Hlavný hrdina Waldemar Daninsky (Paul Naschy) je cestou cez hory napadnutý mysterióznym netvorom vlkodavom, ktorý okamžite zmizne a nezanechá po sebe žiadne stopy. Daninsky je od neho infikovaný a musí súperiť s časom aby sa zbavil tejto choroby skôr než nastane ďalší spln mesiaca.
Gróf Alaric de Marnac a jeho spoločníčka Mabille sú v 15. storočí obvinení z čarodejníctva a upírstva a krutým spôsobom usmrtení. Popravcovom velia Alaricov brat Armand a jeho priateľ Andre Roland, ktorým obaja odsúdenci pred smrťou prisahajú strašnú pomstu na ich potomstve. Prbiližne 500 rokov po týchto krvavých udalostiach sa potomkovia niekdajších samozvaných inkvizítorov Hugo de Marnac (Paul Naschy) a Maurice Roland spolu so svojimi priateľkami vydávajú na dobrodružný výlet, ktorého cieľom je nadviazať kontakt s duchom nebohého bosoráka Alarica a nájsť jeho oddelené pozostatky. Zďaleka si však neuvedomujú, aké hrozivé následky môže toto ich ľahkovážne konanie mať...
Ruský voják se dostane ve válce v Afghánistánu do zajetí. V jeho průběhu se z něj postupně stane muslim. Když se pak po letech vrací do své vesnice, překvapuje blízké a sousedy a snaží se vyrovnávat s tíživým životem na ruském venkově.
Kreslený snímek Král a pták je dílem významného francouzského tvůrce animovaných filmů Paula Grimaulta, který spolu s Jacquesem Prévertem napsal i scénář. Myšlenka natočit film, volně inspirovaný pohádkou H. Ch. Andersena Pastýřka a kominíček, se zrodila již v roce 1946, kdy režisér poprvé spolupracoval s básníkem Prévertem na filmu Cínový vojáček, jenž vznikl rovněž na motivy Andersenovy předlohy. Když byl v roce 1950 film Pastýřka a kominíček hotov, nebyl s ním Grimault spokojen. V roce 1967 si vyžádal negativ, aby svůj snímek přepracoval. Finanční potíže i smrt Jacquese Préverta (1977) způsobily, že byl film dokončen až v roce 1979. Filmová pohádka nezapře, že na ní spolupracoval básník. Je prostoupena poetickým humorem i filozofickým poselstvím, které je sice v rámci pohádkové fabule dosti jednoduché, zato však podané s fantazií a nenucenou hravostí. Milenecký pár oživlých pohádkových postaviček pastýřky a kominíčka představuje kladnou hodnotu lásky, aktivním vyznavačem svobody a slunečních paprsků je zase pták; s vynalézavostí a vtipem se dokáže statečně postavit zlu, personifikovanému v postavě krále, despoticky vládnoucího monstrózní, odlidštěné dvorní mašinérii. Půvabné, vtipné dialogy, celkově vyvážená koncepce příběhu i pohrávání si se žánrem kreslené grotesky vysloužilo filmu v roce 1979 Cenu Louise Delluka a Stříbrnou medaili na XII. MFF v Moskvě 1981 v kategorii dětských filmů. [artfilm.cz]
Alžír, 7.října 1957. Francouzští vojáci donutí zajatce vyzradit adresu jednoho z posledních vůdců povstání Aliho Bodáka. Následuje retrospektiva. Bodák si s nejvěrnějšími připomíná klíčové okamžiky národně revolučního odboje, který trvá již tři léta. Nejprve zkouška: Ali dostane zbraň, kterou má zabít policistu, chybí mu však náboje... Po vyčištění vnitřních řad se odboj zaměří na přepadávání veřejných složek a krádeže zbraní, následují teroristické atentáty... Závěrečné záběry ukazují vítězství revoluce, která Alžír osvobodila 2. června 1962. Režisér Gillo Pontecorvo, původním povoláním novinář a aktivní účastník antifašistického odboje italské mládeže, se rozhodl Bitvu o Alžír natočit dokumentaristickou metodou. Po ročním studiu pramenů a zkoumání autentických míst alžírské revoluce realizoval "nezapomenutelný obraz", sugestivní výpověď, která má v řadě sekvencí sílu a věrohodnost autenticky snímaného materiálu. Ke zobrazení často naivní, primitivní metody osvobozeneckého boje v němž neexistuje objektivní etika dodává režisér: "Je to jako podzemní řeka, která se nakonec objeví na denním světle, je to neústupnost sdílená milióny lidí, kteří se domnívají, že všechny prostředky jsou dobré k dosažení svobody."
