Při hledání svého kousku štěstí ze splněného amerického snu narazí dvojice horníků ze Západní
Virginie, Calvin a jeho mladší bratr Russel Dehonovi, až na hranici zločinu. A protože se jim v životě
zatím příliš nevedlo, nemají nakonec zas tak velký problém ji překročit. V jejich hledáčku je obrněný
vůz naplněný 600.000 dolary, celou akci vede důmyslný Tony, plán se zdá být neprůstřelný, prostě
ideální cesta, jak se dostat k penězům. A celé přepadení také probíhá bez sebemenších problémů.
Tedy až do momentu, než začnou umírat lidé. Bratři vycítí past, dají se na útěk a tím se roztáčí
výbušný kolotoč neustálého pohybu z místa na místo a krom úprku před zákonem také hledání
peněz, které byly během zločinu zcizeny. Zbytek zlodějské party se totiž někde schovává, a že se
do přepadení vložila policie, evidentně nebylo náhodou. Nastal čas zúčtování. Kdo nic nemá, nemůže
totiž nic ztratit. A bratry Dehonovy začal život na druhé straně zákona evidentně bavit.
Avokádový pás, Avokádová džungle, Kalifornie. Pilíř amerického zemědělství a poslední světový zdroj avokáda, který neovládá Sovětský svaz. Nicméně obchod s avokádem se dostává do úzkých, a to kvůli pradávným obyvatelům Avokádové džungle: skupině radikálních feministek z kmene Piraňa, které své muže využívají pouze k sexuálním hrátkám, načež je usmrcují a jedí s pořádnou porcí guacamole. Americká vláda proto pověří profesorku feminismu Margo Huntovou (Shannon Tweed), aby se do džungle vydala a přesvědčila Piraně přestěhovat se do zvláštní rezervace v Malibu. Hnána touhou dozvědět se, co se v Avokádovém pásu stalo s její předchůdkyní, doktorkou Kurtzovou (autorkou slavné knihy „Chytré ženy, vymaštění necitliví muži“) se Huntová ve společnosti studentky péče o domácnost Bunny a šovinistického průvodce Jima (ten zase věří, že ženy byly stvořeny k vaření, péči o děti a pózování pro Penthouse), vydává do srdce džungle vstříc smrtelnému nebezpečí.
Scooby so Shaggym otvoria nedopatrením truhlu, v ktorej je uväznených 13 nebezpečných duchov. Podarí sa im ich pochytať späť do truhle?
Ely a Mark Braxtonovi, bratři z dobytčího ranče v Kalifornii, měli k prostředí rodea vždycky velmi blízko. Už jejich otec jezdil na býcích. A Ely se mu chce za každou cenu vyrovnat. Ani po těžkém zranění, které si vyžádalo šestiměsíční rekonvalescenci, se nechce života v sedle vzdát. Mark má svého bratra příliš rád, než aby mu v naplňování jeho životní vášně nějak bránil. Slíbí si tedy alespoň, že bude na mladšího sourozence dohlížet. Přes nevoli celé rodiny se spolu odeberou na celostátní turné. Ely se z něj vrátí jako vítěz. I přes všechny úspěchy ale stačí jeden ženský úsměv a cesty nerozlučných bratří se rozcházejí. Ely začíná riskovat a z jeho života se stává jeden velký hazard. Svět rodea totiž nezná slitování...
Drew Carey pracuje v personálním oddělení velkého obchodního domu. Poslední dobou si začíná uvědomovat, že je smolař, jelikož se mu v práci neustále dějí divné věci...
"Snaha ujet pelotonu je v lidské povaze. Každý z nás občas sní o úniku. O úniku samostatném, občasném či trvalém. Dnešní doba náš ale vede k tomu, abychom šetřili silami a zůstávali v řadě. Abychom dali přednost vytrvalosti před výbušnou silou okamžiku. Pouze šampión má právo uchovat si touhu po vítězství a slávě, onen pozůstatek mládí, hravého a toužícího po výbojích. Nechceme vyprávět o osudech vítězů, neboť o životech velkých mužů se můžeme dočíst v jakékoli encyklopedii. O existenci Ghislaina Lamberta nenajdete zmínku v žádné z nich. A přesto jeho životní příběh má k naší vlastní přirozenosti zdaleka nejblíže..."
