Předák irských stavařů v Bronxu (Jimmy Smallhorne) se potácí na své cestě odnikud nikam od frustrujících poměrů v práci přes neujasněnou sexuální orientaci až po drogy a noční můry. Dokáže překonat své vnitřní démony a najít cestu ven?
Při vykopávkách v aztéckých ruinách objeví archeoložka (Telly Filippini) a její tým podivnou nádobu chráněnou zlatou pečetí. Archelogové nádobu nechtěně rozbijí a osvobodí tak Belzebuba. Vatikán povolá "El Hombreho" (režisér Sergio Goyri), aby pomocí sedmi biblických pečetí a bájného meče Excalibru Belzebuba porazil a zastavil tak hrozící Armagedon.
Není tajemstvím, že někteří duchové nemohou po smrti najít klid a proto bloudí světem, dokud se nenajde někdo, kdo by jim ho pomohl najít. Stejně tak není tajemstvím, že pokrok jde nezadržitelně kupředu a počítač, včetně připojení k internetu se stává zcela běžným. Bylo tedy jen otázkou času, než bloudící duchové začnou využívat počítač, přesněji řečeno internet. S jedním takovým se setká dvanáctiletá Stella Brownstone, která se rozhodla připravit na Halloween ten nejúspěšnější a nejstrašidelnější dům a při hledání inspirace náhodou narazí na internetu na internetové stránky ghost.com a poněkud nečekaně si odtud stáhne opravdového ducha.
Stažený duch však není pro zábavu, spíše naopak. Nejenže ho nevidí nikdo jiný než Stella, což je samo o sobě zdrojem nečekaných potíží, ale navíc je protivný až nesnesitelný a začne nutit Stellu, aby mu pomohla vyřešit jeho problém nebo zůstane a bude ji strašit celý život. Jmenuje se Winston, za živa býval taxikářem a hledá nepříliš cennou sošku, jejíž krádeži kdysi nezabránil, když náhodou vezl její zloděje. Dalším problém je, že Winstonův problém je potřeba vyřešit rychle. Stella požádá o pomoc svého nejlepšího kamaráda Alberta a pustí se společně s ním do toho nejtajemnějšího, nejneobvyklejšího a také nejbláznivějšího dobrodružství.
Americkou Akademií oceněné drama Za nejlepší zahraniční film v roce 1963 vypráví příběh válečného pilota, který trpí traumatem a amnézií. Přežil sestřelení svého letadla, ale při dopadu zahynulo domorodé děvčátko. Pierre se nedokáže začlenit do normálního života, i když má vedle sebe milující Madeleine. Toulá se bezútěšným městem a jednoho dne si na nádraží všimne srdceryvné scény tatínka s malou holčičikou. Otec ji veze do dětského domova, protože se o ni nemůže starat, ale Francoise se brání. Pierre začne holčičku navštěvovat, a když ji opustí i otec, neděle ve Ville d'Avray patří jen jí. Jejich procházky a přátelství pro něj znamenají jediné pouto se životem.
V létě roku 1970 vezl vlak napříč Kanadou některé z nejznámějších rockových kapel té doby: Janis Joplin, The Band, The Grateful Dead, Delaney & Bonnie, Buddy Guy, Ian & Sylvia a mnohé další. Kapely spolu žily a pařily celých pět dní, přičemž koncertovaly všude tam, kde vlak zastavil. Tenhle vlak dostal jméno Festivalový expres. Byl to největší a nejdelší rockový nonstop mejdan té doby. Diváci v Torontu však, zcela v duchu doby, začali protestovat proti cenám vstupenek, které se jim zdály příliš vysoké (14 dolarů): měli pocit, že hudba by měla být zdarma pro všechny. The Grateful Dead se proto rozhodli zahrát zadarmo v místním parku. Tohle vystoupení bylo také natočeno. Nejvíce fascinující materiál vznikl ale v samotném vlaku, a to ve stylu totálního cinéma-vérité. V důsledku nekonečných právních sporů nebyl film nikdy dokončen. Až v roce 1995 byl natočený materiál objeven v Kanadském národním filmovém archivu. Poslední velký rockový dokument své doby mohl konečně spatřit světlo světa.
Film rekapituluje život jedné z největších osobností americké hudby. V roce 1927 Bill se svými bratry založil skupinu Monroe Brothers. Stali se autory nesčetných písní především díky Billovým instrumentálním skladbám. Billův do té doby nevídaný styl hraní na mandolínu se během doby stal velmi oblíbeným a začali jej napodobovat mnozí hudebníci. Proto byl a bude vždy právem označován za zakladatele stylu zvaného bluegrass. Billovy skladby se staly standardy, které hrají dodnes bluegrassoví hráči po celém světě. Ve filmu kromě jiných, hovoří jeho dlouholetý přítel a žák Ricky Skaggs, vzpomínají na Billovo dětství, prožité na ranči v Rosine v Kentucky, na jeho první hudební inspirace (maminka Malissa a strýc Pendleton „Uncle Pen“). Vyprávění je protkáno ukázkami ze živých vystoupení Billovy kapely Blue Grass Boys, rozhovory s organizátory festivalů i s hudebníky z různých jiných žánrů, jako byli například Emmylou Harris, Jerry Garcia, Marty Stuart ale i Paul McCourtney, pro které se Bill stal inspirací.
