Terorista Michael Kittredge /Jones/, vystupujúci ako ochranca živ. prostredia, obsadí spolu s vycvičenými žoldniermi ropnú vežu pri brehoch Kalifornie a chce odpáliť elektromagnetickú bombu nad USA...Lenže Kittredge nerátal s kapitánom remorkéra Lamontom Dixonom /Griffin/, ktorého FBI vyšle na vežu, aby zistil, aké majú teroristi plány...
Scifi príbeh z roku 2304. Po osdídlení Marsu začína invázia na Zem. Kráľovná sa musí vrátiť v čase do roku 2004 a zabrániť prvému kontaktu s Marťanmi, čo viedlo ku kolonizácii Marsu.
V ubohé čtvrti jednoho anglického města žije velice chudá rodina se čtrnácti dětmi. Když jim náhle zemře matka, nastanou dětem velké problémy. Sociální pracovníci rozhodnou, že některé z nich dají do dětských domovů a další do péče pěstounů. Sourozenci to odmítají a začnou bojovat za to, aby všichni zůstali pohromadě.
Počátek apokalypsy, která bývá v germánské mytologii označována jako čas vlků; blíže neurčená průmyslová katastrofa zničila svět. Stejně jako spousta jiných prchá i Anna se svou rodinou z města na venkov, aby unikla všudypřítomnému chaosu. Rychle a bolestně se však přesvědčí o tom, že již není úniku. Lidé zbavení majetku a veškerých výdobytků civilizace se spojují do tlup, aby mohli vůbec přežít. Zloba, násilí a vražda se stávají legitimními prostředky k zachování vlastního života.
Toto "klipové" dvd, mimo slavné hity - obsahuje také klipy méně známých, nebo spíše méně hraných (nebo v médiích vůbec nehraných) písniček. Každopádně pro fanoušky tohoto, bezesporu fenomenálního hudebního kvarteta, je tento nosič skutečně lahodnou kolekcí klipů.
Dej sa odohráva v 17. storočí. Keď mladý farmár Ralph vyorie na poli zvláštnu lebku, ešte netuší, čo tým rozpúta. Keďže lebka z poľa zmizne, miestny sudca odmieta pripustiť niečo nadprirodzené. Ľudia však začínajú podliehať diabolskému kultu a začnú sa stretávať v starom opustenom chráme, odkiaľ ich ovláda sám diabol cez mladú Angelu. Niektorým ľuďom sa na tele zjaví tzv. diablova koža a práve tých diabol potrebuje, aby bol dostatočne silný. Sudca však nezaháľa a spolu s dedinčanmi sa vyberie diabla zneškodniť. Nahota, vraždy, znásilnenie, krv - to všetko sa dá nájsť vo filme.
Jestliže lze život chápat jako souhrn jeho jednotlivých částí, pak příběh Ray Charlese je možno považovat za souhrn osobních vzestupů a pádů v průběhu dlouhé a slávou ověnčené kariéry ve světě hudby. Ray zažil bolest i osobní tragédie. Množství jeho hudebních stylů (jazz, rhytm & blues, rock-and-roll, gospel, country & western) je sledem a souhrnem celistvé inspirativní cesty génia s jedinečnou vizí, génia, který světu daroval možnost zcela nového způsobu vnímání hudby.