Tento poetický prolog uvádí hořkou belgicko-francouzskou komedii Kolo Ghislaina Lamberta, která vypráví o aktérech tak těžkého a nevděčného sportu, jakým je cyklistika. Ten, kdo měl někdy v životě před sebou táhlý kopec, kdy se za každou další zatáčkou objevovalo jen další stoupání a on myslel jen na to, jak zahodí své kolo do příkopu a lehne si do trávy, bude tímto, na první pohled nenápadným, filmem nadšen. Protože, pod místy bláznivou komedií, nalezne hlubokou pravdu o lidském životě a o sportu. Protagonistou příběhu je ve Francii velmi známý a oblíbený komik Benoit Poelvoorde.
Vincent má úžasný dar. Je vtipný, zábavný a má smysl pro recesi. Kde se obje-ví, poutá na sebe pozornost. V Paříži se už stalo dobrým zvykem, že ho všichni přátelé zvou na každou významnější akci. S Vincentem totiž přichází smích a dobrá nálada. Ale co když jednoho dne začnou hosté v dobré náladě odcházet na druhý břeh? Co vtip to mrtvola. Ale Vincent umřít nechce
Hrdinové tohoto filmu rozhodně nevypadají jako hvězdy typu Julie Robertsové či Hugha Granta. Jsou to obyčejní lidé ze zemědělských oblastí Belgie. Obyčejní a přesto výjimeční. Jim pak vévodí pozoruhodná postavička venkovského fotografa, jenž se snaží za každou cenu pozdvihnout životní úroveň. Vybere si nesnadnou cestu - nejjednodušší variantou, jak dosáhnout kýženého výsledku, je zapsat se do Guinessovy knihy rekordů. A to v disciplínách věru nezvyklých - hodem kamenem do dálky a otvíráním dveří. Film byl natočen podle skutečných událostí.
Stagnující kariéra kdysi vynikajícího novináře Johna McWhirtera dostává nečekaný impuls, když díky svým stále dobrým kontaktům zjistí, že za nedávnou politickou vraždou jsou palestinští teroristé. Stárnoucí unavený muž, který se dívá na dno skleničky častěji, než je zdrávo, vyhoví žádosti svých někdejších studentských přátel a ubytuje u sebe načas neznámou ženu. Ta však skrývá tajemství, které zásadním způsobem ovlivní jeho práci a posléze i život.
Autobiografický film o Henri Philippe Benoni Omer Josephovi Pétainovi, známom skôr ako Philippe Pétain, alebo maršál Pétain - kontroverzný politik, bývalý francúzsky maršál, premiér a prezident. Bol hrdinom z prvej svetovej vojny, bitiek pri Marne a Verdune, za čo bol povýšený do maršálskej hodnosti. V medzivojnovom období do roku 1931 bol vrchným inšpektorom armády. Medzitým v roku 1925 potlačil povstanie v Maroku, v roku 1934 bo ministrom vojny, v rokoch 1939-1940 veľvyslancom v Španielsku. Po obsadení Paríža nemeckou armádou 16. júna 1940 sa stal ministerským predsedom. Potom, ako 22. júna uzavrel prímerie s Nemeckom a Talianskom, stal sa prezidentom a premiérom neobsadeného územia Francúzska vo Vichy (tzv. Vichystickej kolaborantskej vlády). V roku 1942 sa vláda presťahovala do nemeckého Sigmaringu, Pétain sa vzdal funkcií a emigroval do Švajčiarska. V apríli 1945 sa dobrovoľne vrátil do vlasti, kde bol zvláštnym súdom odsúdený na smrť za vlastizradu, čo mu jeho nástupca Charles de Gaulle zmenil na doživotný trest na ostrove Yeux, kde aj zomrel.