Úsmevne ladený film o citových problémoch dospievajúcej mládeže. Sestry Helena a Vlasta sú predsa len sestry, ale i tak je každá z nich zameraná na čosi iné. Kým jedna túži zvíťaziť v kaderníckej súťaži, tá druhá sníva o kariére slávnej modelky. Obe majú svoje celkom predstavy o skvelej budúcnosti, lenže postupne zisťujú, že v živote musia počítať aj s neúspechmi a pádmi...
Příběh se odehrává roku 1944 za japonské okupační přítomnosti v Číně v jedné zapadlé horské vesničce s blízkou posádkou japonské armády. Čínští vesničané nejsou stavem věcí příliš nadšeni a jen neradi odvádějí podíl ze své úrody, nicméně nijak se viditelně nebouří. Až jednoho dne se objeví neznámý maskovaný muž a přinutí několik vyděšených vesničanů, aby mu na pár dní ohlídali dva japonské zajatce. Tajemný "I" se ale nevrací a vesničané si již nevědí rady. Nakonec se odhodlají k zoufalému činu.
Hlavní postavou filmu je mladá žena Chu Ju-jin, pracovitá a pokorná, které se po letech dřiny společně s manželem splní dávný sen postavit si vlastní dům. Drastické politické změny v 60. letech minulého století a hrůzný dopad tzv. "kulturní revoluce" však do jejího osudu a osudu dalších údajných "reakcionářů" výrazně zasáhnou. Vinou ambiciozní a fanatické stranické funkcionářky, ale i dalších kariéristů, slaboduchých závistivců a udavačů přijde o všechno: o manžela, dům, své postavení. Je prohlášena za nepřítele lidu a jako "kontrarevoluční živel" musí celá léta trpět ústrky a křivdy deformovaného režimu. Závěr filmu je trochu překvapivý a velice působivý, v roce 1979 se Chu Ju-jin dozvídá, že je v plném rozsahu rehabilitována, dostane nazpět neoprávněně zabavené úspory a vlastní dům. Po dlouholetém vězení se do Ibiškového městečka vrací i její druhý manžel. Při návratu se setkává s touž komunistickou funkcionářkou. Chytila nový vítr, je stále ve vysoké stranické funkci, svých někdejších zločinů si ani není vědoma a dokonce hrdě připomíná, že to byla nyní ona, kdo podepsal jeho propuštění na svobodu.
Příběh vypráví starou pohádku o dítěti, které po mnoha přestálých útrapách zachránilo svou matku. I přes odpor svého bratra, boha Erlanga, sestoupila nebeská bohyně San Sheng Mu na zem s lotosovou lampou, vdala se za učence Liu Yanchang a poté porodila syna jménem Chenxiang. Rodina žije šťastně. Bůh Erlang ale unáší Chenxianga, aby získal lotosovou lampu zpět. Aby zachránila syna, nezbývá bohyni nic jiného, než lampu vydat – ta je pak schována pod horu Huashan. Poté, co se Chenxiangovi podaří lampu získat zpět a uprchnout s pomocí Ga Mei z nebeského paláce, se ihned vydává hledat svou matku. V kritickou chvíli rozhodující bitvy poráží Chenxiang boha Erlanga a zachraňuje svou matkou kouzelnou silou lotosové lampy.
26. 10. 1909, železniční stanice Charbin. Korejský patriot Choong-kun Ahn se neúspěšně pokusí o atentát na japonského politika lta Hirobumiho. Následuje japonská okupace Korejského poloostrova. Japonsko a USA se stávají vítězi 2. světové války po svržení atomové bomby na Berlín. Korea je již dlouhou dobu nedílnou součástí japonského impéria ke spokojenosti všech obyvatel. I přesto však v 21. století existuje teroristická skupina "Hurei-Sen-Jin" bojující za nezávislost Koreje. Jejich sebevražedné mise zaujmou dvojici vyšetřovatelů JBI (japonská obdoba FBI) a to především detektiva Sakamota. Veškeré indicie vedou k na první pohled nesmyslné spojitosti odbojové skupiny a mocné japonské Inoueovy nadace, která spravuje artefakty nejen z korejských dějin. Nikdo z JBI ale nemá zájem tento případ dále řešit a tak je detektiv Sakamoto eliminován.
