Filmy online ke shlédnutí zdarma

Historický film popisujíci nejslavnější událost v dějinách Srbského národa na Vidovdan roku 1389. Srbové byli první, který se na Kosovském poli postavili proti invazi Turků do Evropy. Nejzajímavější je, že na tenhle prohraný boj jsou Srbové pyšní a právem, protože se postavili proti o mnoho větší přesile Turků na obranu své vlasti a i celé Evropy.

Milující manžel, děti, klidná pohoda rodinného života – o tom sní hlavní hrdinka filmu „Dámy zvou kavalíry“. Je pro takový život připravena, ale stále se jí to nějak nedaří. Nečeká na prince na bílém koni, již hodně slevila ze svých tužeb a přání.Touží jen po lásce a pochopení, bez těch nemůže být.

Komedie od Ephraima Kishona (původním jménem Ferenc Hoffmann) s názvem Sallah Shabiti, začíná příletem židovských imigrantů do Izraele. Mezi nimi je i početná rodina Sallah Shabatiho, pro kterou usměvavý příběh právě započal příletem a ubytováním v imigračním táboře pro nově příchozí. Při konfrontaci s chudobou a bídou v táboře je rychle Sallah se svou rodinou připraven o iluze, k čemuž přispívá i jejich ubytování v chatrči s děravou střechou a sociální postavení jeho rodiny, odpovídající ostatním obyvatelům tábora. Avšak Sallah Shabati nenechá své ruce složené jen tak v klíně a rychle začíná veškeré své snažení směřovat jediným směrem, za snahou získat pro svou rodinu nový, moderní dům, na který mnozí čekají řadu let. Před sobeckým, naivním avšak dobrosrdečným Sallahem Shabitim, stojí mnoho překážek, které musí překonat, aby svého cíle dosáhl. Tyto překážky vytváří řadu humorných situací, k jejichž humornosti přispívá i Sallahova nátura. Sallah Shabati je komedie staré školy, nabizející nenucené humorné okamžiky, přičemž plyne svým tempem.

Novinář, scenárista, herec, producent a režisér Assi Dayan je synem slavného generála Moshe Dayana, avšak ve svých filmech demýtizuje izraelskou společnost. Titul jeho filmu odkazuje na fotografku Leoru, která zachycuje momentky z malého tel-avivského baru. Děj sevřený do dvanácti hodin - od odpoledne do svítání - je zalidněn postavami kolem tohoto baru. Podnik provozuje stárnoucí Dalia a mladší Leora, v kuchyni pracují dva muslimové a u piána sedí intelektuálský písničkář. Nejpestřejší jsou návštěvníci: úzkostná žena, narkomanka, agresivní parta vojáků, arabští hippies i oba milenci majiteleky. Mikrokosmos odcizených a osamělých hrdinů je inscenován jako melodrama a „film noir", do něhož však silně prosakuje izraelská realita. Čemobílý snímek, jenž se zabarvuje teprve za úsvitu, patří mezi nejvyzrálejší izraelské filmy. Absolutní klenot, kromě původní hudby zní ve snímku i písně Leonarda Cohena.

Děj je psychologickou sondou svědomí a morálky party kamarádů. Příběh z války začíná kdesi v malé hospůdce v Budapešti podzimního času roku 1944. Zde se schází pravidelně hodinář Gyurica, knižní dealer Kiraly, truhlář Kovacs a hostinský Béla a řeší každodenní běžné problémy. Jednoho dne jsou všichni zatčeni fašistickou mašinerií a vystaveni na policii rafinovanému násilí. Padá tabu přetvářky a teprve v tomto nechtěném a mezním dramatu, kdy jde o život, každý odhalí svoji pravou tvář.

