Renée Zellwegerová, Hugh Grant a Colin Firth se opět setkávají v romantické komedii BRIDGET JONESOVÁ: S ROZUMEM V KONCÍCH. V tomto pokračování DENÍKU BRIDGET JONESOVÉ se setkáváme s titulní hrdinkou tam, kde jsme se s ní rozloučili: šťastnou a spokojenou v náručí vytouženého milence Marka Darcyho (Colin Firth). Mark je zatím uznalý, ohleduplný a tolerantní (takřka) ke všem žárlivým záchvatům. Bridget totiž nejde na mysl, proč by se všechny ženy v Londýně - včetně Markovy nové asistentky - "dlouhonohé hrozby" - nesnažily Darcyho odlákat od baculaté, umíněné a často nevhodně se chovající Bridget, která neustále obtěžuje svým tvrzením: "Já přece nikdy neříkám nic jiného, než pravdu."Jakmile se na scéně objeví "dlouhonohé nebezpečí", Bridgetiny růžové obláčky, na kterých se až dosud vznášela, náhle zešednou. Stále častější záchvaty sebepodceňování začnou negativně ovlivňovat její lásku s Darcym. Když už se zdá, že rozbouřená hladina jejich vzájemného vztahu se jen tak neuklidní, objeví se na scéně Bridgetin bývalý šéf, zkušený dobyvatel ženských srdcí Daniel Cleaver (Hugh Grant). Bridget se rychle vymaní z trapné situace a upadne do romantického omylu - avšak stále se jí daří prodírat se spletí trapasů a problémů, jaké provázejí každou pracující ženu, zejména když se stala symbolem jako "samostatná hrdinka, která si dovede poradit se životem".
Adaptace nezapomenutelného dramatu Williama Shakespeara vzešla v roce 1971 z dílny v té době již uznávaného Romana Polanskiho a dodnes je považována za jednu z nejlepších. Role statečného leč chorobně ctižádostivého generála skotských králových vojsk, z něhož se kvůli touze po moci stává vrah, připadla známému britskému televiznímu herci Jonu Finchovi. Jeho podlou ženu hraje držitelka ceny BAFTA Francesca Annisová. Není to ale jen časem prověřený příběh a herecké výkony, díky nimž se tento snímek zařadil mezi nezapomenutelné. Velkou troškou do mlýna přispívá i výprava v čele s opulentními kostýmy, za něž byl ostatně návrhář Anthony Mendelson také ověnčen cenou BAFTA.
Film je věrnou rekonstrukcí zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě roku 1917. Tři děti, pasáčky, nejprve na zjevení připravoval anděl. Od května do října 1917 se jim pak každého 13. dne v měsíci zjevovala matka Boží a sdělila tři tajemství...
Manželství Jamese a Anne Manningových (Tom Wilkinson a Emily Watsonová) je na první pohled šťastné a idylické. James je bohatý respektovaný právník, Anne zase dokonalá hospodyňka.
Mají nádherný dům na venkově i rezidenci v Londýně, nic jim neschází a zdá se absurdní, že by jejich vztah mohlo něco ohrozit. Jenže stačí zdánlivě obyčejná nehoda a spustí se zničující kaskáda událostí a nebezpečně rostoucích lží, díky níž se ukáže, jací ti dva ve skutečnosti jsou a co jeden od druhého doopravdy chtějí.
Druhý díl ellingovské trilogie se vrací do minulosti, před začátek prvního dílu. Vypráví o posledních dnech, které Elling strávil se svou matkou. Elling na ni byl od malička velmi fixovaný a nikdy se daleko nevzdálili z rodného města. Stařičká matka se náhle rozhodne vyrazit se synem na Mallorku. Výlet za exotikou se ale pro Ellinga stává obtížnou zkouškou – neumí se chovat v neznámém prostředí, děsí se cizích lidí a sžírán žárlivostí pozoruje, jak se jeho matce dvoří postarší účastník zájezdu. Prostřední díl trilogie je oproti ostatním civilnější. Do jeho podoby se zřetelně promítla změna režiséra. Není to už čistá komedie, ale i analýza nezdravého vztahu matky a syna, jehož přesvědčivě ztvárnil Per Christian Ellefsen.[Zdroj: Febiofest 2008]
Od chvíle, kdy jsme se rozloučili s princeznou Miou (ANNE HATHAWAY) na konci filmu Deník princezny, uplynulo pět let. Mia se mezitím stala okouzlující mladou ženou a je připravena vyrazit do Genovie, aby přijala svou roli ve zdejší královské rodině. Po příjezdu do paláce však zjistí, že její dny v roli princezny jsou sečteny - brzy přijde o svůj diadém a bude si muset nasadit královskou korunu. Jako by nestačilo, že se musí na své vládnutí pořádně připravit, je nyní Mia velmi žádaná. Starý genovijský zákon totiž vyžaduje, aby se budoucí královna ještě před svou korunovací vdala, a Mia proto nyní čelí nekonečné přehlídce nápadníků - a hledání toho pravého se pochopitelně neobejde bez spousty komických situací.
