Indiánský náčelník Raymundo poslal před lety svého syna Severina do světa bílých, aby poznal, jak žijí, a získal znalosti, které mu indiáni poskytnout nemohli. Po deseti letech se Severino vrací domů, k úpatí And. Tam to však není jako dřív: jeho otec je mrtvý a pampu osidlují farmáři a velkochovatelé ovcí. V táboře, kde žije jeho kmen, se však čas jakoby zastavil. Náčelník Nicholas totiž odmítá mít s bělochy cokoli společného, fanaticky je nenávidí a ignoruje realitu. Žádá Severina, aby mu prozradil tajemství Kondořího průsmyku, jímž by indiáni mohli z rezervace uniknout a získat svobodu. Severinovi ale otec nikdy nic podobného neprozradil a on sám také této legendě nevěří. Navíc se od bratra dozvídá, že otec nezemřel při nehodě, ale že byl zavražděn. Jediný, kdo mu může v této situaci pomoci, je policejní seržant. Ten se Severinovi přizná, že ani on nevěří na nehodu, na to byly okolnosti Raymundovy smrti příliš podezřelé, ale chybí mu jakýkoliv motiv a důkazy...
Do poklidné indiánské vesnice vtrhne oddíl kavaleristů a plukovník oznámí náčelníkovi následující: stádo koní je zabaveno a indiáni mají vyčkat přesídlení do rezervace. Indiáni vědí, že jediným východiskem je pro ně odejít do Kanady, ale dlouhou cestu nemohou bez koní s dětmi a ženami vykonat. Podnáčelník Bílé Pero se rozhodne získat koně zpět. Lstí se dostane ke kavaleristům jako jejich zvěd. Brzy však v některých vojácích vzklíčí podezření, že jejich nový zvěd má něco "za lubem", a když se podruhé tajně vyplíží z jejich tábora, sledují ho. Po návratu do tábora je Bílé Pero odhalen a odsouzen - má být zastřelen. Poprava je však provedena slepými náboji, což zařídil seržant, který Bílému Peru vděčí za svůj život. Major však vše odhalí a vyhrožuje seržantovi válečným soudem. Jednotka se blíží k pevnosti Fort Lapway, kde, jak doufá, má nalézt zázemí a ochranu. Situace je však jiná...
Bílí plantážníci chtějí uchvátit půdu mírumilovného kmene Seminolů, a proto podnikají všemožné kroky, aby indiány přiměli k přestěhování do rezervace v Arkansasu. Mladý náčelník Osceola však své lidi varuje před zrádností bělochů, nedůvěřuje totiž nabídkám na vysoké odškodné. Jeho tušení je správné, farmáři skutečně chystají past. Jejich plány naštěstí vyslechne zpěvačka z místního kabaretu Peggy, prozradí je člověku, který s indiány sympatizuje, a ten informaci předá Osceolovi. Náčelník se snaží vyhnout krveprolití, farmáři ho k němu naopak chtějí vyprovokovat, a proto unesou jeho ženu. Osceola se jí vydává na pomoc...
Velký Had, poslední z kmene Mohykánů, zachránil život náčelníkovi Delavarů. Odměnou mu má být ruka krásné Wahtawah, nevěstu však unesou nepřátelští Huroni. Velký Had a jeho přítel Lovec jelenů se ihned vydávají po jejich stopách. Cesta je zavede do chaty starého Toma, jenž tam žije s dcerou Juditou. Poblíž se utábořili Huroni, a stali se tak terčem pozornosti vojáků, kteří dychtí po dobře placených skalpech. V potyčce zvítězí Indiáni a mezi zajatými bělochy se ocitne i Tom. Vyjednávání Velkého Hada s Ostrým šípem k ničemu nevede, budoucí náčelník Huronů odmítá myšlenku na sjednocení Indiánů. Nakonec se podaří zajatce vyměnit, při předávání ale jeden z bělochů zastřelí Ostrého šípa - a po krátkém příměří je veta...
V roce 1864 sjednal prezident Lincoln s náčelníkem Čejenů trvalý mír, američtí vojáci ho však zakrátko porušili. Masakru u Sand-Creeku se pasivně zúčastnil i seržant Jack Birch, který měl být za neuposlechnutí rozkazu a protesty proti krutému vraždění postaven před soud. Se dvěma dalšími vězni se mu podařilo uprchnout a společně se vydali do divočiny hledat zlato. Cestou přes indiánské území se Jackovi nepodařilo zabránit střetnutí, při němž jeden z jeho souputníků zabil ženu a dítě. Indiáni vedení bojovníkem Šedá skála začali okamžitě trojici pronásledovat a Jack upadl do zajetí. Má se utkat v boji na život a na smrt právě s mužem, jenž ho zajal...
