Filmy online ke shlédnutí zdarma

Vždy na Halloween o polnoci, Diabol sa súčasne objaví na dvoch miestach: na vrcholkoch hôr v Indií a na tichom cintoríne v Kansase. Je druhý november, Deň zosnulých. Pár minút po vyhlásení tornádovej pohotovosti, dvojica policajných dôstojníkov prichádza do malého mestečka Shin Bone v Kansase, aby eskortovala väzňa bez minulosti a identity. Je známy len ako Sin-Jin Smyth...

Od chvíle, kdy princ Khurram pohlédl na svou milovanou Ariumand, až do chvíle, kdy se stal císařem Shah Jahanem a ona jeho múzou – Mumtaz Mahal. Od bitvy o moc, která z bratrů udělala nesmiřitelné nepřátele, až k císařově zoufalství – a na konec zlaté éry. Lesklé mramorové stěny paláce vyprávějí rodinnou ságu. Ságu o královské rodině Mughalů, která je hnána jak nenávistí, tak i nezdolnou touhou po lásce. Je to příběh o mladém mileneckém páru, o princi Khurramovi, synovi císaře Jahangira a o Ariumand, neteři císařovny Noor Jahan. Tento dychtivě očekávaný film měl premiéru v roce 2004 a získal Národní cenu za nejlepší výpravu a nejlepší kostýmy. Podobně jako mnoho jiných bombastických bollywoodských eposů byl ale kasovním propadákem. Ve snaze zaútočit s novou intenzitou na plátna kin vyrobili tvůrci tohoto filmu jeho mezinárodní verzi.

Hlavními hrdiny tohoto nízkorozpočtového hororu jsou Nicole a Jess, mladý milenecký pár, který si vyrazí na romantickou cestu po Americe. Cestou se zastaví na opuštěném odpočívadle, kde se přítel hlavní hrdinky za záhadných okolností ztratí. Zoufalá Nicole brzy zjistí, že na odpočívadle není sama. Objeví se tajemný muž v jeepu se snadno zapamatovatelnou SPZ, který jí začne děsit. Dívka nachází útočiště na místním WC, kde jsou všude na stěnách šokující nápisy obsahující již známou SPZ. Později objevuje zmrzačenou dívku, která jí povypráví o tajemném řidiči. Nicole si uvědomuje že z této "hry" již není úniku...

Biografický film o americkém miliardáři Donaldu Trumpovi, který režíroval John David Coles, je příběhem o ambicích, penězích a moci. Zachycuje Trumpův vzestup, dočasný pád a opětovný návrat mezi nejbohatší a nejmocnější muže Ameriky.

Na cenu Emmy nominovaný Matthew Perry predstavuje bezprostredného a inovantívneho učiteľa, ktorý odchádza z malého mestečka učiť na jednu z najťažších Harlemských škôl. Aby si však našiel cestu k študentom a prebudilv nich plný potenciál, musí použiť veľmi nekonvečné metódy... Na základe skutočného príbehu.

Dánský režisér Franc Piasecki Poulsen získal dosud nikomu neudělené povolení pobývat tři měsíce ve výcvikovém táboře největší jihoamerické partyzánské skupiny FARC. Už na cestě džunglí do tábora položeného vysoko v kolumbijských horách si kamera z nových rekrutů vybírá jednadvacetiletou dívku Isabel. Opustila rodinu, přítele, práci a studia na univerzitě, aby se stala jednou z bojovnic organizace, která je po celém světě vedena na seznamu teroristických skupin. Z pohledu členů skupiny FARC a utlačovaných domorodců je však její činnost poslední možností, jak se bránit tyranii kolumbijské vlády oligarchů a jejím speciálním jednotkám, které likvidují všechny vládní odpůrce. Isabel se musí naučit zacházet se zbraněmi, přijmout marxistickou ideologii organizace a osvojit si vojenskou disciplínu, což jí činí ze všeho největší problémy. Když neuposlechne rozkaz a koupe se místo povolených dvaceti minut hodinu, nečeká ji ponižující trest, ale domluva. Způsob, jakým jsou tu noví vojáci vychováváni, se podobá spíš letnímu táboru – každý tu nachází i nové přátele. Válka jako by byla daleko, ale přesto si všichni nováčci začínají klást otázky, zda budou v rozhodující okamžik schopni zabít člověka.

