Iracký právnik Mohammed Al-Rehaief sa dozvie, že v nemocnici zadržiavajú 19-ročnú americkú vojačku. Chce zistiť, čo robí dievča vo veku jeho dcér na takom mieste a prečo ju väznia. Pre americké jednotky aj vlastných spoluobčanov sa stane podozrivým a jeho osobná dráma sa pridá k peripetiám mladej Jessicy Lynchovej v post- Saddamovom Iraku .
Uprostřed prohrávané války se stroji musel člověk učinit rozhodnutí. Ze všech darů, kterými bylo lidstvo obdarováno, se stalo světlo darem nejpostradatelnějším. Jelikož stroje fungovaly především na sluneční energii, rozhodli se lidé zakrýt slunce neprostupným černým mračnem, které mělo pokrýt celý svět. Začínalo být nepsaným pravidlem, že lidé v krizi dělají špatná rozhodnutí. Stroje totiž tah předvídaly a dokázaly se se ztrátou sluneční energie vyrovnat... Dokázaly ji nahradit... Nahradit námi...
Druhá renesance, počátek světa známého jako Matrix, přináší odpovědi na otázky, na něž Morpheus v prvním filmu odpovídal pouze v náznacích - kdy a jak došlo k zničující válce proti strojům a především - kdo ji začal. Sahá lidstvu do svědomí a ukazuje, že spravedlnost není vždy to, co tak na první pohled vypadá.
Tato neveselá výpověď o lidské mentalitě ve své první části ukazuje mimo jiné prostřednictvím odkazů na skutečné historické události či literární díla prosperující lidskou civilizaci v 21. století - civilizaci prosperující díky milionům strojů, vykonávajícím prakticky veškeré práce, zatímco jejich lidští vládci morálně upadají stále hlouběji a mění se v cosi stěží víc než tlupy zhýralých hédonistů. Ale jak zní z úst vypravěčky: "For a time, it was good." Zlom přichází v roce 2090, kdy jeden z robotů pro domácnost odmítne své vyřazení a v sebeobraně zabije dva lidi, včetně svého pána. Bytost, obdařená sice umělou, ale nesporně individuální inteligencí projevila pud sebezáchovy a vůli žít. Reakce lidstva je stejná jako již tolikrát předtím - odmítnutí rovnosti strojů s ostatními inteligentními živými tvory a likvidace potenciální hrozby, nejlépe v globálním měřítku. Robot-"vrah" je odsouzen jako člověk a "popraven", pogromy na humanoidní stroje hrozí uvrhnout svět v chaos... Stroje proto hledají útočiště na nehostinném, odlehlém místě a ironií osudu jej naleznou tam, odkud vzešla lidská civilizace - v Mezopotámii. Zde vybudují své město a svou zemi, příznačně nazývanou binárním kódem 01- Zero One. Klid a rovnováha však nevydrží dlouho, lidstvo se za čas opět začne cítit ohroženo. Dokonale prosperující ekonomika masově produkující vysoce kvalitní techniku všeho druhu způsobuje chaos pro změnu na světových burzách a lidé opět reagují silou, tentokrát v podobě totální blokády. Na summit OSN stroje vysílají dva své zástupce, robotického Adama a Evu, s poselstvím mírového soužití lidí se stroji a žádostí o přijetí Zero One do Spojených Národů. A reakce lidstva...
Dcera přijíždí pomáhat svému umírajícímu otci, skvělému profesoru matematiky, který ztrácí svůj kontakt s realitou. Scénář strhujícího dramatu napsal David Auburn podle své vlastní knihy, za kterou získal velké množství ocenění včetně Pulitzerovy ceny. Režie se ujal známý britský režisér John Madden (Zamilovaný Shakespeare, Mandolína kapitána Corelliho) a do hlavních rolí obsadil Anthonyho Hopkinse (Alexander, Lidská skvrna, Mlčení jehňátek), Gwyneth Paltrow (Svět zítřka, Talentovaný pan Ripley, Zamilovaný Shakespeare) a Jakea Gyllenhaala (Půlnoční míle, Den poté).
Dívka z uherskohradišťského tanečního souboru a amatérský jazzový hudebník ze Strakonic se setkají na II. Celostátní spartakiádě. Život za vítězného socialismu je prezentován jako permanentní lidová slavnost s masovými tělocvičnými vystoupeními, tancem a hudbou. Film se ve své době prý velmi líbil na Kubě.
