Larry Brodsky, majitel obchůdku s knihami přímo v srdci starého Amsterdamu, je Američan středního věku, který sem přijel na konci 60. let po tehdy obvyklé drogové pouti přes Nepál a Maroko. Bývalý hipík přečetl snad všechny knihy, co má, a jeho vzdělání, vtip a zralá moudrost z něho udělaly guru studentů, místních excentriků, emigrantů i ostatních členů pestré komunity, kteří čas od času zavítají mezi knižní regály. Jeho asistent Paddy je hřmotný Ir a o Larryho tělesné potřeby se každou středu v poledne stará prostitutka Rose. Larry si vytvořil svůj vlastní, hermeticky uzavřený svět, jakési dobrovolné vězení, do něhož však stejně jednoho dne pronikne sluneční paprsek. Když se mu do rukou dostane svazek básní, které vydal před třiceti lety, vzpomene si na své ztracené sny a na dívku, která mu tehdy zlomila srdce. Poznal ji v Maroku a přestože se vdala za jiného, nikdy na ni nezapomněl. A pak se v jeho krámku objeví dívka Aisha a vzduchem znovu zavoní láska
Generál William Tecumseh Sherman byl významnou postavou americké občanské války. Proslul především vojenským pochodem z Atlanty k moři přes Georgii a Severní a Jižní Karolínu. V jeho stopách se vydává režisér Ross McElwee při své výpravě na rodný jih. Mnohem víc než s minulostí se však setkává s přítomností - všímá si přetrvávajících rozdílů mezi dnes již sjednocenými společnostmi, jež proti sobě kdysi stály se zbraní v ruce. Režisér se do rodného kraje vrací po rozchodu se svou přítelkyní, a objektiv kamery proto pod vlivem tohoto aktuálního osobního prožitku otáčí převážně za jižanskými ženami podle rady své sestry: "Měl bys použít kameru k tomu, aby ses seznámil." Kamera tedy ve filmu neslouží pouze jako přístroj pro zaznamenání situace na filmový pás, ale také jako iniciátor a spouštěč situací, které mnohdy překvapí svou intimitou či absurdností. Generál Sherman tak na vzdáleném pozadí ční jako nadčasová ikona maskulinity, důležitá pro poměřování režiséra samého, jiných mužů a nakonec i žen. Snímek z roku 1986 získal cenu hlavní poroty na festivalu v Sundance. [Jeden svět 2009]
Život ženy, ktorej rodina sa takmer rozpadla, a ktorá žije v psychickej a citovej izolácii zmení príchod deväťročnej Travis. Vďaka nej znovu objaví šťastie v láske, živote a rodine.
Osamelá a zatrpknutá žena v stredných rokoch Lettie (Mary Tyler Moorová) dostane list od sestrinej dcéry Alison, v ktorom ju žiada, aby sa na istý čas postarala o jej dieťa. Lettie však príchodom deväťročnej Travis vôbec nie je nadšená. Je zvyknutá na samotu, ktorá sa jej už po rokoch stala vlastnou. Roztopašné dievčatko sa snaží získať jej priazeň, ale márne. Voľný čas trávi s černošským pomocníkom Isaiahom, ktorý jej ochotne ukáže celý statok a zoznámi ju s vlastnou rodinou. Blíži sa koniec prázdnin. Travis dostane od svojej matky list, že sa ocitla v zložitej situácii a zatiaľ zostane žiť u Lettie. Travis nie je touto správou vôbec nadšená. Po konflikte s hašterivou Lettie sa rozhodne jej dom opustiť...
Dvě ženy Nicole a Susan se náhodně spřátelí. Nicole potřebuje nutně lékařské ošetření v nemocnici, nemá však zdravotní pojistku. Aby mohla být ošetřena, rozhodnou se obě dívky, že si vymění identity. Výměna identit se však brzy stává Susaninou zlou noční můrou, protože Nicole během banální operace vředů v nemocnici umírá. Susan je v zajetí nové identity Nicole. Dozvídá se, že za pojišťovací podvod by mohla být zatčena a trestána. Vzhledem k podivným okolnostem se pouští do pátrání po pravé příčině Nicoliny smrti. Vychází najevo, že pohřeb zajišťoval Susanin bratr Aron, Susan však žádné příbuzné neměla, proto se snaží pátrat dál. Postupně zjišťuje, že příčinou smrti Nicole byla záměna krevních skupin při operaci.
