Šestnáctiletý Paul přijede bez pozvání navštívit své příbuzné. Poté, co nedávno přišel o otce, hledá ideální svět a vnutí se do zdánlivě dokonalé rodiny. Jeho teta Anna ho nejdřív nesnáší, pak si ho ale postupně začne získávat. Její zralá ženskost dospívajícího Paula přitahuje. Až příliš pozdě si uvědomí, že byl zatažen do její hry a teď je jí vydán na milost. Zraněné city přivedou Paula k zoufalému činu. Matthias Luthardt a jeho mladý tým odvedli na tomto původně absolventském filmu vysoce profesionální práci a vytvořili komorní psychologickou studii několika postav v situaci, která se postupně vymkne kontrole.
Paraguayská kinematografie patří mezi nejméně plodné v Latinské Americe. Její dějiny jsou spíše přehlídkou zoufalých pokusů o položení základů pravidelné produkce. Minimalistický snímek Paraguayská houpací síť v sobě spojuje vliv filmové neokulturace (návrat k tradičním hodnotám) a minimalistický náhled na realitu. Propojení dokumentu s fikcí lze považovat za klasický iberoamerický přístup k naraci. Ostatně mezinárodně nejúspěšnější filmy posledních patnácti let začínají syrovými dokumentárními záběry, často i bez hudebního doprovodu, a příběhy jsou oproštěny od dramatických záplatek. Vzpomeňme namátkou na Japonsko (2002) Carlose Reygadase nebo Svobodu (2001) Lisandra Alonsa. Nejvýraznější filmaři se ponořili do mikropolitiky těla, což je výraz, který se rychle ujal jako označení pro práci (především) s neherci. Ti sice odříkávají připravený text, ale jejich expresivita je výrazně omezena - především na úrovni verbálního vyjádření. Hrdinové tápou, protože nemají jasně daný cíl vlastního snažení. Pozornost se spíše soustředí na popis jejich vlastního rozkladu. Vše směřuje ke smrti, k zoufalství, absurdnímu činu nebo k čekání na předem odhadnutelnou zprávu, s čímž se setkáváme právě u Paraguayské houpací sítě. Délka záběru není volena tak, aby měl divák čas vše vnímat, ale podřizuje se potřebám děje. Paz Encinaová nechává své postavy mluvit mimo obraz, čímž ještě zdůrazňuje distanci mezi divákem a vyprávěným příběhem. Minimalistický realismus je útokem na zavedený pořádek divácké percepce. Nyní kameraman volí jeden z extrémů: buď používá ruční kameru, a pak jen zřídka rozděluje scénu střihem na kratší sekvence, takže se realita stává chaotickou, nebo téměř nehybná kamera nezúčastněně sleduje stejně nehybné postavy. Paz Encinaová na tyto postupy nejen navazuje, ale navíc je rozvíjí. Paraguayská houpací síť stojí v myšlenkovém proudu, jenž začíná být označován jako post-obraz třetího světa. Je zde zachycen jiný modus bytí, o němž v Evropě nic nevíme.
Životní cesta leadra jedné z nejvlivnějších polských kapel, Dżem. Ryszard Riedel vyrůstal na sídlišti v Chorzowie. K jeho vzorům mezi jinými patřil Jim Morrison. Jeho otec, policista, Ryśkův životní styl absolutně neuznával. I přes jeho nesouhlas se Rysiek připojil k jedné začínající kapele.
Nynne je pozvána do rodiny svého přítele Henrika a očekává, že ji požádá o ruku. Místo toho ji náhle sdělí, že si našel jinou. K dovršení všeho přijde Nynne o svoji kreditku, protože přečerpala limit. V jejích těžkých časech jí pomáhájí její dvě přítelkyně z práce a Martin, její slepý soused. Nynne stále doufá, že se k ní Henrik vrátí, když ale o ni projeví zájem nový zaměstnanec Poul Erik Ø, tak nezaváhá.
Pravidla Evropské unie pro potravinářský průmysl pomalu vytlačují jakýkoli lidský rozměr v zemědělské práci.
