Filmy online ke shlédnutí zdarma

Upadající nahrávací společnost najímá pro reklamní účely jako viceprezidenta pro talenty patnáctiletého Roba Tennanta. Ačkoli měl být pouze reklamní figurkou na pár týdnů, Rob trvá na tom, že se chce účastnit každodenních obchodních jednání. A nejen to. Když objeví skupinu, o které je přesvědčen, že může vydělat miliony, podepíše s ní smlouvu...

Polský televizní seriál Čtyři z tanku a pes překonal všechny rekordy ve sledovanosti. Humorným způsobem přibližuje příběhy čtyř vojáků a psa Šarika. Při své dlouhé cestě za osvobozením Polska se dostanou až do Berlína. Nastávají situace plné bojových scén, ale i humorných příběhů. Jako vítězové se varcejí do hlavního města Slezska - Katovic. Seriál ukazuje kontrasty mezi romantikou a skutečností, nebezpečím vojenského života a proto je stále tak oblíbený.

V pátek se po Internetu rychle šíří krátká zpráva: Bude párty! V sobotu večer se v opuštěném skladišti začíná rozjíždět noc, na kterou nikdo nezapomene.

Émile Boulard je nenápadný muž a pracuje jako rekvizitář ve filmovém studiu. Je ženatý, ale manželka s malou dcerkou jej opustily před patnácti lety. Nyní dcera dospěla a chce poznat svého otce. Matka si vymyslí historku o dlouholeté vědecké výpravě v Africe a vyzve manžela, aby se naoko vrátil jako úspěšný výzkumník. Émile nechce dceru zklamat a tak na tuto hru přistupuje, potřebuje k tomu ale pomoc svých přátel od filmu. První nedorozumění a problémy na sebe pochopitelně nenechají dlouho čekat. Nenáročnou situační komedií EMIL AFRIČAN (Émile l'Africain) se režisér Robert Verny mírně odchýlil od svého tvůrčího snažení, v němž se zaměřoval na adaptace kvalitních literárních děl. Film se natáčel od října do prosince 1947 a úspěch měla zaručit především participace slavného Fernandela v hlavní roli. Premiéra proběhla 5. února 1948 a i když návštěvnost v kinech dosáhla více než dvou a půl miliónu diváků, v dobovém kontextu to nijak zásadní úspěch nebyl.

Fernandel v roli francouzského zajatce, který se snaží utéci z německého zajateckého tábora. Ve své vynalézavosti tak nenápadně projde celým Německem maskován krávou a kýblem na mléko a blíží se domů k francouzským hranicím. Tato francouzská veselohra byla kdysi velice populární v Československu a film se promítal v kinech pod názvem "Kráva a zajatec".

Farmář a člen městské rady Urbain Coindet se vrací z obchodní cesty na svůj statek a svou manželku Aurélii nachází oběšenou. Nejpravděpodobnější verzí je, že se oběsila sama, ale místní občané ovlivnění maloměšťáckou morálkou si nechtějí připustit, že by v jejich poklidném městečku mohlo dojít k sebevraždě. Proto se vzápětí vynoří teorie, že Aurélii zavraždil její manžel. Ten sám této verzi nechtěně napomáhá, když se začne dvořit mladé Jeanne. Městečko se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory Urbainových odpůrců a stoupenců, v nichž hraje roli i politické přesvědčení (republikáni kontra klerikálové). Kde je pravda? Slavný francouzský režisér Henri Verneuil se po několika krátkých filmech s titulem U TŘÍ BUKŮ (La table-aux-Crevés) poprvé pustil do celovečerního projektu. Napomohl mu v tom jeho přítel, slavný Fernandel, který se celkem logicky objevil v hlavní roli, druhou titulní roli ztvárnila významná divadelní herečka Maria Mauban. Film vycházel ze stejnojmenné novely spisovatele Marcela Aymé (1902-1965), scénář napsal sám Verneuil spolu s André Tabetem. Film měl ve Francii premiéru 1. února 1952, především díky Fernandelovi dosáhl výrazného úspěchu a v kinech jej viděly více než tři milióny diváků.

