Major Kalaš vyšetřuje loupež nové série bankovek, které byly ukradeny z poštovního vozu rychlíku. Český kriminální film o velké vlakové loupeži a výbuchu na 201. kilometru. V rychlíku odjíždějícím z Prahy je přepravována velká zásilka bankovek. Velitelem ozbrojeného doprovodu je poručík Lenk, který také jako jediný přežije explozi poštovního vagónu, která má zamaskovat loupež bankovek. Případu se ujímá major Kalaš se svým mladým asistentem Karlíčkem. Několik kilometrů před místem katastrofy kriminalisté objeví mrtvolu mladé dívky Anny Halamové, která se stala náhodným svědkem loupeže a proto musela zemřít. Kriminalisté pomalu postupují vpřed a objasňují události na trati. Přestože se prvotní podezření proti raněnému Lenkovi ukazuje mylné, cesta k pravým pachatelům a muži, který stál v pozadí celé loupeže, je ještě dlouhá...
Český barevný film podle divadelní hry spisovatele Jana Drdy. Je to úsměvná pohádková komedie, v níž je však pod nánosem pohádkové symboličnosti silně aktuální jádro: hra líčí boj prostého českého člověka proti bezpráví, násilí a špatnosti. Hlavní hrdina filmu, vysloužilý voják Martin Kabát, nezná bázně. Nelekne se loupežníka Sarky Farky, nelekne se ani čertů v Čertově mlýně. Dá se sice ošálit zákeřným úskokem vychytralého ďábla Dr Solferna, ale svou odvahou toto nedopatření napraví. Pro zárhranu dvou nevinných dívčích duší se pustí do statečného boje s celým peklem, do boje, ve kterém nakonec přes velkou přesilu moci zla zvítězí. Zachrání obě nerozumné, touhou po ženichovi posedlé dívenky princeznu Dišperandu a její služebnou Káču, spravedlivě a přitom lidsky potrestá loupežníka Sarku Farku i zpyšnělého poustevníka Školastyka a nakonec se s Káčou ožení. Film zachovává, ba úmyslně zdůrazňuje divadelnost literární předlohy nejen scénickou výpravou interiérů, ale i stylizovanými exteriéry lesa, zámecké zahrady a dalších scenérií, v nichž se pohádkový děj odehrává. Podstatnou měrou k tomu přispívá originální, vědomě nerealistická výprava národního umělce Josefa Lady. Tím se film významně liší od dosavadních pokusů o zvládnutí pohádkového námětu. (FILMOVÝ PŘEHLED 11 / 1957)
Pohádková komedie natočená podle stejnojmenné divadelní hry patří dodnes k nezapomenutelným diváckým bonbónkům. Příběh vysloužilého vojáka Martina Kabáta, který se nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů, patří totiž k těm, které nadšeně přijímá každá nová generace diváků. Všechno začíná okamžikem, kdy se dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel.
Česká celovečerní veselohra. Děj filmu sleduje jízdu autobusu na trati Praha - Karlovy Vary a počínání lidí v něm. V autobusu se sešla pestrá společnost lidí nejrůznějších zájmů, povolání a povah. Jejich střetnutí v těsném prostředí autobusu dalo příležitost k vytvoření celé řady dobrých veseloherních situací. Jízda rychlíkového autobusu je tu symbolickým příměrem současného života naší společnosti, v němž, stejně tak jako při jízdě autobusem, je třeba potlačit mnohé soukromé zájmy a sobecké vlastnosti, abychom dojeli úspěšně k cíli. (FILMOVÝ PŘEHLED 48 / 1957)
Na autobusovém nádraží čekají cestující na autobus do Karlových Varů a vzájemně se seznamují. Paní Hořejší přišla pozdě, ale dere se dopředu, přičemž narazí na odpor paní Veselé. Herzán s Vališem se dvoří Barborce, protože jim ušlo, že jde o dívku řidiče Chalupy. Pan Tachecí vše sleduje a do ničeho se neplete. Když všichni nastoupili, autobus odjíždí. Seznamování v autobusu pokračuje, jen řidič Chalupa je rozladěn chováním mužů, kteří se dvoří Barborce. Nakonec sám zavdá příčinu k roztržce, když zastaví hezké Miriam. Na její přání pak dokonce s autobusem létá, ale cestujícím se to nelíbí. Uražená Barborka pokračuje v cestě jiným autobusem. Nakonec si to rozmyslí, ale Chalupa jí nezastaví a nechá ji stát na silnici. Pan Tachecí pobaveně pozoruje, jak Vališ okrádá jednoho z cestujících a nakonec zjistí, že byl sám okraden. Obviní Vališe, ale mezi cestujícími je i kouzelník, který vše uvede na pravou míru a navíc předvede pár kouzel. Rozruch vrcholí ve chvíli, kdy autobus zastaví a hlas motoru všechny vyzve, aby svorně tlačili. Po příjezdu do Karlových Varů se Chalupa usmíří s Barborkou a cestující se rozcházejí.
Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími. - Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (FILMOVÝ PŘEHLED 7 / 1952)
Jeden ze zcela zapomenutých filmů vypráví o tom, jak rozvedený tatínek důmyslně nachystá zdánlivě náhodné setkání jedenáctileté dcery se svou novou partnerkou. Avšak pozvání do hájovny, kde přebývají její rodiče, se nevydaří podle zamýšlených představ... Moralita je to ovšem krotká, nezáživná a málo přesvědčivá.
Česká veselohra o veselých i vážných sporech mezi dnešními muži a ženami. Osou filmu je příběh novátora Zacha a elektromechaničky Jarmily Svátkové. Zach, zamilovaný do svých technických dat a zlepšovacích návrhů, nevěří, že ženy jsou schopny vyznat se v těchto problémech, zvláště když u Jarmily objeví zálibu pro poesii a hudbu, pro niž on sám prý nemá čas. Dochází proto mezi nimi k četným rozepřím; když se však skupině inženýrky Marie, v níž pracuje i Jarmila, podaří zkonstruovat úmyvač nadobí, je Zach vyléčen z pověry, že ženy nemají technický" mozek, a poněvadž se vlivem Jarmily změní i jeho odmítavý poměr k poesii a hudbě, nic již jim oběma nebrání ve vzájemném sblížení.(FILMOVÝ PŘEHLED 26 / 1953)
O rafinovaném plánu, který má připravit "ilegálního milionáře" o jeho nepoctivě získaný majetek. Zádrhel je však v tom, že někdo další má ještě rafinovanější plán... Děj známé předlohy "Zlaté tele" od Ilja Ilf a Jevgenije Petrova je přenezen do 60. let a domácích poměrů. Příkladná ukázka žánru, kterému se říkalo komunální satira.
Portrét zlého člověka může osudově ovlivňovat i osudy lidí, kteří se trvale ocitnou v jeho blízkosti. Přesvědčí se o tom i nebohý malíř, sebezáhubně fascinován podobiznou zločinného kupce a lichváře. Mysteriózně laděný příběh, dnes již silně vyšumělý, se vyznačuje stupňující se hororovou atmosférou a svým výtvarným pojetím odkazuje k expresionismu v nasvětlování prostoru i herecké práci.
Na zámku Ronov se odehrává český detektivní snímek, jemuž nechybí lehce komické ladění, dané zejména postavami vyšetřovatelů několikanásobného zločinu. Vše se točí kolem nelegálního obchodu s uměleckými díly, falešných obrazů, pátrání po ztraceném obrazu někdejší zámecké paní Anny (na němž je zobrazena jako nahá pastýřka) a vraždy Anny Jůzové, která má na starosti správu uměleckých sbírek. Zajímavá a patřičně zamotaná zápletka dává vyšetřovateli případu, kapitánu Trondovi, jinak nadšenému režisérovi místního ochotnického divadla, celou řadu podezřelých. Pátrání naráží na stále další a další překážky. S pomocí vyšetřovatelů majora Bergla a kapitána Roje policista odhalí rozsáhlé podvody s uměleckými díly, padělatelskou dílnu a v neposlední řadě samozřejmě také pravého vraha...
Tento sice komediální, ale současně i tklivě zabarvený příběh dokládá, že ani špičkové herecké obsazení ještě nezaručuje žádoucí zdar, chybí-li příběhu nápaditost I vypravěčská obratnost. Režisér Jaroslav Mach obsadil do hlavní role Vladimíra Menšíka a využil veškeré jeho dispozice: Menšík tu sehrál roli prostého tiskárenského dělníka, jenž obětavě pečuje o svou nemocnou matku. Tráví s ní veškerý volný čas a jedinou zálibou, kterou si čas od času dopřeje, jsou železniční modely. Jenže vše změní příchod vnadné dívky. Hrdina náhle propadá milostnému poblouznění, nevěda si rady s konfliktem dosud nepoznaným citem a starostí o matku...