Vukovar - mesto na hraniciach medzi Chorvátskom a Srbskom. Tu sa tesne pred vojnovým šialenstvom vzali dvaja mladí ľudia. Ona Chorvátka, on Srb. Po vyhlásení mobilizácie juhoslovanskej armády muž odchádza narukovať a ju tehotnú ponecháva napospas osudu...
Film je zasazený do Nového Bělehradu, scifi města postaveného za komunismu, které se za Miloševiće stalo šedivým přízrakem. V tomto světě s apokalyptickým zevnějškem se odehrává příběh Saši. Ten žije v jednom z paneláků se svým bratrem, bývalým šampiónem ve sportovní střelbě, jenž ale po návratu z války začal pít a brát drogy. Saša pozoruje, jak je schopný ponížení, aby dostal peníze, jak se nechává vydírat drogovými dealery a zároveň s ním nedokáže komunikovat, a tak se rozhodne sám jednat, zbavit svět jeho nespravedlnosti. Jeden z nejlepších filmů posledních let vzniklých v bývalém jugoslávském prostoru, soustředěná psychologická sonda do poválečného světa, ve kterém válka neskončila a určuje jeho nové uspořádání.
Film se odehrává na malém městě v Severní Karolíně. „George Wasahington“ je příběh pevně stmelené, multirasové skupiny dětí z dělnického prostředí, opředené tragickou lží. Když se dvanáctiletá dívka rozejde se svým přítelem a začne chodit se sensitivním třináctiletým, hluboce introspektivním chlapcem, který se jmenuje George, spustí se série bizardních příběhů a nevinné zastření události dožene jejich osamocenou skupinku k hledání individuálního spasení.
Berlínskému kriminálním oddělní Krucifix se podaří zadržet sériového vraha, psychopata a pedofila v jedné osobě. Město strašil už dlouhých šest roků. Svoje oběti si vybítal vždy mezi těmi nejnevinnějšími - dětmi. Pachatel, přezdívaný policií jako Leštič, spočátku splupracuje. V průběhu týdne potvrdí, že zabil třináct chlapců a jednoho policistu. Jeho první obětí byl v roce 1996 Martin Sales.. Leštič bez ostychu vykresluje i ty nejohavnější a nejzvrácenější detaily svých zločinů... Šéf kriminálního oddělení je v ohrožení... Do města přichází posilista Michael Martez, aby se střetl s Leštičem. Před několika lety vyšetřoval vraždu Lucie Fliederové. I když všechny důkazy nasvědčují tomu, že zločin spáchat on, chce mít jistotu a městečku, ve kterém působí, konečně dopřát pokoj. Kolegové ho však upozorní, že Leštič už několik dní nepromuvil. Psychiatr se domnívá, že trpí depresí a pomýšlí na sebevraždu. Michael se nenechá odradit. Leštič nakonec promluví, ale k vraždě Lucie se nepřizná. Zná však jméno jejího skutečného vraha, jenže to mu zatím odmítá prozradit...
Západoněmecký barevný film, natočený významným režisérem Helmutem Käutnerem podle známé divadelní komedie německého dramatika Carla Zuckmayera z r. 1913. Zpracovává historickou událost, která vešla do německých dějin pod posměšným názvem „kopnikiáda". Jejím hrdinou je německý Švec Wilhelm Voigt, který, převlečen do uniformy pruského hejtmana, obsadil dne 16. října 1906 s několika na ulici sebranými vojáky radnici v městečku Kopníku (dnes součást Berlína), zatkl starostu a pokladníka, poslal je pod stráží do Berlína a zabavil městskou pokladnu. Jeho čin vzbudil v Německu a záhy v celé Evropě vlnu vzrušení a posměchu. Voigt, jehož jediným cílem bylo dostat pas, který mu německé úřady odpíraly, se sám přihlásil na policii. Věci se ujala veřejnost a tisk, zejména levicový, který se netajil sympatiemi pro vtipného ševce. Vyšší místa se proto rozhodla dívat se na Voigtův čin především s jeho humorné stránky. Dokonce sám císař se mu zasmál a Voigt nebyl za svůj podvod odsouzen. Historka dodnes zůstává odstrašujícím příkladem, ukazujícím, jak přehnaná vojenská disciplinovanost a slepé podřizování se rozkazům vyšších hodností se snadno zvrhne v důstojnickou libovůli, které se nikdo neodváží vzdorovat. (FILMOVÝ PŘEHLED 22 / 1957)