Nové obsazení filmu "Skutečný svět" přichází s dalšími společnými zážitky ze života. Od začátku se Adam zaplétá s Omarou, Boomer na bruslích touží po nevinné Melindě, která však právě narazila na Cashe. Dívka Liz vstupuje na scénu, když je Keith osamělý. Celá parta je pozvaná a přijímá výzvu "Skutečného světa" pod vedením Rolanda jako producenta. Po příjezdu na osamělé místo Roland oznámí zmatenému osazenstvu, že bude jejich novým spolubydlícím. když se ani po opakovaných pokusech o "Skutečný svět" nedostaví úspěch, Rolanda popadne vztek. Když se všichni ostatní nebudou snažit a hrát jak se patří, mohou z domu klidně odejít.
Romantický příběh o rozvedených manželích, kteří mají tři ne úplně malé děti. Žijí si každý podle svého-on učí chytat ryby v aljašských lesích a žije sám, ona pracuje v nějaké restauraci a žije už s jiným mužem. Dětičky jsou z rozvodu celé pryč. Velmi často navštěvují otce, ale stále vymýšlejí jak dát rodiče zase dohromady...
Rok 1897. Prázdninový výlet plachetnicí se pro osm chlapců z prominentních novozélandských rodin změní v boj o přežití. Osudným se jim stane nález láhve se vzkazem a následná záchrana dvou trosečníků. Jeden z nich má u sebe mapu ostrova, na kterém se údajně skrývá poklad nebývalé hodnoty.
Z letadla je unesena mladá dívka, dcera miliardáře Juvetta. Gangsteři, kteří ji drží ve svých rukou žádají tučné výkupné. V luxusním hotelovém apartmá, kde má být pan Juvett ubytován ovšem dočasně přebývá neohrožený vesnický diblík Nea Marin. A jelikož jsou si tito dva muži na chlup podobní a Marin je dobrák od kosti, rozhodnou se vyměnit si identity a zmást tím tak rumunské mafiány prahnoucích po Juvettových penězích.Nicolaescuův snímek plný bláznivých situací v mnohém připomíná americké a francouzské crazy komedie a dodnes se honosí titulem nejnavštěvovanějšího filmu rumunských kin. V kinech ho vidělo více než 14 milionů diváků!
Reakce černošského režiséra Oscara Micheauxe na Griffithovu obhajobu hnutí Ku-klux-klan ve filmu Zrození národa se na problematiku soužití různých etnik dívá z druhé strany tábora. Film je také nejstarším dochovaným snímkem afroamerického režiséra vůbec. Na pozadí příběhu negroidní ženy, která se snaží pohřbít svou problematickou minulost pomocí těm potřebnějším, Micheaux ukazuje svoji interpretaci stavu věci, ve kterém jsou černí obyvatelé Ameriky potlačováni všeobecnými představami o lidských právech. Ve své době byl film považován za provokativní a na jeho podobě se velmi výrazně podepsala cenzura. Dlouho se také obecně domnívalo, že žádná z kopií nezůstala zachována, ale v sedmdesátých letech byla jedna objevena ve Španělsku a zrestaurována. Film je umístěn v americkém Národním filmovém registru pro "kulturně, historicky nebo esteticky významné filmy".
Nový vojín námořní pěchoty Alexej Gavril (J. Mironov) se při nástupu na útvar setká se seržantem Šipovem (V. Maškov) a urazí jeho robustní ego. Obávaný děd (mazák) Šipov ihned zařídí přeřazení Alexeje ke své jednotce. Nováčci zahajují náročný výcvik, který jim skupina dědů v čele se Šipovem nijak neusnadňuje; dřina, ponižující rituály, ale i krádeže jsou na denním pořádku. Poddůstojník Stěpan, který se pokouší zjednat pořádek, brzy vzdává marné úsilí a ustoupí výhružkám Šipova. Jednoho dne však dědovščina dosáhne vrcholu; Alexej a jeho kamarád končí zbiti a spoutáni ve sklepě, s výkaly dědů rozmazanými na svém obličeji. Rozběsněný Gavril ještě zabrání kolegovi v pokusu o sebevraždu, ale pak zanechává veškerých ohledů a zahajuje zoufalou akci. Dozorčí voják s nožem na krku Alexejovi ochotně vydává klíče od skladu zbraní.
Ruský chlapec Thomas Minkoff přijíždí jako černý pasažér na ruské nákladní lodi do New Yorku. U Ellis Island z lodi uteče a po vstupu na americkou půdu prožívá to, co všichni emigranti před ním. Hledá rodinu jednoho z příbuzných, který odešel za moře už před mnoha lety a domů poslal jediný dopis s ukázkou nové profese se třemi fotografiemi. Chlapec se vydává v jeho stopách, při svém hledání konfrontuje někdejší New York s tím nynějším a diváci spolu s ním poznávají, jak Velké jablko vypadalo kdysi a jak vypadá dnes.
Dokument o britské alt. rockové kapele Radiohead při jejich světovém turné po vydání alba Ok Computer v roce 1997. Díky tomuto albu se staly světoznámými a dokument zachycuje postupně čím dál tím víc vyčerpanou kapelu až k téměř duševnímu zhroucení zpěváka Thoma Yorka. Dokument obsahuje jak záběry ze zákulisí, tak i živé záběry z koncertů. Nicméně téměř žádná písnička nehraje ve filmu dokonce. V dokumentu také najdeme spoustu nevydaných písní, přičemž některé se později dočkaly finálního zpracování a byli vydány na budoucích albech a singlů kapely.
Poté, co jí zemřeli rodiče, zůstala Eva (Mireille Darc) úplně sama. Má poměr s mladým architektem, ten je však chudý a Eva chce žít v přepychu. Proto si Eva vzala milionáře, ale záhy se s ním rozešla. Rozešla se, aby si mohla vzít ještě bohatšího muže. Po manželově smrti zdědí Eva obrovský majetek, který chce spravovat jedině ona sama.
Německo-francouzsko-rumunský televizní film byl natočen volně podle románu J. F. Coopera. Příběh se odehrává v roce 1803 a začíná přepadením skladu munice ve vojenské pevnosti Point Utaga bílými pašeráky. Loupež je však přičítána Indiánům. Nat Bumppo (Sokolí oko) a jeho rudý bratr Čingačkůk doprovázejí kolonu osadníků na dlouhé cestě na západ až k řece Mississippi. Mezi přistěhovalci je i bohatá a lstivá rodina Izmaela Bushe, která na strastiplné cestě prérií mezi Pawney a Siouxy, způsobuje značné potíže a nakonec proti osadníkům Indiány popudí...