Jaký je náš „denní chléb"? Režisér Nikolaus Geyrhalter ve svém dokumentu přináší téměř lyrickou, zároveň však děsivě chladnou impresi obrazů a informací ze současného zemědělského průmyslu. Bezchybné kompozice souvisejí s dokonale mechanizovaným a hygienickým způsobem práce, kde člověk zastává už jen minimální úkoly. Na rozdíl od stroje nedokáže lidská síla pracovat bez zastavení. Stroj pracuje nepřetržitě, jeho úkony jsou neměnné a synchronizované s ostatními činnostmi, takže i produkty jsou potom zcela symetrické a na první pohled identické. Přes výkonnost strojů jako by dokument pátral po posledních představitelích jedinečného, byť omylného lidského faktoru. Režisér střídá sekvence záběrů práce strojů s obrazy přestávek dělníků, odehrávajících se téměř výlučně o samotě a beze slov, která by stejně zanikla v nepřestávajícím šumění strojů. Výmluvné záběry na vozíky bez řidičů ošetřující v obřích sklenících zeleninu, na oplodnění krav připravované v laboratoři nebo na porážku dobytka „humánními" stroji se totiž obejdou zcela bez komentáře.

Julian je klubový playboy, zloděj a notorický lhář, což ho také jednou dostalo do vězení. Když vyšel ven, zjistil, že mu před pár dny zemřel přítel a také, že dluží bezmála tři miliony dolarů. Na splacení dluhu má jen měsíc a tak mu přijde vhod informace, že jeho mrtvý přítel po smrti rodičů zdědil se svou sestrou polovinu velikého majetku. Rozhodne se vydávat za dlouho ztraceného bratra a tím snad získá peníze, které tak rychle potřebuje. Oklamat sestru, že je její bratr, by přeci pro tak dobrého lháře neměl být problém, čas ale neúprosně běží.

Vidět zvuky a slyšet obrazy... V dokumentu Thomase Riedelsheimera o hudebnici Evelyn Glennieové to nebude zdaleka tak těžké, jak by se na první pohled mohlo zdát. Evelyn je sice od dětství neslyšící, ale ke zvukům a tónům si našla vlastní cestu. Stačilo se jich „dotknout". Zvuk šířící se vzduchem vyvolává nepatrné vibrace a Evelyn si postupně vypěstovala schopnost podobající se svým principem funkci hmatových vousů koček. Dovede cítit přítomnost tónů, které by slyšící člověk ani nezaregistroval. Při svých performancích, koncertech nebo při výuce studentů s poruchou sluchu používá hlavně bicí nástroje. Nedělá rozdíly mezi starými asijskými gongy a plechovkou od piva ani mezi koncertní síní a starou továrnou se spoustou trubek, na které se dá hrát, nebo nádražní halou s obří kupolí a vynikající akustikou. Režisér Thomas Riedelsheimer se v průběhu dokumentu projevuje jako pozorný žák této hudební šamanky skotského původu. Pohledy na kapající kohoutky, auta přejíždějící přes spáru v asfaltu či pravidelné vrzání eskalátorů připomínají další instrumenty v orchestřišti zvuků, jež nás obklopují a inspirují. Jen jsme si jich přestali všímat.

Bolívii čekají nové prezidentské volby. Jedním z kandidátů je nepříliš oblíbený Gonzalo Sanchez de Lozada, přezdívaný Gondi. Když se o prezidentské křeslo pokoušel v roce 1997, prohrál. Tentokrát se kvůli kampani spojil s americkým volebním týmem Greenberg–Carville–Shrum, který pomohl k vítězství například Billu Clintonovi. I tentokrát tým hodlá uplatnit strategii demokratické a liberální image. Ve státě potýkajícím se s ekonomickými problémy způsobenými zkorumpováním vlády by lidé mohli uvítat příslib moderní demokracie. Takové je alespoň přesvědčení „obchodníků s úspěchem", kteří Gondimu, jenž díky svému vzdělání v USA mluví lépe anglicky než španělsky, píšou volební projevy a učí ho „správnému" vystupování. Dokumentární debut Rachel Boyntonové přichází se zajímavým svědectvím zpochybňujícím představu o univerzální kapitalistické demokracii. Silně emotivní reakce Bolivijců, právem rozčílených nad situací v zemi, rozbíjejí uměle vyšlechtěný klon americké představy o hlavě státu a odhalují tak neupřímnost, za níž se skrývají jen další egoistické záměry.