Třetí snímek nadějného mladého režiséra a scénáristy Hala Hartleye vychází i z jeho vlastních zkušeností z vysokoškolských studií filmové scénáristiky. Vypráví o anglickém profesoru literatury Judeovi, samotářském typu milujícím ruskou klasiku, který se beznadějně zamiluje do studentky Sophie. Sophie ztělesňuje bezstarostné mládí, které vše raději poznává vlastními smysly než prostřednictvím knih. Oba milenci představují velmi nesourodý pár. Jsou představiteli dvou generací a zároveň i dvou přístupů k životu. A jak známo, protiklady se přitahují. Hal Hartley zaujal již předchozím snímkem "Trust" , který získal Velkou cenu na MFF v Houstnu a přinesl mu i ocenění za scénář na známém festivalu nezávislých tvůrců Sundance v Utahu. Jeho hrdinové jsou naprosto obyčejní lidé, dialogy jakoby odposlouchané z ulice, vše působí nenápadně a všedně a přesto Hartley dokáže vdechnout svým hrdinům potřebnou dávku života a autentičnosti. To vše i díky sehranému týmu uznávaných divadelních herců, včetně Martina Donovana a Mary B. Wardové.
Byla to doba plná pokrytectví. Ženy měly minimální práva a jejich názor byl považován za podřadný. A právě v této době vzplanula na akademické půdě láska mezi studentkou Evelyn a jejím profesorem antropologie dr. Phillipem Spencerem. Pár týdnů po svatbě bylo novomanželům Spencerovým umožněno vydat se na badatelskou cestu do srdce ostrova Tronerandy, zvaného pro zvyky zdejších obyvatel Ostrov lásky. Ve střetu s jinou kulturou se však chování dr. Spencera radikálně mění. Z milujícího manžela se stane závistivý a žárlivý tyran, pošlapávající všechny úspěchy své choti. Nakonec dožene Evelyn k útěku. Ujme se jí dobrodruh Mick Carpenter, s nímž žena prožije opravdovou lásku. V milostné romanci Billa Benneta, zasazené do exteriérů malebných ostrovů Papui Nové Guinei, sehráli hlavní úlohy Meta Stangeová, Rufus Sewel a Martin Donovan.
Jeden stejný scénář, odehrávající se ve třech rozdílných lokacích, které ho výrazným způsobem ovlivňují. To jsou základní mantinely, mezi nimiž americký režisér Hal Hartley v roce 1995 rozehrál svůj experimentální snímek Flirt, žánrově zařaditelný nejspíš mezi komediální dramata. A jak už název napovídá, jeho hlavní náplní není nic menšího než věčný lidský souboj jménem partnerství a láska versus chtíč. V New Yorku, v Berlíně a v Tokiu postupně vznikají milostné trojúhelníky, ať heterosexuální či homosexuální, které postupně zhatí jejich prozrazení, následované nevyhnutelnou krizí a posléze ještě katastrofálnějšími důsledky. Ale přestože mají tyto příběhy stejný charakter, hovoří jiným jazykem a vzbuzují rozdílné otázky. Je to snad důkaz, že slovo „flirt“ neznamená v rozdílných kulturách totéž? Anebo vždy záleží jen na lidech, bez rozdílu z jakých kultur pocházejí? Odpověď hledejte na kanále Cinemax.
Je 31.12.1999 a na letišti JFK v New Yorku se objeví Ježíš se svou atraktivní asistentkou Magdalenou. Svět se trápí neodbytnou myšlenkou - bude konec století a tisíciletí znamenat zároveň konec života na Zemi? A právě proto je tu Ježíš. Bude třeba svést boj se silným Ďáblem za lidskou duši, riskovat hněv a zatracení nebes a vybojovat svůj vlastní boj o to, zaslouží-li si vůbec tento rod svou spásu. Neklidný obrazový kaleidoskop rychle se pohybujících záběrů a dynamický hudební doprovod ilustrují šílenost našeho přetechnizovaného světa, v němž člověk denně závodí s časem, vůbec však nedojde dál, než kdyby šel pomalu.
