Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse.Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší...Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie.
Středoškolačka Debbie (Bambi Woods) dostane nabídku stát se roztleskávačkou prvoligového fotbalového týmu z dalekého Dallasu. Nejdřív však musí získat nějaké peníze na cestu. Se svými kamarádkami si tak začne všemožně přivydělávat... Slavný americký pornofilm.
Francouzská vesnice Nouvion, 1941: II. světová válka je v plném proudu a hlavní hrdina, kavárník Renné Artois (Gorden Kaye), zažívá krušné chvíle. Mezi hosty jeho kavárny patří němečtí důstojníci, příslušníci gestapa, francouzští odbojáři i obyčejní vesničané. A Rennému z existenčních důvodů nezbývá, než se všemi znepřátelenými frakcemi spolupracovat. K tomu se ještě ze všech sil snaží, aby jeho manželka Edith (Carmen Silvera) nepřišla na jeho románek se servírkou Yvette (Vicki Michelle), a aby Yvette nepřišla na to, že má současně pletky s druhou servírkou, Marií (Francesca Gonshaw). Odbojářka Michelle ¨Nebudu-to-víckrát-opakovat¨ Dubois (Kirsten Cooke) v jeho kavárně ukrývá dva uprchlé britské letce (John D. Collins a Nicholas Frankau), velitel města, plukovník von Strohm (Richard Marner) zase ukradený obraz Padlé Madony, který mu má po válce zajistit příjemnou penzi. Německý poručík Gruber (Guy Siner) se Rennému dvoří, senilní odbojářský padělatel LeClerc (Jack Haig) se pro změnu dvoří Renného protivné tchyni (Rose Hill) a aby toho nebylo málo, kavárnu často v přestrojení navštěvuje všemi obávaný Herr Flick z Gestapa (Richard Gibson). Nešťastný Renné tedy musí obratně kličkovat a lhát, aby se vůbec dožil konce války.
Pět mladých nadějných lidí má šanci stát se součástí soutěže, kterou sledují miliony diváků. ODMĚNA: 1 milion dolarů pro každého. MOTIVACE: Peníze, sláva, noví přátelé. ÚKOL: Všechno, co musí udělat, je zůstat v jednom domě. Uprostřed ničeho. Šest měsíců. Ať se děje, co se děje. Nebo všichni prohrají. VÝSLEDEK: Něco se začíná dít... Pohledy z více úhlů kamery, záběry děsivých noční vizí a mrazivá přesvědčivost dělá z filmu STRACH V PŘÍMÉM PŘENOSU skutečnou noční můru.
Bratia Bradovci sú hrdinami westernovo ladeného príbehu o rumunských vysťahovalcoch hľadajúcich svoje šťastie v Amerike na sklonku 19. storočia.
Film je voľným pokračovaním snímok – Prorok, zlato a Transylvánci a Umelkyňa, doláre a Transylvánci.
Ačkoli Za co táhnou zvony, Míťo považuje nemálo Rumunů za jeden z nejlepších rumunských filmů vůbec, nezískal na velkých festivalech žádné významné ceny. V roce 1990, po o devět let opožděné premiéře, se sice v Rumunsku vymýšlelo nějaké čestné uznání za „boj proti diktatuře v kulturní oblasti", ale to nebral vážně ani sám Pintilie, anebo spíš hlavně on ne. Nezapomeňme, že se autor Rekonstrukce (původní název1971), Neděle v 6 hodin (Duminică la ora 6, 1965) a Pavilonu č. 6 (Paviljon VI, 1978)
počítal mezi nekompromisní bojovníky proti komunismu, a proto nemohl akceptovat formální uznání ze strany neokomunistické vlády, která se v Rumunsku dostala k moci ani ne rok po revoluci. A tak musel režisér ve svém - jak uměleckém a kulturním, tak také politickém - boji za reálnou demokratizaci země pokračovat i po formálním pádu komunismu. V této souvislosti lze z jeho dalších snímků připomenout alespoň Dub (Balanţa, 1992), Příliš pozdě (Prea târziu, 1996) a Mučitelovo odpoledne (După-amiaza unui torţionar, 2001). Ovšem v žádném z nich nedosáhla jeho tvůrčí síla takových