1 Giant Leap pokračují ve svém projektu, jenž spojuje zvuk, obraz a umělěcký výraz v rytmickém zkoumání univerzálních témat a mezikulturních vazeb. Notebook, několik měsíců a celý svět - ambiciózní výprava, jež měla za cíl vytvořit hudební snímek lidského druhu, s hvězdným obsazením hudebníků, umělců a myslitelů z celého světa. Režiséři Bridgeman a Catto navazují na svůj původní projekt 1 Giant Leap a opět objíždí zeměkouli, kde na svých cestách zaznamenávají a shromažďují hudbu, přičemž zachycují jedinečnost každého interpreta a zároveň objevují nečekané hloubky a dimenze v kombinaci vrstvené hudby. Nádherné záběry a komentáře vypravěčů, filozofů, umělců a vědců vytváří neobyčejnou koláž rytmů, obrazů a názorů, které zkoumají univerzální témata lidské existence a vazby spojující lidi bez ohledu na hranice jejich bytí.
Neobvykle pojatý dokument zachycuje životní příběh legendárního hollywoodského producenta a bývalého šéfa studia Paramount Roberta Evanse. Pohledný mladík začínal jako obyčejný obchodník s oděvy. Do světa filmu vstoupil v roce 1956. V jednom hotelovém bazénu si jej všimla slavná a vlivná herečka Norma Shearerová a nabídla mu filmovou roli. Evans po několika pokusech na plátně zklamal, avšak dokázal se uchytit mezi těmi, kteří ve filmu skutečně rozhodují: jako producent. Vypracoval se na šéfa studia Paramount, které vedl v letech 1966-1974. Pod jeho vedením vznikly takové filmy jako Rosemary má děťátko, Kmotr, Love Story, Harold a Maude nebo Čínská čtvrť. Mnohé z nich dnes patří k vrcholům americké kinematografie. Evansova hvězda však nezářila stále stejně silně: jeho osud poznamenaly i nepříjemné události, především rozchod s herečkou Ali MacGrawovou, závislost na kokainu či vražda jeho obchodního partnera.
Film režisérů Bretta Morgena a Nanette Bursteinové vznikl na základě Evansova autobiografického vyprávění. Protagonistovy vzpomínky podbarvují nepřetržitý tok obrazů, složený z archivních filmových záběrů a originálně "oživených" fotografických dokumentů.
Potulného pistolníka Djanga zná na Divokém západě téměř každý. Modrooký urostlý muž cestuje z místa na místa, aby jménem zákona potrestal vrahy a další zločince, které soud odsoudil k trestu smrti. Avšak Django tyto muže nezabíjí, i když to tak na první pohled vypadá. Díky speciálně upravené oprátce odsouzenci přežívají vlastní smrt a pak jako stíny sledují toho, kdo jim daroval život. Django jich zatím využívá k zastrašování obyčejných lidí, kteří se postavili proti místním boháčům vlastnícím téměř všechnu půdu v okolí, ale všichni tuší, že jednoho dne od něj dostanou úkol, jímž se navždy vykoupí z jeho služeb. Django mezitím promýšlí do všech podrobností plán pomsty. Kdysi dávno mu totiž jeho nejlepší přítel zabil ženu, kterou nade vše miloval. Django přísahal, že nebude mít klid, dokud David Barry nebude za svůj čin náležitě potrestán. Nyní se zdá, že čas odplaty nadešel
Vážný i humorný, sarkastický pohled na posedlost USA zbraněmi. Na pozadí masakru na Columbineské střední škole se režisér Michael Moore vydává na pouť po Spojených státech, aby blíže prozkoumal příčiny, které ženou Američany neustále žít v paranoidním strachu před zlem, servírovaným všemocnými médii. Slavný celovečerní dokument se stal kasovním trhákem a vyvolal vášnivé polemiky mezi diváky.
Osmdesát čtyři let vstával texaský rančer Charlie Bankston za úsvitu a říkal, že to k práci kovboje patří. Po jeho smrti je ale budoucnost jeho milovaného ranče nejistá. Svůj podíl z dobytkářské farmy odkázal vnučce Jake, která před osmi lety opustila ranč, a tím také odešla ze života svého otce Willa, jehož dodnes viní z předčasné smrti matky. Mladá žena si ale nemůže dovolit farmu udržovat sama, navíc je potřeba zaplatit vysokou dědickou daň. Co je snad ale ještě horší, dcera ani její otec nemohou zapomenout na léta hořkosti, která jsou mezi nimi.