V oblasti Provence najdeme vedle sebe dvě vesnice, Miéjour a Rocamour. Zatímco první z nich je fungující komunitou s prosperujícím hospodářstvím, druhá je sužována korupcí, nenávistí a hospodářským úpadkem. Obyvatelé v Miéjour věří, že jejich štěstí je založeno na přítomnosti místního dobráckého idiota zvaného Simplet, který ochraňuje vesnici před vším špatným. Po jednom nedorozumění vesničané Simpleta vyženou a ten odchází do Rocamouru. Překvapivě dochází k výměně rolí obou vesnic. Zoufalí vesničané z Miéjouru vyšlou za Simpletem ženu, kterou miluje, aby se vrátil... Film PROSŤÁČEK (Simplet) svým zasazením do Provence v mnohém připomíná lyrické tituly Marcela Pagnola, v nichž mimo jiné hrál i Fernandel. Ten ve vlastní režii o několik let později natočil svůj film o mentalitě Provence, v němž zdůraznil komediální polohu v chování místních obyvatel. Film nijak nevyniká z dobové produkce ani z Fernandelovy tvorby, přesto patří k hodnotným počinům francouzské kinematografie z doby okupace. Film měl ve Francii premiéru 11. září 1942.

Rozmlouvá s Bohem, ale řídí se vlastní intuicí. Fernandel jako farář, jehož svobodomyslnost se nelíbila církvi ani komunistům. Svobodomyslnost a volnomyšlenkářství dona Camilla, váženého a ctěného venkovského faráře, se nelíbila jak komunistům, tak jeho církevním nadřízeným. Biskup ho poslal do exilu, zapadlé horské vesničky, kam se nedalo ani dojet vozem. A městečko zatím ovládli komunisté. Avšak lidé na svého oblíbeného faráře nezapomněli. Vesnice se potýká s velkými problémy a především s obrovskými záplavami. Městská rada se rozhodne postavit hráze proti povodním, ale majitel pozemku to odmítá. Kdo ho přesvědčí, když to nedokázali mocní tohoto města? Možná ten, jehož slovo a silnou ruku ctí všichni. Peppone se musí vydat za svým úhlavním nepřítelem.

Obyvatelé malé vesnice jeden po druhém odcházejí za lepším živobytím do města. Nakonec zůstává ve vesnici jediný člověk, pytlák Panturle. Ten sní o tom, že najde ženu, s níž by obnovil život ve vesnici. Náhle se objevuje podomní obchodník Gédémus v doprovodu mladé ženy Arsule. Panturle si brzy všimne, že Gédémus se ženou zachází nedobře, víceméně jako s otrokyní. Pro Panturla je to příležitost k realizaci jeho plánů... Film REGAIN, natočený podle románu Hlasy země od Jeana Giona, je další výraznou uměleckou výpovědí režiséra Marcela Pagnola. Jedno z předních děl tzv. francouzské regionální kinematografie třicátých let vhodně zkombinovalo kvalitní práci herců (především režisérova přítele Fernandela) s lyrickým ztvárněním venkova. Nutno ale poznamenat, že zatímco v jiných svých filmech natáčel Pagnol v autentickém prostředí, pro tento případ si nechal postavit umělou opuštěnou vesnici, kde pak vznikly exteriérové scény. Film měl premiéru 2. října 1937, o dva roky později byl oceněn jako nejlepší zahraniční film odbornou kritikou v USA. Pro obnovenou premiéru v roce 1969 byl film zkrácen o bezmála půl hodiny na délku 127 minut.

Skromný farmářský dělník Toine trpí fyzickým handicapem a jako hrbáč si nedělá naděje s úspěchy u žen, je ale zamilován do Nais, dcery bohatého farmáře. Ta je však svedena Frédéricem Rostaingem, synkem z bohaté rodiny. Když se o zneuctění dcery dozví její otec, zuří a hodlá vzít spravedlnost do vlastních rukou. Milující Toine je ale připraven zachránit dívčinu čest... Film NAÏS, který nese název podle jména titulní hrdinky, je dílem režiséra Raymonda Leboursiera, především ale nese rukopis slavného Marcela Pagnola, jenž byl autorem scénáře a někdy bývá uváděn nesprávně i jako režisér. Pagnol podobně jako ve svých starších filmech vytvořil venkovské melodrama založené na studiu mezilidských vztahů (v tomto případě pocházel námět z literárního odkazu slavného spisovatele Émila Zoly). V podstatě se jedná o průměrný příběh, který se podobá Pagnolovým starším titulům, k jeho úspěchu však přispěl civilní herecký výkon Fernandela v hlavní roli. Film měl ve Francii premiéru 22. listopadu 1945 a s bezmála třemi a půl milióny diváků patřil k největším úspěchům v prvním poválečném roce.