Pohnuté osudy skutečného vůdce italských partyzánů Silvia Corbariho zachycuje klasický válečný film z roku 1970. Strhující příběh Corbariho se začal psát ve chvíli, kdy veřejně zastřelil svého bývalého přítele, jenž začal udávat fašistům. V kopcích severní Itálie poté zformoval mnohapočetnou skupinu partyzánů, kterým se v malé obci Tregnano dokonce podařilo vytvořit takzvanou „volnou zónu“, plně odtrženou od fašistických okupantů. Ale jak síla nacistů roste, začíná být jasné, že si Corbari a jeho skupina statečných bojovníků ukrojili příliš velké sousto.
George (Daniel Auteuil), pracovník TV, dostane zvláštní balíček obsahující video s ním a jeho rodinou tajně natočený materiál a znepokojivé kresby, jejichž smysl je dost nesrozumitelný. Netuší, kdo mu mohl zásilku poslat. Sekvence na videu jsou postupně osobnější, což naznačuje, že odesílatel zná George již delší dobu. George cítí nebezpečí a bojí se o svou rodinu. Rozhodne se navštívit policii, ta však odmítne jakoukoliv pomoc, protože ze zásilky není zřejmá žádná konkrétní hrozba...
Klubový zpěvák Johnny Slade se neustále snaží dostat na úroveň světového zpěváka, má ale příliš přehnané ambice. Lidé v klubu, pokaždé když začne zpívat, začínají odcházet a dávají mu najevo, že se jim jeho vystoupení nelíbí. Když pak jeho kamarád a zároveň manažer příjde z velmi zajímavou nabídkou zpívat v jednom z prestižnějších klubů. Od začátku to začíná trochu zavánět, ale dostává velké peníze, tak proč se zbytečně vyptávat? Dostává od svého nového ´´šéfa´´ na každý den již napsané texty s vetšinou nesmyslným textem které se musí naučit a odzpívat, a tak každý večer vždy ke konci svého vystoupení zazpívá vždy tu ´´šéfovu´´ píseň. Po čase zjišťuje že písně, které dostává, jsou vlastně šifrované zprávy od mafiánského bosse...
Film Ježíš producenta Johna Heymana je nejpřekládanějším filmem v historii kinematografie. Film byl doposud nadabován do více než 1000 jazyků.Kdo je vlastně Ježíš? John Heyman strávil devět let vytvářením prostředí Palestiny prvního století, aby mohl natočit film o jedinečném životě Krista, který zásadně ovlivnil celou lidskou historii. Toto dílo, natočené podle skutečných událostí zaznamenaných v Lukášově evangeliu, je realistické a historicky věrné. Filmovalo se přímo v Izraeli, na místech popsaných v Bibli. 45 herců a více než 5000 komparzistů bylo vybráno z oblasti Středního Východu. Týmy specialistů velmi důkladně studovaly dobové oblečení, architekturu, zvyky a jídla.
Gogs je animovaný plastelínový seriál o rodinke šiestich pravekých ľudí. Tí zažívajú rôzne všedné starosti, nie nepodobné tým našim, ako je napríklad snaha utíšiť malé bábo, zohnať potravu, alebo jednoducho iba prežiť v nehostinnom pravekom svete.
Krátký animovaný film na motivy staré francouzsko kanadské „nonsensové“ písně. V každém verši ztratí kos (le merle / blackbird) jednu část svého těla (zobák, oko, hlavu, krk, vole, záda, křídla, ocas a prsa). Jakmile jedna část zmizí, objeví se trojnásobně spolu s ostatními částmi ztracenými v předchozích verších. „My blackbird has lost his beak, ah! My blackbird has lost his beak, well ! One beak, two beaks, three beaks, oh! How will my blackbird ever sing?“ atd.
Na malé ploše Crown Heights v Brooklynu žijí vedle sebe namačkané jako sardinky dvě úplně odlišné komunity, které se mezi sebou téměř nestýkají. Dvě stě lidí: dvacet tisíc židů a sto osmdesát tisíc černochů. Když nastane období ekonomických problémů a lidem se začne žít hůř, zvýší se míra zločinnosti. V létě 1991, po nehodě, při níž vůz s židovským řidičem srazil skupinku černošských dětí a jedno z nich zemřelo, byla situace tak napjatá, že stačilo škrtnout sirkou a vypukly zde mohutné rasové nepokoje. Krátce na to se dává dohromady chasidský Žid a Afroameričan, aby se společně pokusili nabídnout jejich bojovně naladěným, rasově rozděleným a iluzí zbaveným mladým komunitám způsob, jak věci změnit.
