Cheryl pracuje ve videopůjčovně, přivydělává si natáčením svateb, odolává dohazovačským pokusům kamarádky a kolegyně Tamary a zmítá se v touze natočit senzační dokument o svém idolu – Melounové ženě. Tak je v titulcích němých hollywoodských filmů o černoších uváděna bezejmenná krásná herečka. Rešerše odhalí, že herečka zřejmě měla vztah se svou bílou režisérkou. Díky práci ve videopůjčovně se Cheryl seznámí s krásnou Dianou (Guinevere Turner), která je nejen bohatá, ale také bílá.
Heterosexuál Johnny Rebel si vydělává na živobytí účinkováním v gay pornu. Jediným důvodem jsou peníze. Sean je naivní snílek a úplný opak Johnnyho. Jednou se oba setkají při natáčení dalšího porna - Johnny je před kamerou a Sean je za kamerou.
Planeta Uran bude za pět set let zničena a kapitán Butts zahajuje operaci Množení. Seržant Jackoff a vojín Asshole jsou vysláni na planetu Zemi, aby oplodnili několik žen a připravili půdu pro pozdější osídlení.
1953, vyhnanecký tábor na Sibíri. Jeho šéfka, prsatá blondýna, cez deň sadisticky trestá neposlušných väzňov a v noci súloží so svojími komunistickými kumpánmi ("Áno, Ivan, áno..."). Je však tesne pred zvrhnutím Stalina. A to bude udalosť, ktorá z existencie tábora spraví zamhlenú minulosť.
Jeden z amerických osadníků zabije náčelníka Apačů a následně propuká krutý boj mezi dvěma odlišnými světy.
Nespokojený osadník zabije v pevnosti Yuma apačského náčelníka, velitel pevnosti však ví, že náčelníkův syn Mangas (Abel Fernandez) se bude chtít pomstít a vykope válečnou sekeru. Velitel tedy posílá zprávu do pevnosti Apache, odkud má do pevnosti Yuma přes poušť dorazit zásobovací kolona, posla však na cestě Mangas zabije. Kolonu vede poručík Ben Keegan (Peter Graves), který Apače nenávidí, protože jim nevěří a protože jeho zvěd, seržant Jonas (John Hudson), je bratr apačské dívky Francesky (Joan Taylor), s níž si Keegan prožil milostný románek. Kolonu dále doprovází Melanie Crown (Joan Vohs), která chce mezi Apači působit jako misionářka. Mangas na ně však úspěšně zaútočí... Snímek natočil westernový veterán Lesley Selander, v roce 1955 již na barevný materiál.
Anna pracuje v pohřebním ústavu a její život plyne fádním tempem staré pany. Je smířena s osudem, necítí potřebu na sebe dbát. Omšelým dojmem působící žena jednoho dne v metru potká muže. Mladšího, kultivovaného, dosti nesmělého, ale ženatého. Aniž by to tušili, oba jsou tak děsně osamělí. Ona z titulu samoty, on ve svazku s bezcitnou a chladnou ženou. Tato dvojice, svedena osudem, zažívá obyčejné lidské štěstí, když v tom nečekaně zasáhne osud v podobě podváděné manželky hlavního protagonisty filmu... Anna je veřejně ponížena a z této události se psychicky zhroutí.
Malý chlapec se dostane do království, kde vládne zlý král. Až s pomocí hodné babky a její vnučky a kresleného kocoura zjistí, že původní hodný král je zavřen ve vězení a jeho zlé dvojče nastolilo v království krutý režim a zvláštní pravidla: vše se musí říkat a dělat naopak, než to ve skutečnosti je. Kdo se nestane lhářem, je potrestán. Pohádkový příběh, v němž se prolíná realita s animací.
Do jihoafrického města Bethany přichází vysoký muž v dlouhém kabátě a kovbojských botách. Přitahuje ho umírající město a jeho obyvatelé potácející se na hraně nicoty. V tomto místě, které zeje prázdnotou a opuštěností, se protínají osudy hlavních postav, jež samy křižují svým bezútěšným životem bez pevného směru a cíle. V liduprázdném prostoru, který je všemi opuštěn, vstupují postavy do bezčasí, jakoby vstoupily do pouštní bouře. Už je zahalují mračna temného písku.Film těží z některých westernových motivů, ale přetváří je do naprosto originální podoby. Ústředním prvkem je mystika, vystupující snad ze samotných afrických hor, pouště či větru.
Zatímco majitelka obchodu Delia Pinnerová žije jen nadcházející městskou slavností, její manžel Wally ze všeho nejraději hraje své maňáskové divadlo pro děti na pláži, a manželčiny snahy o společenský vzestup považuje jen za špatný vtip. Wally totiž nesnáší všechny ty snoby na radnici, a tak blížící se oslavy šedesátileté historie města Piltdown, jíž se musí ze společenských důvodů zúčastnit, prožije tak trochu po svém…
Tragický příběh dvou sester, které jsou citově poznamenány rodinnou výchovou. Zatím co starší Julianna hledá smysl života v hnutí feministek, její mladší sestra Marianne se zaplete s teroristy a skončí ve vězení. Tam zemře za nevyjasněných okolností a to přiměje Juliannu, aby změnila svůj názor na svět.