Hrdiny jsou manželé Oldřich a Věra Lavičkovi, kteří se svými dětmi Petříkem a Zuzankou odjíždějí do Loukova na chalupu svého známého, inženýra Radima Zvona. Chtějí také koupit chalupu a doufají, že jim Zvon pomůže. Nakonec si vyhlédnou malebnou chalupu dědy Komárka, který souhlasí, že ji prodá a zatím pronajme Lavičkovým jednu místnost. Lavičkovi se rozhodnou strávit na chalupě dovolenou. Zatímco Olda považuje pobyt na venkově za nejen zdraví prospěšný a děti se spřátelí s dobrosrdečným dědou Komárkem, Věra je stále rozčilenější. Vadí jí spousta věcí a tak stále důrazněji naléhá na manžela, aby s dědou, který jí zcela zjevně překáží, promluvil o prodeji.
Olda na víkend pozve na chalupu svého kamaráda, lékaře Houdka, který zjistí, že děda je zcela zdráv a když se pak ještě navíc seznámí s dědovým stařičkým otcem, pochopí, že dělat si naděje, že tu pan Komárek už dlouho nebude jsou liché. V zimě však děda přesto onemocní a přes veškeré odmlouvání jej Houdek pošle do nemocnice. Když se však celá rodina o něco později vypraví do vsi s notářem, aby projednali prodej, najdou dědu opět doma, zdravého a čilého...
Na začiatku 20. storočia v šľachtickom sídle žije regent so svojimi
deťmi. Uvádza služobníctvo a ostatných zamestnancov do rozpakov svojimi
"plebejskými" zvykmi. Usiluje sa o zakúpenie zámku a získanie
spoločenského rešpektu, preto zorganizuje honosnú poľovačku, ktorou si
chce nakloniť miestnu smotánku. Na slávnostnú hostinu príde podozrivé
indivíduum, vystupujúce ako knieža Alexej, ktoré nás ani na chvíľu
nenechá na pochybách, že patrí do rodu Baróna Prášila, Dona Quijota či
Dona Juana. Na zámku Kratochvíle nastávajú krásne chvíle...
I Jiří Menzel nesměl na úsvitu normalizace natáčet, hříchy musel vykoupit příkladným budovatelským dramatem. Mladý hrdina nachází své místo v soukromém životě i ve společnosti teprve na stavbě elektrárny. Tam, mezi opravdovými chlapy, kteří se nebojí žádné práce, nalezne navíc sílu rozejít se s maloměšťáckou rodinou své vyvolené...
Kouzelník Pasparte, majitel maringotky, několika triků a promítacího přístroje, sní o tom, že si jednoho dne otevře první stálý český biograf, v němž bude promítat pouze české filmy. Chybí mu však potřebný kapitál, aby svůj sen zrealizoval, a tak zatím objíždí zapadlé vísky a láká jejich obyvatele na pozoruhodnou show. Cestou se setkává i s umírajícím kolegou, který mu svěří nejen všechny své filmové pásky, ale také velmi pohlednou dceru Aloisii. Pasparte dorazí i s dívkou do Prahy, kde se Aloisie stává středem pozornosti všech mužů v okolí. To by ani tak nevadilo, horší je, že na krásku nepříčetně žárlí i Paspartova bytná Evženie. Pasparte nakonec milou schovanku nabídne jako hospodyni svobodnému fotografovi Janu Kolenatému, jenž touží po jediném _ natáčet živé obrazy staré Prahy. Ovšem kouzelník má s mládencem ještě jiné plány. Chce ho jako společníka do budoucího podniku. Avšak ten je stále jen jeho velkým snem, protože dosud nesehnal potřebné prostředky. Navíc je tu paní Evženie, jež striktně odmítá jakékoli novoty, tedy s výjimkou těch, které by Pasparte vykompenzoval tím, že by se s ní oženil. Přesto si kouzelník podá na magistrát žádost o koncesi na stálé kino a začne jednat s Kolenatým a kabaretiérem Šlapetou o natočení prvního filmu. Jenže celý projekt je záhy ohrožen divadelní umělkyní Emilií Kolářovou - Mladou, jež je zapřísáhlou odpůrkyní biografu...
Titul "Road to Perdition" lze chápat ve dvou významech. Perdition je jméno města, do kterého jede Michael Sullivan (Tom Hanks) se svým synem Michaelem Sullivanem jr. (Tyler Hoechlin). Perdition - zatracení - je také eufemismus pro peklo. A Sullivan senior poznává, že si zvolil životní cestu vedoucí do pekel. Modlí se, aby svého syna od takové cesty uchránil. Je rok 1931, doba velké hospodářské krize. Michael Sullivan, nájemní vrah, pracuje pro irský gang. Do jeho života vstoupí pan John Rooney (Paul Newman). Zachrání mu život dřív, než si Michael Sullivan vůbec uvědomí, že o krk jde. Pan Rooney je pro Sullivana seniora vzorem. Totéž k svému otci cítí Sullivan junior. Annie Sullivanová (Jennifer Jason Leigh) svého muže velmi miluje. Neptá se ho na jeho práci. Má se dobře a je za to vděčná, ale často má strach. Bojí se o děti. Avšak práce zasáhne do života Sullivanovy rodiny. Umírá manželka Annie a jejich starší syn. Michael Sullivan se s druhým synem vydává na cestu odplaty a vyrovnání.
