Zpravodajské služby celého světa zaměří svou pozornost na profesora Barbikiana, který vyvinul vynález, jenž má změnit budoucnost lidstva. Profesor se dostává do nepříjemného postavení permanentního uprchlíka, v patách jsou mu agenti z Ameriky i Sovětského svazu. Nakonec se dostanou k vynálezu a k jejich velkému překvapení se jedná o sérum, po jehož aplikaci dostane člověk nezvladatelný záchvat smíchu a zmizí všechny negativní vlastnosti.
Méně známý režisér Vincenzo Cascino natočil film Le sette cinesi d′oro (Sedm čínských zlatých) podle vlastního scénáře a jeho cílem bylo parodovat desítky tehdy oblíbených špionážních filmů včetně nejslavnějších příběhů Jamese Bonda. Sám Cascino také hrál hlavní roli pronásledovaného profesora, jeho partnerkami byly krásky různých národností známé i z jiných podobných filmů (připomeňme alespoň dobově slavnou „francouzskou“ Japonku Yoko Tani). Film byl v kinech uveden jen v Itálii a dodnes jej občas připomenou některé televizní stanice, jde ale o málo známý titul z tehdejší nadprodukce daného žánru.
Na silnici anglického venkova dojde k podivné autonehodě, když je uprostřed nevysvětlitelného mlhového oparu autem sražen muž. Po převezení do blízké nemocnice službu vykonávající doktoři Vernon a Harlandová zjišťují, že svým složením se krev zraněného naprosto nepodobá krvi lidí. Rentgenové vyšetření navíc prokáže přítomnost velké kovové destičky uvnitř mozku pacienta. Nedaleko místa nehody je zatím armádou objevena vesmírná kapsle neznámého původu. Telefony v nemocnici přestávají fungovat, uvnitř budovy i v jejím okolí se prudce zvyšuje teplota a doktoři poznávají, že kvůli neviditelné bariéře je nemožné se z nemocnice dostat.
Pierre Ménard pracuje v klenotnictví a je křivě obviněn z loupeže šperků. Nemůže prokázat svou nevinu, proto je odsouzen k jednomu roku vězení a následnému pětiletému zákazu pobytu v Paříži. Po propuštění ale odmítá hlavní město opustit, musí se skrývat a nedaří se mu najít práci. Nakonec přijme nabídku od šéfa zločineckého gangu, s nímž se setkal ve vězení.Film ZÁKAZ POBYTU (Interdit de séjour) natočil francouzský režisér Maurice de Canonge, do hlavní role neprávem odsouzeného klenotníka byl obsazen dnes již jen málo známý belgický herec Claude Laydu, které tehdy ještě těžil ze slávy svého staršího filmu DENÍK VENKOVSKÉHO FARÁŘE. Film byl natočen velmi rychle na jaře 1954 v Paříži a filmových studiích, premiéra proběhla 26. ledna 1955, v kinech dosáhl jen průměrného úspěchu.
V Hongkongu je zavražděn elitní americký agent, tajné služby vzápětí na místo vysílají dalšího agenta Z 55, v civilu Roberta Manninga, který má jednak dokončit úkol, ale i vyšetřit smrt svého kolegy. Jeho cílem je objevit ztraceného významného atomového vědce profesora Larsena, o jehož objevy mají zájem zločinecké organizace. Agent Z 55 se pod cizím jménem dostane mezi gangstery, a i když se čínští zločinci dostanou k cíli, Manningovi spěchá na pomoc krásná Číňanka Su-Ling, která se stane i jeho láskou.
Film Zoufalá mise (Agente Z 55 missione disperata) byl jen jednou z mnoha reakcí na tehdejší oblibu špionážního žánru, nutno ovšem dodat, že schéma neohrožený agent – unesený vědec – krásná dívka, nebylo nijak objevné a italský režisér Roberto Bianchi Montero vytvořil jen jeden z řady průměrných titulů tohoto žánru. Ve své době byl film nicméně uveden ve většině západní Evropy.
Podivuhodný film o mládí, jehož struktura se radikálně liší od všeho, co byste mohli znát. Vypravěčka Vicky, jejíž příběh sledujeme, dopředu říká, co se ve filmu bude odehrávat, noří se do světa svých osobních prožitků a za pomoci fascinující kameramanské práce rozehrává hru na návrat k smyslnému, opojnému a hlavně intenzivnímu vnímání světa okolo nás. Vicky je obyčejná mladá holka, která miluje milování, techno a večírky. Brzy však zjistí, že v takto vyprázdněném a nudném životě nechce pokračovat a vydává se na cestu, aby až v dalekém Japonsku naplno otevřela oči a začala skutečně žít. (Filmasia 2006)
Tři studenti přijedou do Hong Kongu. I když jsou přátelé už dlouhou dobu, důvodem jejich výletu bude nelítostné soupeření. Všichni usilují o tu samou dívku, která se jim však nedávno ztratila z dohledu. Kdo ji do pár týdnů najde jako první, vyhrává. Ale při hledání a cestování městem možná najdou něco mnohem důležitějšího.
Jeden muž ve středních letech se právě vrátil po dlouhé době z Brazílie do Hong Kongu. Pokouší se vybavit svoje vzpomínky na minulost starou 30 let. Jako jeden ze suvenýrů má i polovykouřenou cigaretu, v portugalštině metade fumaca. Jak to tehdy vlastně skutečně bylo, co je z příběhu muže pravdivé a co výmysl? Záleží na tom vůbec?
Beijing Rocks je ojedinělou hudební i duchovní sondou do života nové generace Číňanů, kteří se věnují hard rockové hudbě. Děj filmu se odehrává v moderním Pekingu a zrcadlí dnešní situaci tohoto prastarého hlavního města: soustavné střety mezi starým a novým, Východem a Západem, bohatstvím a chudobou, pragmatismem a idealismem. Hlavními postavami filmu jsou tři osobité charaktery: Yang Yin, tanečnice hledající lásku, Ping Lu, impulzivní rockový zpěvák, toužící po uznání, a Michael, hongkongský rodák a v zámoří vystudovaný skladatel, který hledá sebe sama. Skrze nejistou cestu těchto tří postav vnímáme křehkou lásku-nenávist mezi lidmi různých osudů - snílků, mužů činu, potížistů, lidi posedlých touhou po penězích, vítězů i poražených. Docela jiný Peking, mladý a nepokojný, romantický a barevný, prchavý i odvážný, se poprvé odhaluje v kontrastu s efektní a údernou hudbou čínského rock and rollu.
Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského.
Během dělnických stávek v Nantes v 50. letech 20. století se odehrává propletenec osudů obyvatel města. Edith (Dominique Sanda) je nešťastně provdána za prodavače televizí (Michel Piccoli). Její matka, zchudlá, namyšlená, zestárlá baronka (Danielle Darieux), pronajímá pokoj po dceři stávkujícímu dělníkovi Ghilbaudovi (Richard Berry). Milostné vzplanutí mezi Edith a Ghilbaudem je osou filmu. Demy v něm navazuje na jeden ze svých slavných muzikálů Les Parapluies de Cherbourg.
