Nahlížíme do dětského oddělení turecké věznice v roce 1981, tedy v době, kdy zemi vládne tvrdou a krví potřísněnou rukou vojenská junta vedená generálem Kenanem Evrenem. Místní chlapci jsou nespokojeni s trýznivými podmínkami, ve kterých jsou nuceni žít, i s brutalitou strážných a žandářů, kteří si autoritu vynucují agresivními fyzickými útoky. V dětských hlavách se najednou probouzí mnoho otázek. Je život v jiných věznicích lepší? Je ředitel vězení ochoten naslouchat přáním a trápením malých trestanců? Nebo bude třeba vyvolat násilnou vzpouru? A je možné v ní uspět?
V roce 1964 se v pensylvánském Sunset Parku, v přestávce koncertu bluegrassového krále Billa Monroe, dal do řeči mladý hráč na bendžo ze San Franciska s hráčem na mandolínu z New Jersey. Po deseti letech spolu tvořili jednu z nejpopulárnějších bluegrassových skupin v muzikantských dějinách a celé čtvrt století od svého prvního setkání dva novodobí trubaduři Jerry Garcia a David Grisman vydávali alba, která těšila příznivce dobré muziky všech generací. V průběhu této doby Jerry přešel na elektrickou kytaru a připojil se ke skupině Grateful Dead a David, o němž se říká, že je mandolinový Paganini, se stal světově uznávaným skladatelem a producentem. O hlubokém přátelství mezi těmito dvěma pozoruhodnými osobnostmi současné hudby vypráví osmdesáti minutový dokument, který natočila Grismanova dcera Gillian.
Nachádzame sa v malej anglickej dedinke. Pán Tom ešte stále nevie prestať myslieť na smetť svojej ženy a jeho malého syna v čase, keď vo svete zúrila prvá svetvá vojna a on ako každý správny muž, bol na fronte. Táto výčitka sa nad pánom Tomom vznáša ako temný tieň a robí ho nevrlým samotárom. Teraz je však ďalšia svetová vojna a z Londýna sú evakuované masy detí, ktoré sú umiestňované k tisíckam dobrovoľníkov po celej krajine. Pán Tom rozhodne nie je nadšený, že aj uňho bude ubytovaný londýnsky chlapec. Volá sa Williams, je tichý a ustráchaný. Nevie písať a čítať, aj keď je inteligentný. Williams doma nebol šťastný a pán Tom sa rozhodol poskytnúť mu to najlepšie, čo môže. Všetko je v najlepšom poriadku, dokým Williamsova matka trvá na párdňovej návšteve u nich doma. Keď však pán Tom o Williamsovi nepočuje už takmer dva týždne, už ďalej nemôže čakať...
Skvělá italská komedie z roku 1964. Zlatá palma na festivalu v Cannes. - Skvělá komedie ze zlaté éry italského filmu vypráví o osudech dívky Angely, dcery sicilského maloměstského podnikatele, kterou svede snoubenec její starší sestry, aby tím rozpoutal bouřlivou zápletku o vášni, rodinné cti a krevní mstě.
Italský umělecký film režiséra Pietra Germiho "Cesta naděje" patří do skupiny slavných neorealistických filmových děl. Jeho námět je vzat ze života italských pracujících.. Líčí osud skupiny sicilských horníků, kteří po uzavření sírového dolu ztratili zaměstnání. Bez práce byli odsouzeni se svými rodinami k pozvolné smrti hladem. V zoufalství se dali přemluvit podvodným dobrodruhem Cicciem k dlouhé cestě přes celou Itálii a k pokusu o illegální přechod hranic do Francie, kde prý je pro horníky dostatek pracovních možností. Jejich cesta je naplněna strastmi a utrpením, ale také nadějemi v lepši život. Vede přes velká města s jejich záludnostmi, vede italským venkovem bez sebemenší příležitosti k práci s výjimkou místa, kde zemědělští dělníci stávkuji. Vede po asfaltových silnicích i zasněženými horskými průsmyky. Lidé se na této pouti vzájemně poznávají a spojují pevným poutem přátelství a lásky. Třebaže někteří cestou odpadnou, ztratí se ve víru velkoměst, vrátí se na rodnou Sicilii nebo zahynou ve sněhové vánici při přechodu hranic, zbytek vytrvá a podaří se mu dosáhnout francouzského území. Dlouhá, strastiplná cesta skončila. O tom, zda se splnily naděje jejích hrdiny, v lepší a štastnější život v nové zemi, film však mlčí. (FILMOVÝ PŘEHLED 40 / 1957)