Po vyhoštění ze svého vlastního světa, kdy byl zbaven svého těla, usiluje Mata Nui o sjednocení zdevastované země a nalezení tajemství, které by mu pomohlo znovu získat své ztracené impérium. V tomto světě hrdinů i zloduchů, který se neustále zvětšuje, se Mata Nui, kdysi velký a mocný vládce, probouzí v odlehlé zpustošené krajině plné nepotřebných krámů a blyštících se kovových kousků. Je to pouštní skládka. Místní vesničané tu hledají všechno možné ke stavění přístřešků, k přežití a koneckonců i k boji v aréně, kde se snaží vyřešit své spory. Tím, že jednotlivé vesnice proti sobě staví své nejlepší gladiátory, se spory řeší rychle a jasně. Mata Nui, který hledá cestu, jak se dostat zpět domů, se brzy uprostřed jedné takové bitvy ocitne.
Výsledek bitvy je pro něj, stejně jako pro vesničany, velkým překvapením - opouští totiž arénu po triumfálním vítězství. Díky svým odvážným činům nachází Mata Nui mezi vesničany přátele a ti ho na oplátku žádají, aby jim pomohl v boji proti skutečným nepřátelům - Skrallům a Lovcům kostí. Mata Nui přijímá, i když to znamená odložení jeho cesty domů. Společně se svou skupinou gladiátorů a hledačů bojuje s divnými bytostmi v ještě podivnější krajině a přitom velmi touží po návratu domů a záchraně svých vlastních zotročených lidí.
Skutečné překvapení má však teprve přijít..
Bojovníci za nezávislost Kašmíru vydali fatwu, podle níž nesmí žádný lékař ošetřit policejního velitele pro oblast Kašmíru Khan-al-Saaba, ani jeho rodinu. Když kvůli tomu zemře Khanův syn Irfan, který vypadl z okna, rozhodne se Khan jednat. Vyhledá teroristy, kteří se zatím ukryli v rodině Nazira Hassana proti jeho vůli. Khanova jednotka vtrhne do domu a postřílí všechny v místnosti. Jediný, kdo přežil byl Nazirův syn Altaaf. Khanova manželka přinutí Khana, aby si Altaafa vzali k sobě domů. Khan je proti, i když měl na sobě kuklu, která mu zakrývala obličej. Nakonec však souhlasí, jenomže Altaafa v noci budí sen, ve kterém se mu zdá o očích, které mu zabily rodinu. Když najde Khanovu kuklu, tak na Khana zaútočí pistolí a uprchne. Po deseti letech se Altaaf vrací, tentokrát skvěle vycvičený Afgháncem Hamidem, který se proslavil bojem proti Sovětům, aby navždy pomstil smrt své rodiny. Zároveň však potkává svou dávnou lásku z dětsví Sufi, ze které se stala televizní hvězda. Produkt z dílny Bollywoodu, jak se přezdívá indické "továrně na sny", nepostrádá jeho typické znaky, které se v Bollywoodu nosí: příběh často ustupuje tanečním číslům a pěveckým projevům, které tvoří podstatnou část filmu.
Ako je známe, Kašmír patrí medzi najkonfliktnejšie oblasti sveta. O tento kus zeme pod druhou najvyššou horou sveta si nárokujú a desaťročia tu držia obrovské množstvo vojakov India a Pakistan. V máji 1999 prekročili hranice pakistanské jednotky a islamskí fundamentalisti a zabrali niekoľko stoviek km2 s cieľom kontrolovať vojensky mimoriadne dôležitú cestu na indickej strane hranice. Indická vláda ako odpoveď zmobilizovala 200 tisíc vojakov a poslala ich dobyť okupované územie. Film zobrazí vojakov opúšťajúcich svoje rodiny a priateľky, ktorí sa následne vyberú do nehostinného Kašmíru. V riedkom vzduchu a horskom teréne začne vojnové peklo. Lietadlá nemôžu vzlietnuť pre riedky vzduch, tanky sú uprostred hôr nepoužiteľné. A tak bremeno bojov ostáva na vojakoch s puškami a batohmi na chrbtoch, ktorí sa štverajú po skalách a snehu Karakoramu s puškami a batohmi v ústrety nepriateľovi rozmiestnenom na vrcholoch. Pretože denné svetlo je samovražedné, presun a boj prebieha v noci, počas ktorej okrem choroby z nedostatku kyslíka hrozí podchladenie. Po niekoľkých nočných bitkách sa indickým jednotkám podarí dobyť strategické výšiny nad cestou a za cenu obrovskej statočnosti vojakov a veľkých obetí vytlačiť nepriateľa za hranice.
V Itálii roku 1968 vzniká vlna protestů týkající se vraždy prezidenta Kennedyho, války ve Vietnamu nebo smrti Martina Luthera Kinga. Hlavním hrdinou je policista Nicola (Riccardo Scamarcio), který se chce stát hercem. Jednoho dne, převlečený za civilistu, potká Lauru (Jasmine Trinca), která vystupuje proti tamní vládě, a spolu s ostatními studenty obhajuje právo na sexuální svobodu a protestuje proti vietnamským válkám. Mezi nimi vznikne vášnivý vztah, a je zajista otázkou času, kdy Laura přijde na to, kdo doopravdy Nicola je.