Za toto pochybení byl z nemocnice propuštěn Eddie Garcia. Ten Susan přísahá, že chybu neudělal, že evidenci krevních skupin musel za něj někdo v počítači změnit.
Pitkin a jeho šéf, pan Grimsdale, opravují z pověření radnice silnici vedoucí k výcvikovému táboru britské armády. Je válka a silnice je hodně využívaná, což zejména Pitkinovi dost komplikuje práci. Po několika tahanicích s vojáky jsou Pitkin a Grimsdale z rozhodnutí starosty, který si s nimi neví rady, raději povoláni do služby, tak aby podléhali velení armády. Nešťastnou náhodou se nevědomky dostávají do letadla s parašutisty mířícími do okupované Francie. Pitkin a Grimsdale se tu do své cestářské práce tak zaberou, že se náhle zcela nepřipraveni ocitají až hluboko za nepřátelskou linií.
Weymouth na jižním pobřeží Anglie ovládá motorkářský gang vedený Kingem (Oliver Reed), o jejichž tvrdosti se právě na vlastní kůži přesvědčil americký turista Simon Wells (MacDonald Carey). Zbitý a okradený, přesto nepřestává toužit po Kingově sestře Joan (Shirley Anne Field), se kterou posléze naváže vztah. Oba dva jsou nuceni se ukrýt před Kingovou pomstou na odlehlém skalnatém místě u moře. Městečko Weymouth je zajímavé ještě z jiného důvodu, armáda tu v podzemní jeskyni provádí přísně tajné výzkumy pro případ jaderné války. Simon a Joan na útěku před Kingem naruší armádní ochranný prostor.
Kapitán Ebbs je typický mořský vlk, zvyklý na život na nákladní lodi. Byl náhle převelen jako kapitán luxusní lodi, který má za úkol bavit společnost bohatých pasažérů při cestě po moři. Tato změna pracovní náplně se mu trochu vymkne z ruky a výsledkem jsou neuvěřitelné zmatky na lodi.
Broken Treaty at Battle Mountain si našel své místo mezi klasickými filmy, které připravily půdu pro západní Šošony sebrat síly k válečnému pokřiku "Matka Země není na prodej!" Film líčí Šošony v jejich počátečním úsilí zastavit vládu od odtržení tisíců akrů jejich půdy posvátných pinií. Dokument nabízí fascinující portrét tradičního indiánského života a zaznamenává drama konfrontací mezi Indiány a americkou vládou. Je to pravdivý příběh, natočený tak jak se udál, o porušení smlouvy a odporu domorodých národů v dnešní Americe.
Před svými veleúspěšnými filmy Bowling for Columbine a Fahrenheit 9/11 debutoval americký dokumentarista Michael Moore snímkem o tom, jak se automobilka General Motors zachovala k desetitisícům svých zaměstnanců. Jedna z největších firem v USA se rozhodla uzavřít část svých továren, čímž rázem přišlo o práci 30 000 lidí. Michael Moore zkoumá důsledky, které měla tato skutečnost na lidi v michiganském městě Flint, odkud on sám pochází. Práce v automobilce zde byla zdrojem obživy pro většinu lidí. Uzavření továren znamenalo drastický zásah do života města, mimo jiné i nárůst kriminality a vylidnění celých čtvrtí. Titul filmu naznačuje Mooreovu snahu spojit se s představitelem General Motors Rogerem Smithem a udělat s ním rozhovor. Třebaže Moore osvědčil svou pověstnou buldočí povahu a dělal problémy členům mnoha ochranek, získat kýžené interview se mu nepodařilo. Vznikl však rozpustile vtipný dokument o vážných tématech, odměněný řadou filmových cen. V Mooreově podání je totiž upadající městečko Flint metaforou celé Ameriky...
Student Yale Scott Robertson (Shane Johnson) a jeho neurotický kámoš C.J. Longhammer (Josh Hammond) z Minnesoty se jako každý rok i teď rozhodnou překročit hranici Wisconsinu aby si užili divokou noc. Kdzz si Scott užíva s dívkou v autě (Saab), v baru se strhne rvačka, kterou jako obvykle vyvolal CJ. Mezitím se Scottův zbožňující malý bratr Robbie (Jason Dohring) snaží přijít o panenství, které ho dost štve. Scott jim dá co proto, tak radši vypadnou. Po chvíli je začne pronásledovat černý Cadillac, jedou k jezeru, kde se ho snaží setřást. Po cestě naberou policistu a opět se objevuje černý cadillac. Teď je otázkou proč je pronásleduje a kdo pak za to může....