Bývalá jeptiška potkává bývalého gangstera. Ona se pokouší psát porno povídky (ale vychází jí z toho poezie), on trpí amnézií (a neví, že je zlý). Druhou zmatenou dvojicí je gangsterova žena (pokouší se zlepšit sebe i svět) a účetní obchodníka se zbraněmi (který ji má rád i proto, že manžela zabila). Manželka prchá před manželem, který ji už ve třinácti zatáhl do pornofilmů, účetní se schovává před svým bossem a jeptiška utíká před odpovědností seslanou na ni shůry. A všichni dohromady mizí před dvojicí obchodníkových zabijáků, shánějících pružné disky (které nejsou pružné a nejsou kulaté) s údaji, jimiž ho chtěl gangster vydírat.
Muriel žije se svou rodinou v zapadlém městečku, jehož jedinými atrakcemi jsou nákupní středisko, mořské parky a obchodní dům Tupperware. Muriel, žijící ve vysněném světě písniček ABBY a obklopující se katalogy pro nevěsty, čeká prince z pohádky, který by přišel a vysvobodil ji ze společnosti tyranizujícího otce a zpustlých kamarádek. Protože princ stále nepřichází, rozhodne se uchopit osud do svých rukou a vyráží za zářivými světly velkoměsta...
Co by bylo, kdyby... Kdybych se kdysi v životě rozhodl jinak, vykročil jiným směrem. Kdybych se oženil (kdybych se vdala), kdybych ho (ji) tenkrát nepustila k vodě... Koho z nás někdy taková myšlenka nenapadla! Pamelu Druryovou, ambiciózní, úspěšnou investigativní novinářku, která obětovala možný rodinný život kariéře, trápí poslední dobou skoro pořád. Snad za to může ta její čerstvá třicítka, snad se na tom podepisují i každodenní návraty do prázdného, neútulného bytu... Ať tak či tak, doby, kdy byla navýsost spokojena se svým životem, jsou ty tam. A pak se to jednoho dne stane. Pamela dostane šanci, o jaké se jí ani nesnilo...
Filmový debut režiséra Davida Caffreyho představuje netradiční černou komedii, odehrávající se v Severním Irsku v blízké budoucnosti. V hlavní roli se objevuje David Thewlis, který skvěle hraje zhýralého nádeníka, píšícího sarkastické politické články pro Belfastské noviny. Dan Starkey je magnetem na problémy. Když se setká s Margaret, veselou studentkou opilou vínem, situace se zkomplikuje. Začne s ní žít. Jednoho večera, když se vrací domů, najde Margaret ubitou téměř k smrti. Neznámý pachatel zanechal po sobě jedinou stopu, krví napsaný nápis Divorcing Jack. Batemanův scénář je mírně upravenou verzí jeho vlastní knihy. David Caffrey režíruje s rozhodnou a pevnou, ale i uvolněnou rukou a dává divákům šanci, aby spontánně reagovali na násilí. I po 25 letech televizních zpráv o krvavých bombových útocích IRA zůstali irští diváci kupodivu vnímaví přesně tak, jak to bylo znázorněno ve filmu. Je úspěchem, i když se značnou mírou cynismu, když Caffrey publikum rozesměje scénou, jak jsou hlavní hrdinové raněni po výbuchu bomby, jež explodovala v autu. Režisér tuto šokující scénu posunul do komediální polohy. Autoři chtěli poukázat na to, že Irové jsou pořád vnímaví ke svým problémům, vyplývajícím z konfesionálního a politického rozdělení. Metoda černého humoru tváří v tvář irské tragédii vystihuje mentalitu lidí, kteří v této těžce zkoušené krajině musí žít.
Nezměstnaný divadelní režisér přijme z nouze práci v ústavu pro mentálně postižené. Přesto však doufá, že se mu podaří dát dohromady velkou show, o které celý život snil. A právě na svém novém působišti dostane nápad: secvčcí Mozartovou operu Takové jsou všechny. A jako herce angažuje své svěřence!
Matka sedmnáctiletého vysokoškoláka Jonese Dillona (ELIJAH WOOD) je alkoholička, otce nikdy nepoznal a před realitou uniká Jones nejraději do vlastního světa fantazie. Hned první školní den je vyloučen z univerzity. Pronajme si byt ve starém domě, kde bydlí i temperamentní, ale potrhlá fotografka (FRANKA POTENTE) a ctižádostivá herečka (MANDY MOORE). Jones se s nimi bezhlavě vrhá do bezstarostného života, který je jedním nekončícím večírkem plným pokušení. Ale sladkých sedmnáct netrvá věčně a tenhle nadržený postpuberťák bude muset jednou dospět. A skutečný život už možná čeká za rohem.
