Filmy online ke shlédnutí zdarma

Od tragické nehody své sestry trpí Carla Engelová přímo panickým strachem, kterého se nemůže zbavit. Proto se obrací na psychologa Paula Sadowského, který se specializuje na léčbu fobií, a dochází do skupiny podobně trpících lidí. Doufá, že s jejich pomocí se svých obav zcela zbaví. Když se však oběťmi vražd stane několik jejích spolupacientů, začíná být Carle jasné, že ji někdo pronásleduje...

Flm, který si troufá být jiný. Rock´n roll... láska... vášnivá dobrodružství...

Máte jedinečnou příležitost se podívat na naši planetu očima kosmonautů a obdivovat krásy Země z nové perspektivy. V prvních minutách Vás překvapí východ planety Země. Během filmu objevíte křehkou rovnováhu života na modré planetě a stáváte se svědky působení mocné přírody. Film nabízí krásné záběry reliéfu krajiny z vesmírné perspektivy jako například Gibraltarský průplav, obrovské písečné duny Namibské pouště, sněhem pokryté vrcholky Himalájí, sloupec kouře dýmající z probuzené sopky pod Japonskem nebo oblak dýmu z požáru deštných pralesů nad Jižni Amerikou. Modra planeta je 42 minut dlouhý velkoformátový film 2D, který uvádí Smithsonian Institution's National Air and Space Museum a Lockheed Martin ve spolupráci s NASA.

Během prázdnin veterinář William Chaminade (Burvil) zachrání ženu, která se pokusila o sebevraždu. Díky tomu dostal nápad pomáhat ženám, jejichž vztah s manželem ochladl, ale nechtějí se z morálních důvodů rozvést. Chaminade se otevře kliniku, kde pod přísným zrakem „vědy“ strádající ženy obsluhují atraktivní muži. Klinika začne být brzy velmi populární. Nemalou zásluhu na tom má i fakt, že se nachází v čarokrásném lázeňském městečku na břehu moře.

Georges Lachaunaye patří ke staré a kdysi bohaté rodině, poslední generace se ale potýkají se značnými finančními potížemi. Georges sice nic nehodlá měnit na rentiérském způsobu života, na který byl zvyklý, jeho majetku ale hrozí exekuce. Jako ctihodný katolík se jde za pomoc pomodlit do kostela. Tam uvidí ženu, která vhazuje mince do pokladničky se sbírkou na opravu kostela a dostane spásný, i když značně diskutabilní nápad, jak obnovit rodinné bohatství... Režisér Jean-Pierre Mocky po úspěchu svých prvních filmů z přelomu padesátých a šedesátých let spojil své síly se slavným komikem Bourvilem a výsledkem byl mimořádně úspěšný film Un drôle de paroissien. Mocky opět vytvořil sžíravou a kousavou satiru, která pranýřovala četné neduhy tehdejší francouzské společnosti, film byl ale přijat značně kontroverzně, protože poukazoval na pokrytectví katolických věřících a navíc narážel na tehdy i dnes bolestivou tématiku vykrádání kostelů. Svérázné bylo i pojetí postav, kdy zločinci vycházejí z děje jako kladní hrdinové, zatímco jejich pronásledovatelé z řad policie dostávají slupku ničemných byrokratů, kteří otravují život běžnému občanovi. Přesto film zaznamenal mimořádný úspěch u diváků a v kinech překročil dvoumiliónovou návštěvnost; ještě před francouzskou premiérou (28. srpna 1963) byl film uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, kde byl nominován na hlavní cenu Zlatého medvěda.

Nenápadný úředníček Léon Dutilleul získává znenadání schopnost procházet zdmi. Nejprve chce využít tuto schopnost ke svému obohacení, ale po čase obrátí a začne ji používat k nápravě křivd. Komedii natočil Jean Boyer podle stejnojmenné novely Marcela Aymé. Zdroj: Wikipedie.cz

Komorník Leopold působí ve službách generálního prokurátora de Royssaca a za dlouhá léta po jeho boku získal značné znalosti z oblasti práva. Své vědomosti se ale rozhodne uplatnit ve zločineckém spiknutí, aby zapůsobil na krásnou Agnès, ženu svých snů. Slíbí tedy svou podporu při chystané velkolepé loupeži, kterou plánuje doktor Ventoux. Když se ale Leopold dozví, že Ventoux je s Agnès zasnouben, rozhodne se celou akci sabotovat. Kriminální komedii Majordomus (Le majordome) natočil slavný režisér Jean Delannoy, který se v šedesátých letech začal věnovat více různorodým žánrům, zatímco dříve točil hlavně výpravné historické filmy. Podílel se také na scénáři, autorem dialogů byl osvědčený Henri Jeanson. Úspěch filmu byl založen na hereckém obsazení, jemuž v titulní roli Leopolda dominoval přes pokročilý věk stále populární Paul Meurisse. Postavu jeho vyvolené dívky Agnès ztvárnila Geneviève Page. Film měl premiéru 24. března 1965, a i když v kinech přesáhl miliónovou hranici v návštěvnosti, v dobovém kontextu se nejednalo o nijak velký úspěch.