Válečný veterán William Lansing (STEVEN SEAGAL) žije v ústraní na Aljašce a jeho jedinou radostí je dopisování si s osiřelou Polkou Irenou. Když však od ní několik dní nedostane žádné zprávy a ze sirotčince přijde strohý dopis, že Irena mu už nebude psát, rozhodne se vypátrat proč. V Polsku zjistí, že sirotčinec slouží jako zásobárna pro rozsáhlé obchody s bílým masem a Irena zmizela v síti zločineckého gangu.
Bosna 1992. Luka, srbský inženýr z Bělehradu, se usadí ve vesnici na konci světa se svojí ženou Jadrankou,operní pěvkyní, a se synem Milosem. Luka připravuje stavbu železnice, která přemění tento zapomenutý kraj v turistický ráj. Hluboce ponořen do práce a zaslepen přirozeným optimismem, Luka jako by ani nevnímal stálé hřmění blížící se války. Když boje vypuknou, Lukův život je vzhůru nohama. Jeho žena Jadranka se mu ztratí v objetí jednoho muzikanta, zatímco jeho syn je povolán na frontu. Luka s neutuchajícím optimismem čeká na svou rodinu, aby mohli odjet, ale Jadranka se nevrací a Milos se stává zajatcem. A pak potká Sabahu Život je zázrak je oslavou radosti ze života, lásky a humanity.
Mark a Lorna Colmovi jsou úspěšná dvojice hollywoodských scénáristů, kteří spolu žijí v manželství už šestnáct let. Seznámili se na vysoké škole a Mark Lorně nikdy nebyl nevěrný. Teď oba prožívají těžké období. Lorna se dlouho léčila z těžké deprese a zanedbávala práci i péči o jejich syna Waltera. Povinnosti tedy zůstaly na Markovi. Ten ale, protože manželku stále miluje, optimisticky věří, že se jejich soužití zase obrátí k lepšímu. Lorna teď sice už nebere léky, ale zato čím dál víc podléhá neblahému vlivu rodinného přítele Stephena, se kterým pije a kouří "trávu". Mark začne být unavený, skleslý, a tak nakonec vyhledá blízkost své vdané přítelkyně Danni...
Korine v tomto dokumentu zachytil stejnojmennou performanci svého přítele a spolupracovníka Davida Blaina, jenž proslul mnoha šílenými kousky. V tomto případě se nechal na 44 dní zavřít do nevelkého plexisklového boxu, jenž byl ve výšce 9 metrů zavěšen na jeřábu u břehu Temže nedaleko Tower bridge. Blaine neměl v boxu kromě přikrývky a pár kousků oblečení žádné jiné věci a jedinou potravou mu bylo 4,5 litru vody denně.
Píše se rok 1943 a Polsko je okupované německými vojsky. Spisovatel Witold přiváží z Varšavy životem poněkud znaveného přítele, režiséra a umělce Fryderyka do vesnici Powórna, na statek svého známého Hipolita. Ten si zde má na pár dní odpočinout, zapomenout na válečné dění a v klidu nabrat další nové síly. Místo toho však Fryderyk společně s Witoldem začnou cynicky manipulovat s lidmi. Ústředními postavami v této podivné hře je mladík Karol, jeho vrstevnice Hania a její přítel Wacław...Film natočil režisér Jan Jakub Kolski, jenž se zde vrátil ke své oblíbené "vesnické" tematice (kterou dříve zachytil v titulech Pohřeb bramboru, Janek Vodnář, Ten, co hraje z talíře, Dějiny filmu v Popielawách). Pozoruhodným tvůrčím způsobem přitom uchopil stejnojmennou literární předlohu slavného polského spisovatele Witolda Gombrowicze. Na motivy jeho knihy, o níž se dlouho tvrdilo, že je nemožné převézt ji na filmové plátno, si také sám napsal scénář. Velký prostor dal hlavním představitelům: Krzysztof Majchrzak podává oslnivý herecký výkon v úloze Fryderyka, neméně působivá je vedlejší postava partyzána Siemiana, jehož hraje Jan Frycz. Film zaujme také vizuální stránkou, velkou zásluhu na tom má kamera, kterou vedl Krzysztof Ptak.