Jak dnes vypadá zemědělec, který na náš stůl dodává ty nejlepší produkty? Pokud se nám vybaví romantické obrázky, kde jsou lidé v bezprostředním kontaktu s přírodou, snímek Nasytíme celý svět nás definitivně vyvede z naivního omylu. V dokumentu rakouského režiséra Erwina Wagenhofera totiž žádné nostalgické obrázky nenajdeme. Estetizované kompozice záběrů strojů při práci působí spíš ironicky. Pravidla Evropské unie pro potravinářský průmysl se snahou o zaručení nezávadnosti produktů pomalu vytlačují jakýkoli lidský rozměr v zemědělské práci. Finanční náročnost výrobních změn ruinuje malovýrobce a ty, kteří se ještě drží, nutí nasazovat vysoké ceny, takže nemohou konkurovat levnému zboží dováženému z Asie nebo z Jižní Ameriky. Erwin Wagenhofer ukazuje jak evropské zemědělce, potýkající se s absurdními nařízeními, tak vykořisťované obyvatele chudých zemí, na jejichž práci vydělávají nadnárodní koncerny. Začarovaný kruh uzavírá mluvčí firmy Nestlé, pro něhož je argument velkého počtu pracovních míst neprůstřelným alibi pro cokoli.
Julien je roztomilý chlapec na vrcholu puberty, ale zároveň je obětí lásky. Jeho matka, která je zanedbávaná svým pedantským manželem, ho přehnaně zbožňuje a kontroluje každý jeho krok, často i prostřednictvím psychiského vydírání. Nešťastný Julien se snaží osvobodit tím, že si najde a následně zase ztratí přítelkyni, hledá útěchu u své babičky a sestry, volá policii, pokouší se o sebevraždu... Ale nic není silnější než matčina láska.
Režisérské duo Brossens a Woodworthová natočilo drama z prostředí mongolských stepí, v němž se mísí tamní mystikou prodchnutá kultura s tíživým vyprávěním o vytržení člověka z rodného prostředí. Mladý pasák ovcí Bagi, nadaný schopností slyšet zvířata na velké vzdálenosti, žije prostý život se svou nomádskou rodinou. Po epileptickém záchvatu mu šamanka vyjeví, že jeho osudem je stát se šamanem, což Bagi odmítá. V tom místní úřady rodině sdělí, že její stádo má neznámou nákazu, a nomádi se proto musejí přestěhovat. V bezútěšném těžařském městě se Bagi zamiluje, ale jeho záchvaty jsou stále častější. Poklidné vyprávění nesené ohromujícími obrazovými kompozicemi přináší citlivý vhled do kultury i každodenního života Mongolska.
Elba 1814. Martino Papucci, místní učitel a spisovatel, žije v Ponteferraio Diamantina se svou sestrou a bratrem. Nenávidí Napoleona, který byl na ostrov poslán do vyhnanství po porážce v Lipsku. Každou noc ho zabíjí ve svých snech. Když dostane možnost, nastoupí do jeho služeb jako tajemník a konečně má šanci svůj sen uskutečnit. Ale všechno bude jinak.
Filmom o vesmíre vás sprevádza Mark Hamill, predstaviteľ Luke Skywalkera z obľúvených Hviezdnych vojen. Počítačová grafika vám umožní let do stredu čiernej diery, pohľad na zrod hviezd, cestu ku hranici nám známeho vesmíru a sledovanie púte Mliečnej dráhy (našej galaxie) kozmom. Program sa tiež venuje vzniku našej slnečnej sústavy a porovnáva tvrdenia a teórie niektorých z najväčších vedcov a filozofov včetkých čias.
Je květen roku 1999 a přes Rumunsko jede pod vedením amerického kapitána Jonese vojenský vlak NATO. Míří na srbské hranice, kde mají být instalovány radary, aby monitorovaly srbsko-kosovský konflikt. Chlapský a korektní Jones ale narazí na nepřekonatelnou překážku v podobě mazaného a lehce mafiánského Doiarua, přednosty na jedné zapadlé zastávce, který využije administrativního chaosu a nechá transport odstavit na vedlejší kolej. Sám si tak mimo jiné léčí dávné trauma z dětství a pro vesničany je nucená zastávka Američanů podnětem k přemýšlení o tom, jak z dané situace co nejvíc vytěžit. Pomalé tempo vyprávění dovoluje detailní rozehrávání situací, výstižné psychologické postřehy se mísí s ironickou zkratkou. Výsledkem je působivá tragikomedie s pronikavou kritickou reflexí v rovině komorní i společenské, příběh s platností univerzálně sdělného podobenství.