Na přelomu 19. a 20. století zůstali příslušníci etnika Gullah, potomci afrických otroků, odříznuti na pásu ostrovů od nedalekých břehů Jižní Karolíny a Georgie. Jako důsledek této izolace vznikla a přetrvala originální svébytná afroamerická kultura. Členové komunity uchovali v paměti i každodenním životě vše, co jejich předkové přivezli z Afriky. Ve snímku Dcery prachu sledujeme rodinu, jak se jednoho podvečera roku 1902 zřejmě naposledy schází u večeře, den před odjezdem několika jejích členů na sever. Role vypravěče je přiřčena nenarozenému dítěti, stejně přítomní jsou však ve filmu i dávno zesnulí předkové. Téměř deset let připravovaný filmový projekt režisérky Julie Dashové nenabízí klasicky vyklenutý příběh, spíše lyrizované pocity a vzpomínky jednoho pronásledovaného, přesto nezlomeného etnika, vložené do dechberoucích filmových obrazů, výtvarně strhujících výjevů ze života.
Šesťdielny seriál o tom, aké zložité je nájsť pravú lásku. Clara Shellerová je takmer tridsaťročná Parížanka - novinárka. Je nevyspytateľná, bláznivá, často sa dostáva do komplikovaných situácií. Okrem toho, že ju mnohí ľudia nechápu, býva v spoločnej domácnosti so svojím priateľom Jeanom-Phillipeom. Lenže - Jean-Phillipe je gay. J.P. však nemá odvahu povedať pravdu o svojej sexuálnej orientácii rodičom, a tak Clara verne hrá pred rodičmi jeho priateľku. Po čom však v živote najviac túži, je muž, o ktorého sa bude môcť naozaj oprieť, ktorý ju bude brať takú, aká je, so všetkými jej kladmi i zápormi. Ibaže nájsť toho pravého nie je až také ľahké...
„Volám sa Clara Shellerová. Čoskoro budem mať tridsať a pracujem v Paríži ako novinárka pre jeden ženský magazín. Tak ako každé dievča, aj mne rodičia hovorili príbeh o okúzľujúcom princovi na bielom koni. Som presvedčená, že aj ja môžem svoj uponáhľaný život premeniť na rozprávku. Môj najlepší priateľ Jean Pierre a ja bývame spoločne v jednom byte. Ba čo viac, zdieľame aj spoločné radosti a starosti. Najväčšou z nich je náš spoločný osud. Obaja totiž netrpezlivo hľadáme spriaznenú dušu. Sme ako dvaja akrobati snažiaci sa prejsť po napnutom lane kdesi vo výške z jednej strany na druhú. Zaľúbim sa, Jean Pierre tiež, niekedy v rovnaký čas, niekedy spoločne a niekedy do tej istej osoby. Naša honba za láskou nás niekedy privádza do šialených situácií. Napriek všetkému, Jean Pierre a ja sme už roky hnaní našou spoločnou vášňou: nepremeškať lásku svojho života...“
Děj pilotní epizody: Při noční službě je v nemocnici zavražděna gynekoložka Seuratová. Do týmu kapitána Nicosseriana, pověřeného vyšetřováním případu, nastoupila začínající policistka Marie Balaguèrová. Svou horlivostí a víc než mezním využíváním kompetencí vyvolá averzi prokurátorky Elisabeth Brochèneové, která odmítá Mariino zaujetí proti nemocničnímu personálu, zejména proti primáři profesoru Vandermansovi. Brocheneová obviní na základě neúplných důkazů z vraždy Séverine Millerantovou, která vyčítala Seuratové a Vandermansovi, že se u jejího těžce postiženého novorozeného dítěte dopustili eutanázie. Marie zjistí, že Seuratová byla s Vandermansem těhotná, což ještě vystupňuje její zaujetí proti primáři, a nakonec je z případu odvolána. Napětí mezi Elisabeth a Marií se však pomalu začíná měnit ve spolupráci a osobní přátelství, a zatímco soud zahajuje přelíčení s Millerantovou, obě ženy pokračují v hledání pravdy.