Film, ktorý bol v našich končinách známy pod názvom Skinheads je príbehom asi dvadsaťročného Marca (Gianmarco Tognazzi), ktorý žije so svojou starostlivou matkou Robertou, pritom otca nikdy nepoznal. Má síce nejaké zamestnanie, ale väčšinu času trávi na ulici alebo jazdí na motorke. Rád by svoj nudný život zmenil a k tomu príde počas „osudovej“ jazdy v mestskom autobuse, kde sa stane svedkom zvláštneho incidentu. Opitý prisťahovalec obťažuje cestujúcich a následne je napadnutý mladými, fyzicky zdatnými mužmi v dlhých čiernych kabátoch s vyholenými hlavami. Marco je situáciou natoľko očarený, že sa začne bližšie zaujímať o subkultúru skinheadov, ktorej členov mal možnosť vidieť priamo v akcii. Mladí neofašisti predstavujú pre Marca jednu veľkú rodinu, ktorú sám nikdy nepoznal. Stáva sa členom tejto organizácie. Neváha kvôli tomu obetovať svoje pestované vlasy, matkinu dôveru a dokonca ani lásku svojej priateľky – africkej emigrantky. Osvojuje si rasistické názory a stáva sa z neho násilník, ktorý nemá žiadne zábrany...
Rok co rok více než 40 000 studentů cestuje do Cancunu v Mexiku na jarní závod. Letos však poprvé šestnáct lidí míří do vily na cancunském pobřeží, aby tam společně strávili i jarní prázdniny. Jsou mezi nimi nejrůznější povahové typy. Devatenáctiletý Alan z Texasu je typický hodný hoch, jehož si dívky moc nevšímají a který si ještě nikdy nedal panáka. Pětadvacetiletý Casey aspiruje na kariéru modela v Miami, neví, co je těžká práce a se slovy všechno dobře dopadne přistupuje k životu, jako by to byl jeden velký jarní závod. Devatenáctiletá dvojčata Roxanne a Nicole z Texasu jsou jako z divokých vajec. Heidi a Davidovi je osmnáct, jsou nejlepší přátelé, ale nevědí, zda mají překročit hranici flirtování. Jeremymu z Arizony je dvaadvacet a na jarní závod trénuje celý život. A kamarádi Paul a Jorell z Los Angeles ještě nikdy nevytáhli paty ze Států a jsou odhodláni, že v Cancunu to roztočí naplno. Film o nových láskách, zlomených srdcích a prověrce přátelství v průběhu téhle několikadenní párty natočil režisér Rick de Oliveira.
Nimay a Batatám jsou dva přátelé, kteří tráví volný čas zápasením. Jejich harmonický vztah naruší až Uttara, která se stane Bataramovou ženou. Žárlivost dožene oba přátele do finálního bezhlavého zápasu, kvůli kterému nevnímají ani okolní svět.
Norsko, jaro 1945. Blíží se pád Třetí říše, v Oslu se skupina sympatizantů s nacistickým režimem chce nalodit na německou ponorku a odplout do jižní Ameriky. Nesourodou společnost vede německý generál von Hauser, italský průmyslník a jeho mladá žena, která je zároveň generálovou milenkou, spolu s nimi pak francouzský novinář, norský vědec nebo úředník gestapa. Společenství tak odlišných lidí zákonitě vede k houstnoucí atmosféře a konfliktům...
Slavný francouzský režisér René Clément po úspěchu svých těsně poválečných filmů vytvořil s filmem LES MAUDITS další milník své tvůrčí kariéry. K uměleckému pohledu na události druhé světové války se ve své filmografii vracel víckrát, tento titul zaznamenal mimořádný úspěch na festivalu v Cannes, pro nás je pak zajímavá jedna z hlavních rolí obsazená Florence Marly, herečkou českého původu (Hana Smékalová), která v Cannes získala za tento snímek cenu kritiky. Film LES MAUDITS byl kompletně natočen ve slavných ateliérech Studios de la Victorine v Nice; francouzská premiéra proběhla 19. září 1947.
