Daleko v horách severní Číny leží vesnička a v ní zapadlá jednotřídka. Jediný učitel, kterého tu mají, musí však náhle na měsíc pryč. A co najednou s třiceti dětmi, které ve škole ještě zbyly? Někdo je přece musí vyučovat... Po učiteli na desítky kilometrů ani vidu ani slechu, jediná, kdo přichází v úvahu, je čerstvá absolventka základní školy, třináctiletá Min-č' Wej z blízké vesnice. Aby si však vysloužila odměnu za své suplování, musí za měsíc předat všech třicet dětí. Což není snadné. V kraji je taková chudoba, že rodiny hledají všechny možné způsoby, jak se uživit a děti přestávají chodit do školy. Rodina Wej je také chudá, takže když jeden ze žáků odejde do města za výdělkem, musí udělat všechno, aby ho přivedla zpátky. A to všechno se v její situaci podobá dobrodružné výpravě do neznáma.
Yimou Zhang (I-mou Čang) je jedním z nejslavnějších čínských režisérů všech dob. Bývalý kameraman a doslova malíř obrazů v pohybu prorazil do světa už svým prvním samostatným filmem z roku 1987 Rudé pole, za něj získal na MFF v Berlíně Hlavní cenu Zlatého medvěda. O čtyři roky později přišel film Vyvěste červené lampiony (1991) a Stříbrný lev v Benátkách. Dnes je Yimou Zhang slavný po celém světě především pro svá poslední filmová plátna, inspirovaná náměty z velkolepé čínské historie, bohatstvím tradičního čínského malířství a filozofií tradičních bojových umění Hrdina (2002), Klan létajících dýk (2004) a Kletba zlatého květu (2006). Kdo nezná celou šíři Zhangova talentu, bude jistě překvapen. Mezi těmito velkolepými produkcemi, plnými barev, však Zhang natočil i několik komorních, lidských příběhů, sociálních dramat ze současnosti, či bolestné nedávné minulosti (Ju Dou, Příběh Qiu Ju, Šťastné chvíle, Žít). Nikdo nesmí chybět, stejně jako ostatní tyto příběhy, neupoutá na první pohled. Naopak, snímek působí téměř jako dokumentární obrázek z čínského venkova, v rolích vystupují neherci, kteří hrají sami sebe a barevnost je přímo závislá na skutečné barvě prostředí. Zhangovo mistrovství tu však ukazuje svou druhou tvář. Hluboká empatie s dramatem, který pro dívku znamená překonání svých psychických i fyzických sil, nebezpečnou výpravu do země neznámé a v mnohém nebezpečné, spolu s talentem vést neherce ke zcela autentickému výkonu, a samozřejmě schopnost "mluvit" kamerou, vytváří z tohoto malého bizarního příběhu silné a lidské drama. Jež navíc skrývá i mnohé poznání o současné Číně.
Ze všech mezinárodním cen, které film získal, připomeňme především Zlatého lva a tři další ceny na MFF v Benátkách.
Zpěvačka z nočního klubu se stane milenkou dvou nejmocnějších mužů drogového impéria, a také kvůli ní se rozpoutá krutá válka gangů... Násilí ve 30. letech v Šanghaji nebylo ničím neobvyklým. Bylo to řešení.
Hrdinou čínského snímku režiséra Yimou Zhanga je obyčejný dělník středního věku Zhao, který by se rád by oženil se ženou, jíž namluvil, že je bohatý. Jeho nejlepší přítel Li má nápad, jak by mohli vydělat peníze: starý autobus v městském parku by mohli proměnit v hodinový hotel pro dvojice, které si chtějí užít trochu soukromí. Plán moc nevychází, protože Li je příliš staromódní, ale Zhao se u své snoubenky setkává s její půvabnou nevlastní dcerou Wu Ying, která je slepá. Ve snaze se dívky zbavit ji žena nabídne Zhaovi a ten slíbí, že nevidomou krásku zaměstná ve svém hotelu jako masérku...
Předseda malé čínské vesnice nakopne do rozkroku jednoho z vesničanů, pěstitele chilli, a způsobí mu vážné zdravotní komplikace. Farmářova žena Qiu Ju (Gong Li) vezme záležitost do vlastních rukou a snaží se na předsedovi vymoci omluvu, ten se jí pouze směje do očí. Qiu Ju čeká (ve skutečném i přeneseném smyslu slova) dlouhá cesta za spravedlností skrze přebujelou čínskou byrokracii.
40 režisérov z rozličných krajín sveta dostalo možnosť nakrútiť krátke filmy kinematografom, ktorý používali bratia Lumierovci - prví priekopníci moderných dejín filmu. Tento dokument vznikol pri príležitosti stého výročia existencie filmu ako spoločenského fenoménu.
Děj se odehrává ve 20. letech 20. století v malé čínské vesnici. Ústřední postavou je Ju Dou, nová mladá manželka starce, který se na stará kolena pokouší zplodit mužského dědice tak surově, že několik předchozích manželek umlátil k smrti. Ju Dou se narodí syn, jehož otcem je však starcův synovec. Stařec ochrne, dozví se pravdu a mladí milenci se mu mstí za jeho předchozí týrání, ale kvůli společenským zvykům a předsudkům jim není souzeno žít normální a šťastný život.
Příběh popisuje osudy obyčejné čínské rodiny během několika desetiletí. V hlavních rolích se nám představí Li Gong (Xu Jiazhen) a You Ge (Xu Fugui), manželé, kteří musí snášet veškeré útrapy, které jim život nachystal, v Číně před i po revoluci. Režisér zde vykresluje měnící se politickou situaci v Číně a zaměřuje se především na obrovskou vůli žít, kterou obě hlavní postavy nepostrádají ani přes svůj těžký život plný menších i větších tragédií.
Rudé pole je prvním počinem režiséra Yimoua Zhanga a první rolí Li Gong, která ztvárnila postavu mladé Jiu’er, již rodiče provdali za starého a malomocného, ovšem bohatého, vinaře. Jiu’er se již o svatebním dni zakouká do muže, který pro jejího manžela pracuje. Několik dní po svatbě je starý pán nalezen mrtev, Jiu’er přebírá vinařství a začíná jí šťastný život, který zhatí až přicházející japonská armáda.
Soukromé letadlo na cestě ze Soulu do Taipei je uneseno teroristy, kteří požadují propuštění svého vůdce z vězení. Během útoku je letadlo vážně poškozeno a pilot musí nouzově přistát v obranném pásmu Pekingu. Aby situaci vyřešili, Čína a Taiwan musí poprvé po čtyřiceti letech navázat diplomatické styky.Politický thriller režiséra Zhang Yimou, který se žánrově vymyká jeho obvyklé tvorbě.
Snímek líčí příběh devatenáctileté dívky Sung-Lien, která musí podle své macechy opustit životní perspektivu spojenou se vzděláním a stát se čtvrtou konkubínou bohatého muže. Někdejší plány a obzory mladé ženy se zúží na domácnost manželova domu, jehož chod má svá přesná, striktně vyžadovaná pravidla. Popis rodinných zvyků, poměrů uvnitř neprodyšně uzavřeného mikrosvěta a krutého nerovnoprávného zacházení se ženami tvoří pozadí tragického osudu individuality, která se ocitá v drtící mašinérii samoúčelných společenských pravidel a tradic.