vrcholů jako ve filmu Za co táhnou zvony, Míťo (snad jenom v Rekonstrukci). Rumunská společnost („až moc rumunská", jak se vyjádřil v článku z roku 1991 filmový kritik Anton Schneider), kterou režisér vylíčil ve filmu pomocí několika sekvencí z různých her a krátkých povídek Iona Luky Caragialeho, patří formálně na konec 19. století, ale její mravy a chování jsou pro Rumuny a celou zemi platné obecně. A toto nepříjemné zrcadlo se také nemuselo líbit všem. Určitě ne komunistům, kteří film ihned zakázali a režiséra donutili znovu opustit Rumunsko. Je ovšem třeba připomenout, že Pintilie měl nepřátel mnohem víc, nejen komunisté ho neměli rádi. Jeho nekompromisní postoj proti diktatuře a za demokracii se nemusel líbit ani ultranacionalistickým skupinám a později stranám, v 90. letech ani krajní pravici. Proto je - byť už zestárlý - stálým symbolem boje za demokracii v Rumunsku, a snad i proto dnes působí ve svých rozhovorech stejně svěže jako jeho film. - Mircea Dan Duta
Klasické válečné dílo, které se vrací do pohnuté doby závěru 2. světové války. Francie, 1944. Skupina sedmi amerických dobrovolníků dostane životu nebezpečný úkol – zničit hlavní štáb německého Wehrmachtu. Jejich mise je však brzy prozrazena a celá akce skončí neúspěchem, za který zaplatí také několik lidských životů. Američané se však nevzdávají a připraví plán, který má otřást jedním z hlavních strategických bodů nacistů v Evropě.
Polepšený zločinec se díky bratrovi zaplete do loupeže a nakonec si kvůli synovci musí opět připevnit opasek s kolty.
V tomto westernu ztělesnil George Montgomery bývalého zločince Billyho Ringa, jenž se rozhodne, že pistolnické řemeslo pověsí na hřebík, koupí si ranch a ožení se s krásnou Helen Westcottovou (Arlene Reach). Jeho bratr Matt (John Dehner), bankovní lupič a otec Billyho synovce Chipa (Tab Hunter), jej však zaplete do přepadení. Když je Matt v přestřelce zastřelen, obviní jeho syn Chip z jeho smrti právě Billyho, ačkoli se jednalo o nešťastnou náhodu. Billy se však nesnaží očistit své jméno ani vyřešit své rodinné problémy a místo toho se věnuje románku s krásnou Helen. I když dále předstírá, že je na straně lupičů, informuje šerifa Wyatta Earpa (James Millican) o jejich plánu vyloupit dostavník banky Wells Fargo. Při loupeži dojde k přestřelce, která se neobejde bez následků... K výrazným rysům snímku patří špičkové technické provedení, za nímž stojí pionýr barevného filmu William Howard Greene. Film patřil k méně nákladným produkcím z 50. let, které díky producentu Edwardu Smallovi uvedlo do kin studio United Artists.
Jejich největším nepřítelem je čas. O životě a smrti totiž často rozhodují sekundy. Vrtulníkový záchranný tým doktora Lüdwitze to ví, a tak často riskují svoje životy pro záchranu lidí.
David Cleveland přijíždí do Toronta za svým přítelem Donem Stuartem. Zdraví se s jeho ženou Ginny, ale i s dalšími hosty - manželi Rayem a Susan Sharpovými a Donovou společnicí v podnikání z Freiburgu Marinou Zimmerovou. Tímto okamžikem jako by odstartoval řetěz nepříjemných událostí: Je vykraden a později výbuchem zdemolován dům manželů Sharpových, Ray Sharp také zjistí, že za drahé peníze koupil falzifikát Manningova obrazu s motivem koní. Brzy je vykraden i dům Dona Stuarta, Don tak přijde o veškeré zařízení, skvěle zásobený vinný sklep, navíc - protože vášnivě rád sází na koně - má i značné dluhy. David chce zjistit, co se za těmito událostmi skrývá, a rozhodne se s pátráním začít ve Freiburgu