Na první pohled jsou Burnhamovi šťastnou rodinou, jejíž život je zalit sluncem. Pohodlný dům, auto kvalitní značky, půvabná dospívající dcera, studující na správné škole, rodiče úspěšní ve svém povolání. Nikdo se tedy nediví, že paní Burnhamová (Annette Bening) je věčně samý úsměv - alespoň na veřejnosti. Ve skutečnosti je ale všechno jinak. Obraz dokonalosti matce Carolyn a dceři Jane neustále kazí otec Lester (Kevin Spacey). Není tím ramenatým, snědým "plejbojem" a co je horší, začíná stále častěji dávat najevo, že se mu nedaří a že je nespokojen se svým životem. Dokud jen odmítá roli, kterou stovky jemu podobných odevzdaně hrají, aby měli klid, je to pro rodinu sice obtížné, ale únosné. Ještě včera nerozhodný a zakřiknutý Lester se ovšem rozhodne "krizi středního věku" řešit nečekaně radikálně. Dojde mu totiž, o co v životě jde: o splnění snů a tužeb, které člověk má. Lester už nikdy nebude ubožák!
V prostředí módního salónu se odehrává příběh, jehož hlavními postavami jsou chudá prodavačka Eva a továrník Rudolf Hora. Ten si najme soukromého detektiva Pejska, aby sledoval jeho snoubenku Margot de la Monty. Dostal totiž anonymní dopis o její nevěře a nechtěl jednat, aniž by si nebyl jist. Detektiv vypátrá, že milencem Margot, vlastním jménem Marie Novákové, je falešný hráč a karbaník Pepito Nožiani alias Josef Nožička. Vyjde také najevo, že Pepito prohrál dvacet tisíc, že musí peníze splatit do půlnoci a že se Margot snaží získat peníze pro milence právě od snoubence. A když na módní přehlídce dostane od Hory šek na nákup kožichu, vloží ho omylem do kapsy kožichu, který si po přehlídce tajně vypůjčí prodavačka a modelka Eva, jejíž přízeň si získal právě továrník Hora, přestože se zachoval inkognito a vydával se za chudého řidiče. Situace je patřičně zamotaná, takže legrace může vypuknout, aby vyvrcholila na policejní stanici, kde se všichni zúčastnění nakonec sejdou.
Thomas Crown je milionář, který na to, aby ve svém životě zahnal nudu, krade a před ničím se nezastaví. Vzrušení do zkornatěných tepen nelítostného finančního magnáta nedokáží vlít ani milionářské zábavy jako golf, či plachtění po oceánu. Jeho slabostí je však umění, především impresionističtí malíři a ženy. Ještě více než umění však miluje hry a proto, když se na scéně objeví půvabná a chladnokrevně cílevědomá vyšetřovatelka pojišťovny Catherine Banningová, která podezřívá Crowna z krádeže Monetova obrazu z Newyorského muzea, Crown zvětří šanci a tato krasavice se konečně stává solidním soupeřem jeho intelektu. A tak oba hrdinové začnou hrát hru a prohrává ten, který poruší její pravidla...
Jonathan Cross je jednou z největších amerických hvězd nejrychlejšího extrémního sportu všech dob, futuristického rollerballu. Společně se svými týmovými kolegy Marcusem Ridleym a Aurorou žije Jonathan život plný slávy, peněz, neuvěřitelných aut, dechberoucí rychlosti a nebezpečných situací. Všechno se však zkomplikuje v okamžiku, kdy tvůrce rollerballu Petrovič zjistí, že sledovanost tohoto sportu prudce zvyšují smrtelné havárie. Jonathan a jeho přátelé začínají hrát o svůj život a ta hra nemá žádná pravidla.
V džungli přistane kosmická loď, na jejíž palubě je dokonale vybavený mimozemský nimrod. Lovnou zvěří se pro něj stávají nejen dravci obývající džungli, ale také lidé. To je prolog slavného filmu, který je oblíbenou žánrovou kombinací akčních příběhů o amerických komandos, hororu a SF. Oddíl pod vedením zkušeného majora Dutche Schaefera je vysazen na nepřátelském území, kde má uprostřed džungle vysvobodit několik amerických vojáků ze zajetí partyzánů. Po úspěšně provedené akci se však američtí vojáci musí utkat s daleko tajemnějším a nebezpečnějším nepřítelem. Džungle se mění v past, z níž není úniku a američtí hrdinové poprvé v životě poznávají, co je to strach. Film, který dnes již bývá řazen ke klasice žánru, zaujme především napětím a houstnoucí atmosférou strachu, kdy jsou američtí supermani pomalu vyváděni z rutinní statečnosti a rovnováhy. Stejně zdařilé je i pojetí mimozemšťana, neostré, děsivě tajuplné postavy, využívající dokonalé mimikry, jehož přítomnost signalizuje pouze termografie jeho pohledu. Teprve v závěrečné scéně se na scéně objevují v celé hrůznosti dokonalé masky Stana Winstona.