Martin Jiroušek
Devítiletý Magnifico je z chudé rodiny, na kterou osud seslal mnoho problémů. Nejstarší bratr přišel v Manile o stipendium, sestra je po mozkové obrně závislá na pomoc ostatních a ani malý Magnifico se svým rodičům nejeví příliš perspektivně. Rodině umírá babička a Magnifico se ve snaze ušetřit rodičům peníze rozhodne sám vyrobit rakev. Svou upřímnou snahou vyřešit problémy všech jako by vracel dospělým už ztracenou naději.
Samantha Stephensová (Patricia Kalember) nemá najmenšie dôvody pochybovať. Ona a jej rodina patria k tým, ktorí s dôverou zaobchádzajú až príliš ľahkovážne. A to je ideálne miesto pre učiteľku Victoriu (Erika Eleniak). Táto na prvý pohľad sympatická a príťažlivá žena však má svoj plán. Prostredníctvom dcéry, ktorú doručuje a záhadným bylinkovým čajom, ktorý tak presadzuje, celkom preberá vládu nad rodinou. Samanthin manžel už takmer Victorii uveril, že jeho žena má vážne psychické problémy, ale práve v tom čase na povrch vyplávajú hrozivé súvislosti. Je to Victoria, ktorá hrá nečistú hru s ťažko predvídateľnými následkami. Zabrániť jej však v diele skazy nebude ľahké...
Skupinka různých lidí se potká v rumunském hradu, který byl po 500 let zapečetěný. Brzy zjistí, že v chodbách pevnosti nejsou sami. Jednoho po druhém tu likviduje vlkodlak.
Pětiletý Tony (Krisztián Kovács) je nejmladším členem rodiny a trpce nese, že na něj nemají rodiče čas. Utíká proto do snového světa, kde jsou mu společníky trpaslíci Kokojsa a Bobojsa a nazývají ho Bráškou. Když po jedné hádce u snídaně zavře otec Tonyho za trest do koupelny, trpaslíci chlapce zmenší a vydávají se s ním do pohádkové říše, kde dlí šestihlavý drak. Právě ten hlídá čas, kterého se tolik nedostává lidem. Přemoci ho může jen odvážný, pohotový a myšlenkově silný kluk. Rodinný film, ve kterém se prolínají skutečné a snové scény, kombinují se hrané a kreslené sekvence, byl v Maďarsku velice populární, proto se po roce dočkal volného pokračování AHOJ, MOŘE! (Hahó, a tenger!).
Mladá policejní komisařka Emmanuelle Barsac vyšetřuje smrt mladé ženy. Není pochyb o tom, že jde o sebevraždu, ke které zřejmě které vedly silné citové pohnutky, protože dívka před smrtí prožívala intenzivní milostný vztah. Když je nedlouho poté volána k další podobné sebevraždě, uvědomí si, že oba případy mají nejen řadu nečekaných souvislosti, ale jsou ve svém scénáři téměř totožné. U obou najde v kůži vázaný výtisk staré legendy o Tristanovi a Isoldě, obě si vedly deník a Emmanuelle zjistí, že zápisky v obou popisují téměř identický průběh milostného vztahu. Po studiu dalších podobných sebevražd mladých žen z minulosti je vyšetřovatelka stále více přesvědčena, že narazila na stopu neobvyklého sériového vraha. Svůdce, který své oběti okouzlí, svede, obratnou manipulací se slovy je přesvědčí, aby zpřetrhaly všechny vazby s přáteli i rodinou a nakonec je pozvolna přesvědčí k tomu, aby spáchaly sebevraždu. Emmanuelle, která má sama problémy s citovým životem se stává případem posedlá a to ještě netuší, že může jít o život i jí samotné. To když jí cestu zkříží tajemný muž, který ji okouzlí, ale současně v ní vzbudí podezření, že právě on by mohl být hledaným smrtícím romantikem, kterému přezdívá Tristan. Pokouší se ho odhalit pomocí drobných lstí, on však dokáže pokaždé uniknout a co víc, pomalu si ji začíná podmaňovat.