Během posledních dnů druhé světové války se venkovskou krajinou toulá sedmnáctiletý chlapec. Zajmou ho ruské jednotky, potom ho propustí, potom znovu zajmou. Přidělí ho jako pomocníka Koljovi, který se uprostřed otevřené krajiny stará o stádo krav. Slunce svítí, vítr fouká, nic není takové, jakým se být zdá. Mezi polorozpadlými sochami se schovávají hladoví uprchlí vojáci, v nádrži se koupou nahé dívky, širá travnatá pláň je podminovaná. Ani jeden z chlapců nemluví jazykem toho druhého. Rozumí si, protože jsou oba především lidé.

Příběh filmu Beznadějní se odehrává v 60. letech19. století. Tehdy byl hrabě Gedeon Ráday pověřen likvidací zbojníků, kteří se na venkově schovávali po povstání vedeném v roce 1848 Lájosem Kossuthem. Snímek sice čerpá z konkrétních událostí, ale Jancsó a jeho scenárista Gyula Hernádi si nekladli za cíl zobrazit historickou skutečnost. Jejich dílo můžeme chápat jako metaforu mechanismu represivní moci, tvůrcům jde především o zachycení konfliktu svobody a nesvobody, vztahu utlačovatele a utlačovaného. Beznadějní rozehrávají do své doby zakázaná témata vzpoury, politického teroru, vnitřního útlaku, manipulace i masového fanatismu a vyrovnávají se tak v alegorické podobě s bezvýchodností systému své doby. Jancsóův filmový jazyk je značně osobitý a leckdy těžko srozumitelný. Režisér nezapře své výtvarné založení. Neskutečně dlouhé záběry komponuje s neobvyklou přesností, která prozrazuje dopředu důkladně promyšlenou střihovou skladbu. Všechny sekvence jsou obdařeny obdivuhodným dynamickým napětím, jež evokuje ústřední pocit beznadějnosti. Jancsó pracuje velmi specificky také s filmovým zvukem: úsečné dialogy střídá hrozivě dlouhé ticho, míšení zvuků s ruchy mručení davu či dupotu koní získává leckdy rozměr hudební skladby. Beznadějní ve své době šokovali filmovou veřejnost a světu byla jejich prostřednictvím objevena maďarská kinematografie, která konečně přestoupila ohraničení národní uzavřenosti.

Wang Yu se vrací do města právě poté, kdy vesničané unesou dceru soudce a připravují petici pro návštěvu ministra Yuan, ve které informují o vysokých danních a vykořisťování ze strany soudů. Dohoda je hotova, Wang Yu navrací dceru do rukou soudce a slibuje splnění požadavků petice třem únoscům. Soudce však svému slovu nedostojí. A tak ctižádostivé trojici nezbývá nic jiného než se postarat o napravení

Nadporučík Droste (Leslie Fenton) chce realizovat svůj sen - postavit F.P.1, což je plovoucí letecká rozjezdová dráha, která by měla kombinovat jak rekreační zábavu, tak doplňování paliva pro přístávající letouny. Droste má přítele, leteckého rekordmana a dobrodruha Ellissena (Conrad Veidt), bohužel se oba zamilují do jedné ženy jménem Claire Lennartz (Jill Esmond). A najdou se i lidé, kteří chtějí bojkotovat jeho výstavbu F.P.1. Majitelé sousední ropné plošiny dělají vše, aby výstavbě zabránili. Droste bojuje o přízeň nádherné ženy a o dokončení svého snu.

Snímek napadající kontroverzní německý zákon, podle něhož byla homosexualita trestný čin. Úspěšný houslista se zamiluje do svého nadaného žáka, čehož si všimne podlý padouch z ulice a pod pohrůžkou prozrazení se snaží houslistu vydírat. Ten nakonec útlak nevydrží a odmítne uhradit další splátku. Případ se dostane k soudu a i když padouch spor prohrává, houslista se z veřejného skandálu nevzpamatuje a uzme si život. Snímek zničili nacisté po nástupu k moci, a tak se zachovaly jen fragmenty původního filmu. Velkou část restaurované verze tak tvoří text vysvětlující děj a statické obrázky z filmu.