Dokumentární cyklus BBC.I. Překvapivé začátky:Osvětim... Toto slovo připomíná dějiště největší masové vraždy v dějinách. Je to příběh o vzniku a fungování největšího koncentračního tábora, o lidském utrpení a o mentalitě pachatelů. Je to historie založená na dokumentech, objevených teprve po otevření archivů ve východní Evvropě a na rozhovorech s lidmi, kteří tam byli, včetně příslušníků SS. První díl dokumentárního cyklu z produkce televize BBC vypráví o zrodu tohoto tábora a o nacistickém plánu masového vyhlazování. Tento plán byl jednou z nejhanebnějších taktik v celé historii. Nacisté jej nazvali "konečné řešení". Vyhlazení Židů.II. Rozkazy a iniciativy:Na podzim 1941 měli nacisté před sebou nejdůležitější měsíce v plánování toho, co nazývali konečné řešení, vyhlazení Židů. V koncentračním táboře Osvětim se jeho velitel Rudolf Höss potýkal s organizováním masového vyvražďování nevinných civilistů. Z vlastní iniciativy začal vymýšlet nové způsoby zabíjení. 2. díl dokumentárního cyklu BBC ukazuje, jak se na přelomu let 1941 a 1942 nacisté dostali do úplně nové oblasti v dějinách masového vraždění. Kombinací rozkazů shora a iniciativy zdola uvedli do pohybu politiku ničení, která nakonec postihla skoro každý národ v Evropě. Nově jmenovaný stavební šéf v Osvětimi Karl Bischoff proto pracoval na plánech zcela nového tábora, umístěného nedaleko dosavadního, na místě vesnice jménem Brzezinka. Její německý název zní dodnes zlověstně: Birkenau...III. Továrny na smrt:Během roku 1942 začali nacisté poprvé pročesávat země západní Evropy při realizaci svého "konečného řešení", vyhlazení Židů. Ale jak v Osvětimi a dalších táborech v okupovaném Polsku nacisté zjistili, plánovat masové vraždy v obrovském měřítku byla jedna věc, ale uskutečnit je bylo něco zcela jiného. To, jak tento vražedný problém vyřešili, vypovídá mnohé o jejich mentalitě. V roce 1942, hrůznou metodou pokusu a omylu, nacisté vytvořili něco nového v dějinách - továrny na smrt schopné zavraždit miliony.IV. Korupce:V roce 1943 měla Osvětim vstoupit do nejdůležitější fáze své existence. Do fáze, která z ní nakonec udělala dějiště největší masové vraždy v historii. V březnu 1943 byly dokončeny nové plynové komory a krematoria a dramaticky zvýšily vražedný potenciál tábora. Osvětimí protékalo obrovské bohatství ukradené přijíždějícím Židům. A v rozporu s přímými rozkazy nacistického vedení toho jednotliví příslušníci SS využívali pro svůj osobní prospěch. Další díl dokumentárního cyklu BBC vypráví šokující příběh Osvětimi v době, která pro nacisty v táboře znamanala období náhlého zbohatnutí. Vypráví o tom, jak korupce pronikla do všech aspektů vyhlazovacího procesu a proč to pro mnoho členů SS byl dobrý a pohodlný život.V. Vraždy a intriky:Do roku 1944 bylo v Osvětimi zavražděno přes půl milionu lidí. A v několika týdnech na jaře a počátkem léta se tento počet měl zvýšit o víc než tři sta tisíc. Ale v historii Osvětimi v roce 1944 není jen vraždění. Jsou tu také intriky. Protože to byl také rok, kdy nacisté poslali své posly do neutrálních zemí, aby se pokusili zasít mezi Spojenci zmatek a nesváry. A jak se svět dovídal víc faktů o Osvětimi, tlak na Spojence sílil - co s tím hodlají dělat? Toto období líčí další díl britského dokumentárního cyklu, který přináší ještě jeden příběh o Osvětimi, nacistech a Spojencích v roce 1944 - příběh o smrti, lstích a tajemství.VI. Osvobození a pomsta:V polovině ledna 1945 nacisté už věděli, že je jen otázkou dnů, než se v Osvětimi objeví Rudá armáda. Největší koncentrační a vyhlazovací tábor v celé nacistické říši neměl už brzy existovat. SS se snažilo ze všech sil utajit detaily toho, co se tu dělo : záznamy byly odstraněny nebo spáleny, plynové komory zničeny. Každý, kdo působil v Osvětimi věděl, že se blíží doba, kdy je Spojenci povolají k odpovědnosti. Poslední díl britského dokumentárního cyklu je příběhem příslušníků SS a přeživších vězňů v posledních dnech války. A je to příběh stejně nečekaný jako šokující.