Středoškolský profesor Armand Saint-Just zjišťuje, že jeho studenti na přednáškách nejsou soustředění. Ukazuje se, že na snížení jejich pozornosti má špatný vliv dlouhodobé sledování televizní obrazovky. Saint-Just se peticemi a přesvědčováním rodičů studentů snaží odlákat je od televize, všechno ale zůstává bez výsledku. Velmi svérázným způsobem bere řešení situace do vlastních rukou... Komedie VELKÉ PRÁDLO byla natočena v režii Jeana-Pierra Mockyho a jednalo se již o třetí spolupráci režiséra s Bourvilem, stejně jako s dalšími herci. Jízlivě satirická a ztřeštěná komedie, vzniklá na základě Mockyho vlastního scénáře, nepatří sice k nejlepším francouzským veselohrám, nicméně právě Bourvilova účast jí zajistila diváckou pozornost, nemluvě o tom, že téma zhoubného vlivu sledování televize u dětí má dnes ještě větší platnost než v době vzniku filmu před čtyřiceti lety. Film byl natáčen na jaře 1968 v pařížských ulicích, ale především v ateliérech Eclair a Epinay-sur-Seine. Ve francouzských kinech proběhla premiéra 15. listopadu 1968.

Známý padělatel Mickey unikne policejní vazbě a výkonu trestu, hledat se jej vydává inspektor Triquet. Dorazí do nevelkého městečka Barges, jehož obyvatelé se chovají přinejmenším zvláštně. Triquet zahajuje mírně chaotické vyšetřování, v jehož průběhu začnou záhadně umírat místní lidé. K inspektorovi se donesou legendární historky o divoké šelmě, která žije v okolí, záhada nabývá na realitě, když je neznámá příšera zahlédnuta v lese. Není to však jediné tajemství, které město chová... Poté, co režisér Jean-Pierre Mocky navázal úspěšnou spolupráci se slavným komikem Bourvilem, přizval jej znovu ke spolupráci na tomto filmu; scénář – jako u většiny svých filmů – napsal Mocky sám, přičemž vycházel z románové předlohy belgického spisovatele Jeana Raye. Mocky se po celá šedesátá léta držel tvůrčí koncepce satirických a provokujících komedií, v tomto případě navíc hojně okořeněných černým humorem. Film LA GRANDE FROUSSE navíc v mnohém připomíná typově podobné filmy z Británie v padesátých letech. Film ve vedlejších dějových rovinách s posměchem ukazuje především zvláštnosti provinčního stylu života na malém městě, nicméně kritika režisérovi vyčetla až příliš ostré satirické tóny a málo skutečného humoru. Film navíc utrpěl pozdějšími zásahy producenta, protože pro redistribuci o několik let později byly některé scény vystříhány. Filmový štáb natáčel v několika historických lokalitách v jižní Francii; do kin byl film nasazen 28. října 1964, v dobové konkurenci i u nás dodnes slavných filmů však neměl mnoho šancí se prosadit, a to i přes účast herců jako byl Bourvil.

Novomanželský pár vědců Françoise a Robert Monierovi se chystá strávit svatební cestu ve vesmíru, což je projekt, na němž spolu pracovali několik let. Těsně před vzletem se Robert vážně zraní, cestu do vesmíru ale nechce vzdát. Jeho místo po boku manželky Françoise přebírá jejich společný přítel Lucien. Cesta se nakonec podaří, po návratu ale Françoise zjišťuje, že ve svých vědeckých výpočtech zapomněli na jednu podstatnou věc. Sci-fi námět s tématem cesty do vesmíru byl ve francouzské kinematografii čtyřicátých let velmi ojedinělou záležitostí, tento dnes již zapomenutý film má však v historii své místo jako debut později slavného komika Bourvila, který se tu objevil v epizodní roli. Film natočil režisér André Zwoboda a do ústředního páru obsadil tehdy velmi populární herce Madeleine Sologne a Jeana Marchata. Film byl natočen v závěrečných měsících roku 1941 a premiéru měl 19. dubna 1942.