Ráno 20. července 1944 se rozběhl dlouho plánovaný kolotoč událostí, zahrnující atentát na Hitlera a státní převrat, od nějž si spiklenci slibovali záchranu Německa a ukončení války. Generálplukovník ve výslužbě Beck (Karl Ludwig Diehl), jenž je určen provizorní hlavou státu, připravil proklamaci převzetí moci po Hitlerově smrti. Generálplukovník ve výslužbě Hoepner míří za generálem Olbrichtem (Erik Frey) do místností OKH (Oberkommando des Heeres - Vrchní velitelství vojska) v Bendlerstraße, odkud mají být akce řízeny. V 10.30 odlétá plukovník hrabě Schenk von Stauffenberg (Bernhard Wicki) se svým pobočníkem von Haeftenem (Til Kiwe) k Hitlerem naplánované poradě ve východopruské Wolfsschanze. Ve své tašce veze Stauffenberg bombu s časovým spínačem - anglický model nejvyšší kvality. Podaří se mu ji pronést všemi strážemi...
Sonja si ako predmet svojej školskej práce vyberie tému "moje mesto v období Tretej Ríše". Počas zbierania materiálov odhaľuje skutočnosti, ktorých zverejnenie nemôže priniesť nič iné než problémy. Prevažne televízny režisér Michael Verhoeven (mimochodom iba menovec Paula V.) sa v jednom zo svojich ranných filmov dotýka mimoriadne citlivých tém nemeckej histórie.
Devatenáctiletá Julie je dětskou chůvou. Navíc je posedlá zlým démonem, který zcela nekontrolovaně a neplánovaně v jejím okolí zakládá požáry. Což je pro dětskou chůvu dost nepříjemná dispozice. Proměna dětské kolébky i s jejím svěřencem v pár doutnajících uhlíků přivedou Julii před soud, kde si vyslechne obvinění z vraždy a nařčení z čarodějnictví. Mladý právník, který ji zastupuje, se sice snaží, aby ji uchránil před vězením nebo veřejním lynčem, ale se svým duchem se Julie nakonec bude muset vypořádat sama.
Film Rovnou do pekel vypráví příběh dvou amerických vojáků - Deminga (Scott MacDonald) a Loseyho (Ryan Francis), kteří opustili svou jednotku, aby unikli bojovým akcím. Během dramatického útěku horkokrevný Deming zajímá jako rukojmí staršího muže a ženu a fyzicky je napadá. Brzy si ale uvědomuje, že ho nemine odplata. Zajatci byli totiž učiteli ve škole pro sirotky. Své žáky podrobili bojovému výcviku a tihle mladí vojáci jsou teď únoscům v patách. Situace se však dramaticky mění, když se všichni dohromady musí postavit těžce ozbrojenému vojenskému praporu a svést s ním nezapomenutelnou bitvu o holé životy. Rovnou do pekel – to je okouzlující příběh o lidskosti, která přežívá i v těch nejhorších podmínkách.
Tommy je sice ještě malý, ale už ho potkala spousta zlého. Otec ho před časem opustil a nedávno mu tragicky zahynula matka. Nyní se o něj starají prarodiče. Jednoho dne se do jejich londýnského domu vloudí chlapcův otec, využije chvíle nepozornosti chůvy a Tommyho unese. Odveze ho ke své bývalé milence a přemlouvá ji, aby nadále žili ve třech jako rodina. Mladá žena nakonec souhlasí, ačkoli v hloubi duše ví, že nejedná správně nedokáže totiž odolat své touze po lásce a kouzlu roztomilého dítěte. Štěstí však nelze vybudovat na lži a přetvářce...
Italský režisér Francesco Rosi natočil snímek podle románu Emilia Lussu "Jeden rok na náhorní planině". Protiválečný snímek jehož děj se odehrává v roce 1915 na italské frontě a demonstruje v plné míře nesmyslnost válčení a odsuzuje třídní diferencovanost, když poukazuje na manipulátory z centra moci, kteří staví proti sobě do zákopů prosté lidi.
Sympatický mladý muž Luciano (Robert Hoffmann) sní o velké slávě a bohatství. Snadno se tak dostane na šikmou plochu - začne krást auta. Zamiluje se do zpěvačky Yvonne (Lisa Gastoni), a aby se jí zalíbil, vyloupí klenotnictví. Když u něho policie najde pistoli, kterou nikdy nepoužil, obviní ho i ze zločinů, které nespáchal. Luciano se tak stává věčným štvancem.
Osudy smyšlené postavy vědce a filosofa Zenona Ligra, jenž je jakousi kvintesencí historických postav, které jako on předběhly myšlením svou dobu a musely zato pykat postavením psanců.
Šéf římského detektivního oddělení vražd je mocný člověk. Ale to, co následovalo po oslavě jeho povýšení, nemohou zamaskovat ani ti nejmocnější. Nebo je snad realita jiná? Muž, kterému nikdo neřekne jinak než Inspektor a kterého vynikajícím způsobem ztvárnil Gian Maria Volonte, se hned po večírku odebral za svojí milenkou a zcela v poklidu a bez emocí jí prořízl hrdlo. Stejně klidně pak odešel. Byl totiž přesvědčený, že jeho nikdo nikdy nebude podezírat. Že on je ten, který stojí nad zákonem. A celý čin vlastně spáchal jen proto, aby mohl světu dokázat, kdo mu skutečně vládne. Dokonce na místě činu zanechal i stopy, přímo vedoucí k jeho osobě, s jistotou, že se mu nemůže nic stát a že vina padne na někoho jiného. A bohužel měl pravdu. Skrze vysoce ceněné italské drama se režisér Elio Petri stal v roce 1970 veřejným žalobcem proti korupci a elitářství mocných ve své zemi a jeho hlas se hlasitě rozezněl po celém světě. Krom Oscara pro nejlepší cizojazyčný film, snímek nakonec obdržel také hned dvě ceny na festivalu v Cannes a dva Davidy.
Historický film je věnován posledním osmi letům života italského renesančního filosofa, vědce a básníka. Po dlouhém pobytu v různých zemích se vrací Bruno roku 1592 do Benátek, kde je udán jako kacíř a vydán římské inkvizici. Před nelítostním soudem se tak ocitá člověk velikého intelektu, vědec a filosof, kterému se obdivuje celá Evropa. Obraz renesančních Benátek, kde Bruno žije krátký čas v plné síle, radosti a vážnosti, kontrastuje ostře s atmosférou procesu, líčeného věrně podle historických dokumentů. Ani dlouholetý těžký žalář v naprostém odloučení od světa, pohled na spoluvězně odsouzené za kacířství a čekající na smrt, ani pokušení vzpomínek na mládí, na rodiče a okamžiky lásky nepodlomí sílu Brunova přesvědčení. Tribunál mu nabídne život, jestliže se veřejně zřekne svých názorů a odvolá své učení. Po dlouhé úvaze však dospívá k tomu, že jeho lidská slabost by jenom posílila postavení církve a inkvizice a vrhla hluboký stín na jeho celoživotní dílo. Nabídku inkvizitorů odmítá a pak jednoho sychravého únorového dne roku 1600 je Bruno odveden na Květnové pole v Římě a veřejně upálen. Drama, v němž se církevní moc střetne s vnitřním přesvědčením a názory muže, jenž svými idejemi otvírá cestu myšlenkovému pokroku, a který se nezřekne své pravdy, ani když si uvědomí, že jej čeká strašlivá smrt na hranici, rozvíjí režisér s uměleckou silou a vědomím, zcela čitelným politickým důrazem.