RAY je dosud nevyprávěný příběh dramatického osudu americké hudební legendy, jehož vzniku předcházel patnáctiletý sběr materiálu a sledování Rayovy tvorby uznávaným filmařem Taylorem Hackfordem.S hercem Jamiem Foxxem v titulní roli prožíváme šíři a autentičnost Rayova osudu v jeho nejvýbušnějším období. Všechno začalo v okamžiku, kdy černý slepý teenager sám nastoupil do floridského autobusu a cestoval přes Státy, aby svůj styl vybrousil na jazzové scéně v Seattlu. Od Rayových počátečních bojů o to, aby se s ním zacházelo tak, jak si zaslouží, a aby mohl jít svou cestou, přes jeho objevení společností Atlantic Records a bleskový vzestup ke globální popularitě, přes boj s drogovou závislostí a vyrovnávání se s milostnými vzplanutími nás vyprávění vede zpět až do dětství. Než se stal jedním z největších hudebních idolů své generace, musel se vyrovnat s pátým rokem svého života, kdy se utopil jeho bratr George a on začal ztrácet svůj zrak. Byla to doba, která nesmazatelně ovlivnila hloubku Rayových citů a probudila v něm onu nesmrtelnou hudbu.Film není jen pietní poctou idolu jazzmanů, ale je především filmovou lahůdkou, která sklidila ovace kritiky a která pravděpodobně postoupí do závěrečného boje o ceny Americké filmové akademie.
Pozor! Maska je tu znova. Po desiatich rokoch, kedy spôsobila Lokiho Maska malú katastrofu v živote jedného dospeláka, je tu znova ale s inou obeťou. Mladý karikaturista Tim Avery, otec malého bábätka jedného dňa zistí, že jeho dieťa má neuveriteľné schopnosti. Za všetkým však stojí práve tajomná, bláznivá ale aj nebezpečná Lokiho Maska. O Masku má však enormný záujem aj žiarlivý rodinný pes. Tim z toho všetkého nie je práve nadšený, hlavne keď sa medzi dieťaťom a psom strhne o masku malá vojna. Bláznivé situácie na seba nenechajú dlho čakať. To najhoršie však ešte len príde. Samotný Loki chce totiž svoju Masku späť a je pripravený pre to spraviť čokoľvek!
Scénaristou a režisérem filmu je Michel Gondry, vynalézavý tvůrce oceněných filmů, mezi něž patří například kultovní Věčný svit neposkvrněné mysli. Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa (Gael Garcia Bernal), mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer. Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie (Charlotte Gainsbourg). Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě. Stephanův spolupracovník Guy (Alain Chabat) je obyčejný praktický chlapík a snaží se Stephanemu radit, jak se chovat k opačnému pohlaví. Stephane však žije v obláčcích a neposlouchá ho. Protože není schopen získat si srdce Stephanie když bdí, rozhodne se hledat odpovědi ve svých snech.
Slavný J.-L. Godard patří mezi nejvýznamnější inovátory v dějinách kinematografie. Dokazuje to i tragigroteskně-satirickým snímkem Zachraň kdo můžeš si (život), který je v jeho tvůrčí dráze velice významný (on sám jej označuje za svůj druhý první film). Vypráví v něm příběh televizního režiséra Paula Godarda a jeho komplikovaných vztahů k ex-manželce, milence Denise a prostitutce. Jednou z podstatných intencí této filmové básně o strachu, fantazii, hudbě, obchodu a smrti je vize prostituce jako hnací síly života vyspělé liberální společnosti. Snímek budí dodnes skandální pohoršení: vadí například sekvence, v níž Isabelle Huppertová v úloze prostitutky ochotně aranžuje své tělo i celkový ráz svého chování přesně dle infantilně zvrhlých pokynů svého zákazníka-byznysmana, a mnozí diváci bývají šokováni rovněž obdobně rituální sekvencí hromadné sexuální orgie prostitutek s magnátem a jeho tajemníkem.Ačkoli veškeré tzv. nahé scény pojímá Godard vizuálně cudně, ve zvukové stopě slyšíme autentické dotazy a výrazy, které jakoby se do civilní lidské mluvy dostaly z pornobranže (obhroublým instrukcím k orálnímu sexu na povel předchází dotaz adeptky nejstaršího povolání světa, zda by měla zákazníkovo sperma polykat). Ke svému oblíbenému tématu protestu proti zmechanizované lidské existenci a prostituci tvorby v novodobé zkomercializované společnosti J.-L. Godard podotýká: Já sám jsem jenom děvka, bojující proti kuplířství ve filmu. Spíše než u intelektuálů vzbudil tento snímek sympatie u punkové mládeže.