V Gotham City se objeví nová kočičí žena, bezcitná a krutá a Batman je přinucen ji odhalit. Když zjistí, že se mýlil, protože kočičí žena si za svůj cíl vybrala odhalení zločinné asociace Penguin, která obchoduje s vysoce moderními zbraněmi, je již pozdě. Nezbývá mu, než Penguin porazit a kočičí ženu zachránit.
Adamovi se rozhodně nežije dobře, i když tvrdí pravý opak. Léto před nástupem na střední školu by mohlo být časem nových možností, jenže Adam musí čelit nejen každodenním bolestem dospívání, ale také rodinné tragédii a velice reálnému strachu z budoucnosti. Naštěstí nachází spojence (některé z nich zcela nečekaně), kteří mu pomohou vyléčit bolavé srdce i trápení ve vztahu s otcem. I v malém jihokalifornském městě, kde žije, Adam objevuje skrytou sílu pramenící z podpory lidského společenství. Tento příběh potvrzuje životní pravdu, že s pomocí rodiny a přátel se vždycky dá najít cesta zpátky domů.
Je to již téměř rok, co byla v poklidném městečku Shallow Valley spáchána brutální vražda místní dívky, kterou se šerifu Jacku Sheppardovi nepodařilo objasnit. Právě se chystá z města navždy odjet, když se na schodech policejní stanice objeví mladík celý od krve. Jack musí svůj odjezd odložit. Brzy zjistí, že mezi mladíkem a loňskými strašlivými událostmi existují souvislosti... Jaké tajemství leží pohřbeno ve stínech minulosti malého města? Jaké hrůzy ještě čekají v lesích? Někteří lidé by si přáli, aby tyto otázky nebyly nikdy zodpovězeny...
Před čtyřiačtyřiceti lety absolvoval své první veřejné vystoupení americký písničkář Bob Dylan. Velkolepý dvoudílný čtyřhodinový dokument No Direction Home mapuje Dylanovu dráhu od jeho dětství v americkém státě Minnesota až do jeho britského koncertního turné v roce 1966 a nehody na motocyklu, po které se na dlouhá léta stáhl z veřejného života. Význačný režisér Martin Scorsese strávil na projektu vyrobeném v koprodukci PBS a BBC čtyři roky a prostřednictvím Dylanova manažera měl otevřený přístup k Dylanovu archívu. Nejde o první dokumentární film o Bobu Dylanovi; v tomto případě jde o Dylana v plných souvislostech historie a vývoje společnosti. Režisér dokázal zasadit zpěvákovu kariéru do kontextu kvasící atmosféry první poloviny šedesátých let. Neopomenul probouzející se hnutí za lidská práva, úplnou rovnoprávnost černochů na jihu Spojených států a protiválečné hnutí proti válce ve Vietnamu. Částečně je to proto, že na Scorseseho projektu spolupracoval bezpočet Dylanových vrstevníků a přátel. Za všechny stačí uvést tehdejší Dylanovu přítelkyni a folkovou zpěvačku Joan Baez. Bob Dylan začal svou kariéru jako folkový zpěvák, v polovině šedesátých let pružně reagoval na nástup elektrických kytar a syntezátorů. V tomto dokumentárním filmu vystupuje spíše jako jemný a tichý glosátor, některé části z archivu musely být dokonce opatřeny titulky, aby jim bylo rozumět. Rozhodně ne jako filozof, který by odhaloval sám sebe. Poodhaluje a poopravuje některé mýty, které sám o sobě vytvořil: proč si změnil jméno, jak je to s jeho indiánskou krví a jak to bylo s jeho cestou z Minnesoty do New Yorku. Stylotvorný zpívající kytarista, skladatel a textař, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, (ročník 1941) počtvrté přijíždí 7. listopadu 2005 do Prahy. Jeden ze základních tvůrců popkultury druhé poloviny dvacátého století naposledy Českou republiku navštívil před dvěma lety, konkrétně 23. října 2003. Písně Boba Dylana odrážejí společnost v průběhu několika desetiletí a nesmazatelně se zapsaly do historie moderního světa. Člověk, který neslyšel původní verze, nebo další verze hitů "Knockin' On Heaven's Door", "Like A Rolling Stone", "Blowing in the Wind", "The Times They Are A-Changin'" atd., žil zřejmě na Měsíci. Nakřáplý Dylanův hlas je stejně nezaměnitelný jako způsob, jakým zbořil do té doby zažité představy o zpěvákovi. Dylan je pro dějiny poprocku nenahraditelný. Sám obohatil výrazový rejstřík a hudební formy o řadu nových stylů, které pak dál rozvíjeli jeho následovníci i další generace umělců.
