Vítejte do 23. století. Píše se rok 2274 a světu vládnou pouze počítače. A byla to také právě umělá inteligence, jež rozhodla, že po velké katastrofě nyní mohou lidé, soustředění do obskurní komunity nedaleko bývalého Washingtonu, žít pouze do třiceti let. Pak následuje tzv. „omlazení“. Jenže za touto procedurou se neskrývá nic jiného než obyčejný holocaust. V tomto světě není nikomu dopřáno dožít se Kristových let, protože třicet svíček na dortu rovná se automatická smrt.
K tomu, aby tento zákon nebylo možné obejít, byly vytvořeny speciální policejní jednotky a mezi jejich členy patří také Logan, ztělesněný ikonou 70. a 80. let Michaelem Yorkem. A právě on byl nyní počítačem vyslán, aby vyhledal „útočiště“, místo, kde se skrývají uprchlíci před svým osudem. Všechny nalezené má exterminovat, jak káže řád. Jenže více než smysl pro povinnost probudí útočiště v Loganovi otázky. Otázky, zda-li je systém, jemuž slouží, správný. A záhy přicházejí také odpovědi a s nimi touha po nápravě. Režisérem na svou dobu silně inovativního a přemýšlivého sci-fi z roku 1976 není nikdo menší než na Oscara nominovaný Michael Anderson.
Vyvraždění osady indiánů přežije jen malý chlapec a je dán do bílé rodiny na převýchovu. Po několika letech se zamiluje do dcery svých pěstounů. Nezapomene však na svůj původ a to mu přinese potíže, protože se zaplétá do revolty na prahu občanské války.
Žena, která musela léta snášet domácí násilí a ponižování, se jedné noci vzepře a zapálí postel, v níž spí její manžel.
Za ztvárnění Francine Hughesové v televizním filmu Hořící postel, jenž byl natočen podle skutečných událostí, získala Farrah Fawcett nominaci na Emmy a Zlatý globus. Snímek je rozčleněn do série vzpomínek v průběhu soudního procesu, kdy je Francine souzena za vraždu manžela, konkrétně za to, že jej ve spánku polila benzínem a zapálila. Manžel Mickey (Paul Le Mat) ji dlouhá léta fyzicky i psychicky týral, a když zoufale hledala pomoc, všichni se od ní odvraceli. Poté, co ji naposledy znásilnil, byla to pro Francine poslední kapka, která ji vyburcovala k hrozivé odplatě… V jedné z vedlejších rolí se v tomto filmu, jenž je neúprosně děsivým a syrovým vyobrazením domácího násilí, objevuje také zkušený televizní herec Richard Masur. Farrah Fawcett vsadila na pověst získanou v tomto dramatu a natočila několik dalších vážných snímků, například thriller Extrémy a drama Poor Little Rich Girl: The Barbara Hutton Story.
Píše se rok 1898. Noviny jsou plné titulků o Dreyfussově aféře. Hlavní hrdinka Héloise Ancelinová má 19 let a pochází z bohaté antisemitské rodiny v Paříži. Nenávidí svého despotického otce, který podvádí a klame její matku Mathildu a zamiluje se do mladého židovského novináře Maxima. V době rodinné hádky otec umírá na srdeční infarkt a celá rodina obviní Heloise, že má jeho smrt na svědomí. Rodinná rada rozhodne, že ji musí odloučit od Maxima a vzít ji na delší cestu do světa. Heloise spolu s matkou a sestřenicí Olympe opouští Paríž a odchází do Egypta. Tu poznávají úplně jiný svět, kultůru i morálku. Daleko od prostředí evropské smetánky plné predsudků všechny tři ženy nacházejí nový smysl života a Heloise i novou lásku...
Obyvatelé země Gandahar žili dlouhá staletí v harmonii a míru. Nyní na ně ale utočí neznámý nepřítel, po jehož nájezdech zůstávají zničené vesnice a lidé přeměněni v kámen. Představitelé Gandaharu vyšlou mladého špeha Sylvaina, aby našel nepřítele, zjistil o něm co nejvíce a vrátil se zpět. Ten objeví armádu černých kovových robotů, kteří postupují od hranic Gandaharu a ničí vše, co jim stojí v cestě. Zatímco Gandahar mobilizuje svoji armádu, Sylvain se snaží zjistit, kdo jsou černí roboti a proč na Gandahar útočí.
Příběh o lásce, žárlivosti, závisti a nenávisti v neobvyklém trojúhelníku, plný brutálních vražd...
Nemohl si pro uskutečnění svých záměrů vybrat nevhodnější okamžik. Svět stál na prahu první světové války, veškeré lidské úsilí, veškeré finanční i materiální prostředky měly brzy sloužit jedinému cíli: poražení nepřítele. Přijít v té chvíli s plánem Transantarktické expedice mohl jen blázen, dobrodruh nebo fantasta. Sir Ernest Henry Shackleton měl však v sobě od každého z nich kousek. A především to byl muž, jemuž se Antarktida stala osudem. Už roku 1902 se účastnil první Scottovy výpravy k jižnímu pólu - a málem ji nepřežil. O šest let později se sám pokusil o jeho dobytí a teď, dva roky poté, co na této nejjižnější výspě světa stanuli Amundsen a Scott (jenž bohužel za toto vítězství zaplatil cenu nejvyšší), se rozhodl realizovat další smělý plán: přejít pod britskou vlajkou napříč celým šestým kontinentem. Zdálo se, že je to plán v tuto chvíli předem odsouzený k nezdaru. Jenomže Shackleton byl bojovník, přesvědčený, že selže jen ten, kdo se vzdá. A tak 27. října 1914 vyplula z Buenos Aires loď Endurance se sedmadvaceti muži posádky a šedesáti devíti psy na palubě, aby znovu pokořila kontinent, který tak dlouho vzdoroval všem svým dobyvatelům. Sir Ernest Shackleton se vydal vstříc největšímu dobrodružství svého života...
Patti Youngová si chce vzít podnájemníka, protože se právě rozvádí, dcera se odstěhovala a navíc potřebuje peníze. Přihlásí se mladá Lara, která pracuje v laboratoři a dělá si doktorát z bakteriologie. Je přátelská, na Patti udělala ten nejlepší dojem, a proto je smlouva záhy uzavřena. Avšak s přistěhováním Lary začíná pro Patti ta nejhorší noční můra jejího života: ukáže se totiž, že Lara je nebezpečná psychopatka...
Geoložka Sandy se seznamuje s japonským obchodníkem Hirohitsem, se kterým má prozkoumat australskou poušť Pilbara. Jejich úkolem je najít využitelný vodní zdroj. Na konci této cesty se ani jeden z nich nemůže vrátit zpět tam, odkud přišel...
V nedaleké budoucnosti je identita všech lidí nahrána do systému zvaného Kyberlink. Kyberlink vždy ví, kdo a kde jste. Systém je možné obejít použitím falešné identity, což je ovšem nelegální. Dash se živí jako lovkyně lidí, kteří toto pravidlo porušují. Jednoho dne je najata, aby našla muže, který unikl s tajnými informacemi a skrývá se pod falešnou identitou. Během pátrání zjišťuje, že všichni, kdo jsou součástí Kyberlinku, jsou jen figurky v podivné hře. Nikdo není víc než pěšák, kterého je možné kdykoliv obětovat.