Mexická důlní společnost, která těží na apačském území měď, pořádá každoroční oslavu, na níž Indiáni dostávají mouku. Přijíždí na ni i mladý náčelník Ulzana, a právě on objeví v jednom voze ukryté dělo. Padne však do zajetí, dřív než stačí promluvit. Do bezbranných Indiánů náhle začnou pálit děla a pušky. Pouze několik bojovníků spasí holý život - a spolu s nimi prchá i Ulzana, jemuž se podařilo osvobodit. Jeho žena se však stala obětí kulky. Po tomto masakru Apači přísahají pomstu a neprodleně ji začnou uskutečňovat. Jejich nepřátelé Mexičané v té době opravdu nemají o starosti nouzi - do země už pronikají americké průzkumné jednotky a válka je na spadnutí...
Adaptace novely A. S. Kuprina Jáma (částečně symbolizující úpadek carského státu v předvečer revolucí 1905 a 1917) o bídném životě prostitutek v jednom z nevěstinců ve vykřičené čtvrti, ve filmové verzi lokalizovaném do Kyjeva začátku 20. století. Výtvarná i hudební složka navozují silně autentický dojem.
Na motivy románu Valentina Pikulji Moonzund vzniklo dvoudílné válečné drama, ve kterém září herec OLEG MENŠIKOV (LAZEBNÍK SIBIŘSKÝ, UNAVENI SLUNCEM). Držitel Ceny Laurence Oliviera zde představuje vyššího námořního důstojníka Artěmjeva, hrdinu z bojů na Baltu v letech 1915–17. Tehdy se německé loďstvo snažilo probít k Petrohradu po moři přes průliv Moonzund, kde došlo k tvrdým střetům s ruskou armádou. Na pozadí těchto pohnutých událostí se odehrává strhující příběh Artěmjeva a půvabné špiónky Kláry, jejichž osudová láska je kvůli nepříznivým okolnostem předem odsouzena k zániku.
Michael Alig přichází do New Yorku jako naivní, ale velmi zvědavý chlapec. Seznámení s extravagantním vrstevníkem Jamesem St. Jamesem mu v městě mrakodrapů otevře nové obzory. Jediným světem, který kamarády zajímá a do kterého investují všechnu svou divokou, nápaditou energii, je svět klubů a bujných party, při jejichž organizaci mohou uplatnit své nejdivočejší nápady a cynické fantazie. Michael se stává hvězdou nočního klubu Club Kid, který vede zkušený, chladnokrevně otcovský matador showbyznysu Peter Gatien. Na pódiu při bezproblémově dunící hudbě může Michael v těch nejbizarnějších kostýmech zapomínat, že je ve skutečnosti jen jedním ze ztracených chlapců, kteří rozpouštějí svou osamělost a nejistotu v nekonečném toku všech dostupných umělých dráždidel. Co čeká na konci zdánlivě nekonečné party na ty, kteří vydrželi tančit až do rána?
Je 21. století a svět postihla nukleární válka i ty nejhorší ekologické katastrofy. V této nehostinné krajině se snaží přežít mladý pár, do jehož života však nečekaně zasáhne nepřátelsky naladěný robot.
Režisér Richard Stanley celovečerně debutoval právě tímto apokalyptickým snímkem odehrávajícím se v budoucnosti po nukleární válce. Země se proměnila v radioaktivní pustinu, na níž vyschly oceány a vše vypadá jako neúrodná poušť. Dylan McDermott zde ztvárnil roli „tvrďáka“ Mosese „Mo“ Baxtera, vyčerpaného bývalého vojáka, který tráví většinu času v „zóně“, vyprahlé krajině poseté zbytky radioaktivního odpadu z války. Na „výletě“ se svým parťákem z války Shadesem (Jon Lynch) narazí Mo na zajímavou věc – hlavu robota. Koupí ji od hrůzně vypadajícího „poutníka“ (Carl McCoy, frontman gothicrockové formace Fields of the Nephilim) a odveze ji domů své samotářské přítelkyni, umělkyni Jill (Stacy Travis), aby ji mohla použít na svou poslední sochu. Ani jeden z nich však netuší, že rozbitý robot je ve skutečnosti prototyp bojového kyborga Mark 13, který je schopen, pokud je v boji zničen, se sám z dostupných materiálů obnovit. Mark 13 se o svou obnovu samozřejmě pokusí, napojí se do elektrické sítě v Jillině obydlí, které se spíše než domu podobá pevnosti, a chystá se ji zabít.