Zpěvačka Barbara Noelová má hrůzu z toho, že přijde o svůj hlas. O pomoc se obrátí na proslulého a všemi uznávaného psychiatra Massermana. Bezmezně mu věří, ale její stav se ani po letech léčby nelepší. Naopak. Barbara propadá alkoholu, rozpadá se jí vztah s manželem a co je snad ještě horší, stále víc je na svém lékaři závislá. Součástí její terapie je i aplikace barbiturátu Amital. Jednoho dne se v ordinaci předčasně probere z jeho vlivu a s hrůzou zjistí, že ji lékař právě znásilnil. Vše oznámí policii a chce psychiatra dostat před soud. Nemá ale důkazy. Jediná možnost, jak lékaře usvědčit, je najít podobně zneužité ženy. Ty se ale proti doktorovi bojí veřejně vystoupit...
Dva američtí mafiáni, Gino a Settimo, hledají útočiště v Glasgow u svého bratrance. Ale Roberto, majitel kavárny, není takový drsňák, jak čekali. Sbírá známky, chodí na ryby a myslí si, že Magnum 45 je druh zmrzliny. Povedení příbuzní se snaží Robertovi za jeho službu odvděčit, a tak do svých rukou vezmou záležitost s dluhy u dalšího sběratele... Film získal CENU DIVÁKŮ na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (2003) + mnoho dalších ocenění.
Patricia (Betty Verges) je svobodomyslná dívka volných mravů, která se vypraví do Řecka za erotickým dobrodružstvím. Její rodiče jí dají letenku, aby se mohla vrátit do Mnichova, kde má pokračovat ve studiu. Dívka se však letenky zbaví a zůstane v Řecku. Seznámí se se spoustou mužů a žen, se kterými zažívá mnoho legrace a erotických dobrodružství. Své zážitky si namluvá na kazetu. V jednom přístavu potká jachtaře Toma, se kterým podnikne plavbu po Egejském moři, během které se do Toma zamiluje...
Film Řecké fíky je lechtivá komedie, kterou natočil Siggi Götz (Siegfried Rothemund), tvůrce revuálních lechtivých komedií. Premiéra filmu byla 20.1.1977. Film dosáhl velkého úspěchu a jen během prvních 49 dnů vydělal přes 639 000 dolarů. Obzvlášť oblíbený byl v Anglii. V roce 1999 byl v Hongkongu natočen remake tohoto filmu s názvem The Fruit is Ripe. Tato lechtivá komedie s Betty Verges a Olivií Pascal dosáhla mimořádné sledovanosti na počátku 90. let, kdy je s úspěchem vysílala německá televizní stanice RTL plus.
Dokument Grass pojednává o vývoji přístupu americké veřejnosti a legislativy k marihuaně. Film se zaobírá celým 20. stoletím, které bylo plné demagogie a účelných manipulací s lidmi. Vláda potřebovala, aby lidé uvěřili, že marihuana je nebezpečná stejně nebo více jako tvrdé drogy. Součástí dokumentu jsou dobové záběry na kterých můžeme vidět lidi pod "vlivem" marihuany, mající sexuální orgie či šílenost. Dále uvidíme vládní opatření, která byla zavedena pod roušku boje proti marihuaně za účelem legalizace omezení práv mexického obyvatelstva. S tímto také souvisí nekončící válka proti drogám a s tím plynoucí astronomické výdaje na ni....
Dokument s komentárom Toma Hanksa približuje 2.svetovú vojnu z pohľadu objektívov amerických kameramanov. Ukázané sú prevažne doteraz nezverejnené zábery, od vstúpenia USA do vojny, útoku na Pearl Harbor, cez vylodenie v Normandii, postupové boje na území Francúzska, odhaľovanie zverstiev v nemeckých táboroch, námorné boje v Tichomorí, vylodenie na japonskom ostrove Iwo Jima, až po atómový útok na Nagasaki.
