minulost, anebo jen jeho médii živené představy? I tato otázka zůstává otevřená. Ovšem ať už je Martin mytickým netvorem, nebo současným psychopatem, cítí potřebu zabíjet a pít krev. Nemaje upíří zuby ani nadpřirozené schopnosti, musí se spoléhat na vlastní vynalézavost a speciální nástroje, jako jsou injekční stříkačky a žiletky. Scény, ve kterých sleduje svou kořist, evokují extrémní napětí, které uvolní až ironický humor v pasážích, kdy se se svými sklony svěřuje rozhlasovému hlasateli.