Poetický obraz dospievania a prvých dotykov so životom. Príbeh sa odohráva v letnom tábore, kde mladý Miťa prežíva prvé milostné trápenie. Film citlivým spôsobom rozpráva o zložitom období dospievania, kedy mladý človek spoznáva pocity šťastia a harmónie, ale aj muky čakania a pochybností, kedy formuje vlastnú osobnosť, učí sa porozumieť iným a násjť si svoje miesto vo svete. Na MFF Berlinale bol film ocenený Strieborným medveďom.
Komedie využívající podoby francouzského turisty s císařem Napoleonem Bonapartem a hezké Varšavanky s Marii Walewskou Napoleonovou polskou milenkou. Současníci ze 60tých let 20. století se potkají ve Varšavě, kam francouzský turista přijíždí na dovolenou a je obdivovatelem Napoleona. Maryška se do Francouze zamiluje a vznikají vtipné prolínačky, kdy se oba střídavě ocitají v rolích skutečných historických postav a současníků. Film byl promítán v našich kinech a byl uveden i Českou televizí.
Príbeh svetoznámeho chirurga, ktorému sa ale nedarí v osobnom živote. Odíde od neho žena aj s dcérou, keď bola ešte malá. Žije sám vo Waršave, no stane sa mu nehoda a stratí pamäť - tak sa potuluje po dedinách, pomáha ľuďom za kus jedla - lieči ich. Neskôr spoznáva milú mladú predavačku, o ktorej vôbec netuší, že je jeho - už dospelá - dcéra...
Snímek Odpolední osidla natočila jako svůj debut Maya Deren spolu s českým dokumentaristou a fotografem Alexandrem Hammidem. Derenová zde zužitkovala své pohybové zkušenosti a cit pro výraz, zatímco Hammid přidal filmařskou zkušenost a neuvěřitelný obrazový talent.
Děj snímku je spíše sensuální halucinací, která se odehrává na malém prostoru domu ústřední dvojice a v jeho nejbližším okolí. Využívá zručně multiplikace postav a předmětů, takže hlavní hrdinka se potkává sama se sebou nebo se pozoruje v situacích, které se už staly a v prožívané současnosti je doprovazejí mírné obměny v provádění úkonů (např. otevírání dveří). Neustále vracející se motiv květiny, klíče a nože znejisťuje diváka, aniž by mu na závěr poskytl uspokojivou odpověď, proč se předměty v příběhu objevily. Některá zpodobnění Mayi mají místo obličeje zrcadla, která jen posilují dojem existenciální úzkosti. Surrealistický film končí v tragické pointě, která jediná poskytuje jakési vodítko k uchopení děje.
At Land je patnáctiminutový, němý experimentální film, který je zamýšlen jako sen, ve kterém se žena vyplavená na pláž (Derren) vydává na podivnou cestu shledávání se s ostatními lidmi i s variacemi na sebe samou. Maya Derren se nechala slyšet, že At Land je filmem o boji za udržení si jediné osobní identity. Na filmu, který se natáčel v Amagansettenu na Long Islandu se podíleli i skladatel John Cage a filmový kritik a básník Parker Tyler.
Sú príťažliví, krásni, sympatickí... a bojujú proti svetovému terorizmu! Catherine Oxenbergová a Brendan Kelly velia jednotke H.E.A.T. - špeciálnym tajným agentom, ktorí pôsobia po celom svete z mexickej základne maskovanej ako modelingová agentúra.
Psychologická studie přátelství dvou ambiciózních žen Barbary a Ireny, které na první místo ve svém životě staví kariéru. Jedna se drží morálních zásad, druhá bez skrupulí používá nefér praktik, což způsobí jejich rozchod. Teprve setkání po letech vede k vzájemnému sblížení.
Skladby:
1. Escape
2. Line Of Fire
3. Lights
4. Stay Awhile
5. Open Arms
6. Mother, Father
7. Jonathan Cain Solo
8. Who's Crying Now
9. Where Were You
10. Steve Smith Solo
11. Dead Or Alive
12. Don't Stop Believin'
13. Stone In Love
14. Keep On Runnin'
15. Neal Schon Solo
16. Wheel In The Sky
17. Lovin', Touchin', Squeezin'
18. Any Way You Want It
Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na "tajné frontě" - případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války - porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je především film o velkém hrdinství sovětských lidí. Nezapomíná se zde ani na hoře a utrpení, které lidem přinesla válka. Život je totiž natolik obdivuhodný ve vytváření okolností a situací, že scenáristům již nazítří nestačí fantazie a představivost k jejich vyslovení.
Ruský režisér Jurij Ozerov se proslavil několika válečnými epopejemi (např. Osvobození), vydatně přispěl k "žádoucímu" pohledu na děje druhé světové války, zcela podřízené požadavkům komunistického režimu. První část velkofilmu Boj o Moskvu zachycuje grandiózní boje o ruské hlavní město, končící - jak známe z dějin - porážkou hitlerovských vojsk. Film samozřejmě ohromuje výpravnými scénami, avšak omezuje se na popisné, proklamativní podání. Z české strany bylo poskytnuto toliko technické zázemí, pomocným režisérem byl Otakar Fuka, jenž pořídil i český dabing. Film se zčásti natáčel ve starém Mostě, odsouzeném k demolici.
Jeptiška jménem Maria má během procházky vidění, ve kterém se objeví sám ďábel. To je počátek série halucinací a čím dál tím více podivných událostí. Maria se snaží odehnat zlé myšlenky pomocí krutých pokut, bohužel je to bez odezvy. Jeptiška je stále více sexuálně nadržená a její mysl zcela ovládl satan. Jejího chování si brzy všimne matka představená.
