Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...
Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc.
Ztřeštěná švédská komedie v "montypythonovském" duchu je fantasmagorickou biografií jednoho ze symbolů dvacátého století, malíře Pabla Picassa. Formou neuctivé parodie si utahuje jak z klišé životopisných filmů, tak z mýtů svázaných s Picassem. Současně v nebývalé míře kupí prvoplánové i rafinované odkazy na děje, osoby i umělecké dění doby a světa, jehož byl malíř ikonickým ztělesněním.
Jedná se o další film Tage Danielssona s vynikajícím Göstou Ekmanem (Picassova dobrodružství) v hlavní roli. Aby splnil mladý Dante podmínku svého otce pro nárok na dědictví, musí se zbavit závislosti na nikotinu. A činí tak věru zábavnými způsoby. Jak už napovídá jméno hlavního hrdiny - Dante Alighieri - je děj filmu volně inspirován Danteho Božskou komedií, kdy Peklo, Očistec a Ráj představují jednotlivé etapy jeho vnitřního boje s nikotinem.
V této rozpustilé komedii se parta oddaných členů horské služby vydává zachránit lyžařské středisko Snowy Peaks od zhoubných plánů chamtivého podnikatele Marise. I když jsou členové lyžařské hlídky pěkně rozpustilí, hlavní zásluhu jim nelze upřít - bezpečnost na sjezdovkách se jim daří udržovat skvěle. Nyní je ale čeká mnohem náročnější úkol, když musí bojovat proti nepřátelskému a movitému developerovi.
Italská filmová veselohra pokračování filmu „Chléb, láska a fantasie". Štěstí obou dvojic strážmistra s Annarellou a Stellutiho se Střelkou nemělo dlouhého trvání. Střelka, která přijala místo služebné u strážmistra, aby získala peníze na výbavu, byla ve vesnici pomlouvána, že má s ním pletky. Stelluti tomu uvěňl, stejně jako Annarella. A i když ta se se strážmistrem opět smířila, nebylo to na dlouho. Pňhlásil se otec jejího dítěte a Annarella po krátkém váhání a těžkém loučení se strážmistrem s ním odjela navždy ze Saglieny. Střelka se stala tanečnicí u komediantů a snad by s nimi také opustila Saglienu, nebýt zemětřesení, které postihlo vesnici. Před svým rozbořeným barákem se sešla se Stellutim a oba si odpustili. A když přijela nová porodní asistentka do Saglieny bylo jasné, že ani strážmistr nebude dlouho tesknit po Annarelle.
(FILMOVÝ PŘEHLED 35 / 1957)
Italská filmová veselohra ze současného vesnického života. Je první částí v celém světě populárního seriálu filmů, nazvaných „Chléb, láska a...". Jeho hrdiny jsou prostí italští lidé: dobrácký četnický strážmistr, který by si rád hrál na svůdce žen, ale nedovede to, mladý zamilovaný karabiník, vesnická krasavice, jejímž „neštěstím" je její krása spojená s beznadějnou chudobou... a desítky dalších, nesmírně životných postav, jejichž prostřednictvím poznáváme život v italské horské vsi v nejrůznějších podobách a zejména v té nejrozšířenější: v podobě bídy, dávající lidem vedle suchého chleba a lásky již jen fantasii pro zpestření života. Dej filmu je prostý: do malé horské vsi přijíždí nový strážmistr. Je svobodný a to je kamenem úrazu. Z místních žen se mu líbí zejména dvě: mladičká vesnická dívka Střelka a porodní asistentka Annarella. Dlouho neví, pro kterou z nich se rozhodnout. Lichotkami a penězi se pokusí získat Střelku, ale místní farář mu prozradí, že Střelka má ráda jednoho z karabiníků, který se s ní chce oženit. Po tomto intermezzu najde strážmistr své štěstí u Annarelly a film, končí nadějí na dvojnásobnou svatbu.
O svatební noci se Eugenia, kterou vychovávaly jeptišky a Raimondo dovídají, že jsou sourozenci. Neblahou zprávu jim zvěstuje dopis jejich otce, sukničkáře, který se skrývá kdesi v Paříži. Odhalená skutečnost fatálně zasáhne do vztahu novomanželů, kteří se nakonec rozhodnou podřídit konvencím, aby předešli skandálu. Po určitém čase, který spolu tráví jako bratr a sestra, Raimondo odjíždí a Eugenia se pokouší najít útěchu v náruči svého šoféra... Film patřil v československých kinech v 80. letech k nejúspěšnějším titulům.
Sára je dívka z malého města s velkým snem: stát se baletkou první třídy. Je však nucena opustit od svých plánů a vydat se za otcem do drsné části Chicaga, kde se spřátelí se svou černošskou spolužačkou Chenille a jejím pohledným bratrem Derekem. Sáru a Dereka zblíží jejich společná láska k tanci. Jak sílí jejich přátelství stejně tak sílí protesty přátel a rodiny. Sára a Derek jsou vystaveni největší zkoušce - zůstat věrni svým snům - a jeden druhému.
Život v galské vesnici jde krásně a poklidně, ale vše se změní, když se do vesnice vrátí Falbala, dcera náčelníka. Obelix se do ní zamiluje, nicméně ona má již přítele - Tragikomixe. Milenecký pár však unesou Římani a tak se Asterix s Obelixem musí vypravit na jejich záchranu. Na své pouti projdou africkou pouští, kde se setkají s otrokáři a dostanou se také do Říma, kde musí bojovat se lvy, gladiátory.
Niektorí filmári sa rozhodli reflektovať odtrhnutie Chorvátska od Juhoslávie trochu sarkasticky a s nadhľadom. To je prípad aj filmu Kako je poceo rat na mom otoku. Na jednom vzdialenom chorvátskom ostrove odmieta veliteľ kasární pustiť vojakov domov, a tak sú kasárne obklopené protestujúcim davom. Ľudia sa snažia všemožnými spôsobmi presvedčiť veliteľa aby ustúpil. Ten ale radšej vyhodí do vzduchu celú základňu, než aby im vyhovel. Otec jedného z vojakov preto prichádza s riskantným nápadom, ktorý by mohol celú situáciu vyriešiť. Aj keď sa po celú dobu zdá, že ide o komédiu, snímok pod svojím humorným obalom rozpráva príbeh otca, ktorý sa zúfalo snaží dostať svojho syna z kasární a ochrániť ho tak od vojny.
