Film se odehrává ve francouzském Dijonu v polovině padesátých let 20. století a vypráví příběh mladého dospívajícího chlapce Laurenta. Ten prožívá první lásky, sexuální zkušenosti, hádky se svým otcem i nezvyklý vztah s matkou. Film byl velmi divácky úspěšný a výborně hodnocen také kritiky, když mimo jiné získal i nominaci na Oscara.
Ocitáme se v New Orleansu v roce 1917 ve čtvrti červených luceren. Prostitutka Hattie (Susan Sarandon) žije se svou dvanáctiletou dcerou Violet (Brooke Shields) v bordelu Madame Nell. Protože je Violet odmalička obklopená atmosférou sexu a divokých večírků, touží se stát také prostitutkou a tak Nell zorganizuje aukci o její panenství. Za několik měsíců se Hattie vdá za bohatého zákazníka a Violet se přestěhuje k mladému fotografovi Bellocqovi (Keith Carradine), který je do ní bláznivě zamilovaný. Violet se tak stává podivnou figurkou - předčasně vyspělou ženou, která v srdci přesto stále zůstává nevinným dítětem.
Francie, květen 1968: zatímco v Paříži vrcholí studentská revolta, nabírá doposud klidný provensálský podzim života stárnoucího bonviána Miloua (Michel Piccoli) rychlý obrat k horšímu. Po smrti jeho matky, se v usedlosti shromáždí do celého světa rozptýlená rodina, která se ihned pustí do ostrého sporu o dědictví po staré paní...
Žánrově nevyhraněný, nicméně významný francouzský režisér Louis Malle vytvořil filmem Lacombe Lucien v polovině 70. let jeden z milníků francouzské kinematografie s tématem druhé světové války. Jeho film (podle vlastního scénáře) byl významný v tom, že jako první demýtizoval permanentně živenou legendu o všeobecné odbojové nátuře všech Francouzů. Vznik filmu měl zajímavé pozadí – původně měl být situován do současného Mexika, ale tam nebylo Mallemu umožněno natáčet, proto hotový scénář přepracoval a umístil příběh do léta 1944 v jižní Francii. Hlavní hrdina, osmnáctiletý Lucien Lacombe, se z nerozvážnosti nechá angažovat ke spolupráci s nacistickými okupačními orgány, jeho postavení ale vzápětí zkomplikuje láska k židovské dívce... Louis Malle do hlavních rolí angažoval mladé herce bez jakýchkoliv zkušeností (Pierre Blaise, Aurore Clément), oba se ale osvědčili. Pierre Blaise pak natočil ještě tři filmy, ale již v roce 1975 zahynul při autonehodě. Film Lacombe Lucien zabodoval na filmových přehlídkách a mimo jiné byl nominován na Oscara jako nejlepší neanglicky mluvený film. Tuto cenu sice nezískal, ale jako nejlepší zahraniční film byl oceněn Britskou filmovou a televizní akademií (Cena za nejlepší film BAFTA, 1975).
Portrét existenciálnej úzkosti človeka moderného sveta bol podľa slov režiséra Louisa Mallea prvým filmom, ktorý mohol nakrútiť presne podľa svojich predstáv. Hrdinom filmu je Alain, ktorý sa už dlhú dobu zotavuje z vážnej psychickej a alkoholickej krízy v súkromnom sanatóriu. Účty za neho platí jeho americká manželka, s ktorou sa už vzájomne odcudzili. Alain má ako preliečený alkoholik problém vrátiť sa do normálneho života, stretáva sa so svojimi bývalými priateľmi, no žiaden z nich ho nedokáže inšpirovať ku akceptovateľnej forme existencie. Chýba mu motivácia i zmysel života. Na konci tohto napínavého duševného zápasu o prežitie a najmä o vôľu žiť preto Alain spácha samovraždu. Malleovi sa podarilo vytvoriť majstrovské dielo zaoberajúce sa temnou stránkou ľudskej duše, modernou filmovou rečou preniknúť až na jej dno a zobraziť beznádej rastúcu v západnej civilizácii.
Stephen Fleming (Jeremy Irons), dobre situovaný muž, člen vládneho kabinetu žije naplnený rodinný a profesionálny život. Jeho manželstvo s Ingrid je vyrovnané, až do chvíle, keď sa zoznámi s Annou (Juliette Binoche), priateľkou svojho syna Martyna. Vzplanie v ňom neovládateľná vášeň a je schopný urobiť čokoľvek, aby bol s ňou. Posadnutosť Annou Stephena tak pohltí, že nie je schopný a ani ochotný ničivý vzťah ukončiť. Keď Anna Stephenovi oznámi, že ju Marty požiadal o ruku a ona súhlasila, zhubný milenecký štvoruholník sa blíži k nevyhnutnej tragédii. Anna zostáva mimo, no Stephen a jeho rodina zaplatia krutú daň.
Komedie o nešicích, kteří nedokázali vykrást ani svou oblíbenou hospodu.
Dievča putuje zvláštnou krajinou a počas svojho putovania stretáva zvláštne postavy a prihodia sa jej zvláštne veci. Jednorožec, stará pani, ktorú treba kojiť, deti pasúce rôzne druhy domácich zvierat, bizarná (súrodenecká) dvojica. Na pomedzí sna a reality sa odohrávajú vízie dievčaťa, ktoré spočiatku vôbec nevie, ako narábať s týmto (snovým) svetom. Postupne však prijíma pravidlá a prispôsobuje sa nespútanosti udalostí...
Francie, leden 1944. Jedenáctiletý továrnický synek Julien (Gaspard Manesse) se jen nerad loučí se svojí milovanou matkou madame Quentin (Francine Racette). Spolu s jeho starším bratrem Françoisem (Stanislas Carre de Malberg) ho kvůli nejisté válečné situaci v Paříži poslala do katolického internátu poblíž Fontainebleau. Sensibilního chlapce začne nejvíce zajímat nový spolužák Bonnet (Raphael Fejtö), který je očividně dost odlišný od ostatních Julienových spolužáků.
Atlantic City je spolu s Las Vegas nejslavnějším hráčským centrem ve Spojených státech. Z celé země se do něj sjíždějí lidé zkusit své štěstí za stoly nesčetných kasin, ať už jako hráči nebo jako krupiéři. Jednou z nich je i mladá žena Sally, která přicestovala z kanadského venkova a touží se stát krupiérkou, vypracovat se k dokonalosti a poté odcestovat do Monte Carla. Lou, její soused, je starý muž s minulostí gangsterského pobočníka, který celý život pouze přisluhoval skutečně mocným. Jednoho dne je osud svede dohromady, aby si navzájem pomohli splnit své největší sny.