George Gatling (Paul Giamatti) je osamělý muž, který stále ještě hledá své místo na světě i sám sebe. Je majitelem autočalounictví, poměrně neúspěšným amatérským ptáčníkem a nepříliš vstřícnou hlavou své rodiny – rozvedené sestry Precious a jejího dvacetiletého autistického syna Freda. Georgeův život se změní v okamžiku, kdy polapí vzácného dravce: starobylá dovednost instinktivně fascinuje i Freda, pro jeho strýce je však možností, jak se cítit svobodněji uprostřed absurdity civilizovaného světa. Po tragické události se George zoufale upne ke své zálibě a přestává komunikovat s okolím, které mu připadá příliš racionální a povrchní. Jediné porozumění nalézá u studentky psychologie Betty. Ostatní ho však považují za blázna. Příběh inspirovaný románem současného amerického jižanského spisovatele Harryho Crewse nabízí silnou „přírodní“ metaforu, která je obrazem našeho neukotveného bytí v moderní realitě. Dočkal se úspěšného uvedení v soutěži na letošním festivalu Sundance a na MFF v Cannes.
Zia to má těžké: nechala ho přítelkyně, rodiče mu nerozumějí a – no jo, zrovna spáchal sebevraždu a teď žije „na onom světě“. Je to svět plný podřadné práce, sešlých barů, bývalých přítelkyň a nefungující dopravy. Jen co se v něm Zia octne, získá dva nové přátele: mazaného rockera ruského původu s podivným šarmem a inteligentní sexy naivku, která chce dokázat, že je tady omylem. V rozpadávajícím se oranžovém kombíku, který drží pohromadě pouze díky lepicí pásce, vyrazí společně na cestu, kde potkají neodolatelného Knellera (Tom Waits), který je provede poslední verzí Utopie. Film plný nečekaných zázraků a absurdního humoru ukazuje, jak je lidský život ve skutečnosti vzácný a nepředvídatelný.
Rubenovým úkolem coby bodyguarda je nespouštět z očí svého ministra. Když ministr vystupuje z auta, vystupuje z auta také Ruben, když se ministr otočí doleva, stejným směrem se otočí i Ruben. Když ministr zamíří na venkov, jeho stín ho musí následovat. Když se ministr rozhodne si zdřímnout, Ruben musí bdít nad spícím mužem. Nicméně v distanci mezi střeženým a střežícím, byť pár kroků od událostí a probíhajících rozhovorů, Ruben nikdy přesně nepochopí, o čem je vlastně řeč nebo odkud se berou ti nejrůznější lidé. Není ani protagonistou svého vlastního osamělého života, který zahrnuje ještě duševně nevyrovnanou sestru, prodej ilegálních zbraní a levné prostitutky. Součástí monotónní rutiny bodyguarda je i občasné ponižování ze strany ministra a jeho rodiny. Pod takovým tlakem se nevyhnutelně schyluje k explozi...
Třetí díl pentalogie vznikal chronologicky jako poslední. V roce 2002 už měl Barney velmi silné postavení ve světě umění, proto mohl část odehrávající se v New Yorku pojmout opravdu velkoryse. Osou příběhu a zároveň jeho postavou, sbírající a distribuující energii, je stavba Chrysler Building, jedna z ikon Manhattanu. Sám Barney tu vystupuje jako Učedník. Do role svého protihráče Architekta pozval minimalistického sochaře Richarda Serru. Společně oživují zednářský mýtus o stavbě Šalamounova chrámu a jeho staviteli Hiramu Abiffovi, který faustovsky mířil k vědomostem z nejhlubších tajemství vesmíru. V základech budovy se objevuje nemrtvé ženské tělo: je to popravený Gilmore z předchozího dílu, který mezitím změnil pohlaví. Do postavy barmanky, která přináší na vrchol věžní budovy grotesku i znepokojivost, obsadil Barney americkou celebritu Aimee Mullinsovou – modelku s amputovanýma nohama. Vyprávění přerušuje „chór“, intermezzo v budově Guggenheimova muzea. Ocitá se tu převtělený Učedník a podstupuje iniciační rituál přijetí do zednářského bratrstva. Musí překonat překážky v každém patře spirálového ochozu. V závěru film vyústí v několik násilných smrtí. Posledním, kdo vraždí, je sama budova. Zůstává navždy nedokončená. Epilog odkazuje k ostrovu Isle of Man, kde se bude odehrávat Cremaster 4. (MFF Karlovy Vary 2006)
Sval, který ovládá varlata, to je „kremaster“, podle něhož nazval výtvarník Matthew Barney svůj jedinečný pětidílný cyklus, těsně propojující film se soudobým výtvarným a konceptuálním uměním. Výchozím bodem je stadion v Boise ve státě Idaho, kde Barney vyrůstal. Nad plochou plují dvě vzducholodě Goodyear – takové, jaké často zajišťují přímý přenos při sportovních událostech. Ke každému vznášedlu patří po čtyřech hosteskách a jednom bílém stolu s abstraktním objektem z vazelíny. Hrozny vína, jež jej obklopují, jsou v jedné vzducholodi zelené, ve druhé rudé. Pod stoly v obou vznášedlech sídlí dvojjediná kráska Goodyear. Uvádí děj do pohybu: kuličkami hroznů kreslí obrazce, podle nichž dole na ploše stadionu vytvářejí tanečnice své choreografie. Těla tvoří rovnoběžky i tvar činky, velký kruh se mění ve strukturu množících se buněk. Nechybí horizontálně rozdělené pole, tedy Barneyho „podpis“, putující znak. Tvar pohlavních žláz (a obraz nitroděložního života) se propojuje s tvarem vzducholodí – stvoření je silným motivem celé pentalogie.„Hudební revue“ vyzařuje charakteristické znaky celého Cremasteru. Jako postavy vtažené do děje lze vnímat i místo, předměty, skulptury. Jedinečné obrazy si lze vykládat zcela volně i symbolicky: právě obraznost a atmosféra v novátorských Barneyho filmech pomáhají divákovi překlenout svobodomyslný přístup k ději. (MFF Karlovy Vary 2006)
Film vypráví o slečně Justině Jonesové, osamělé panně, která chce ukončit svůj život a dostane se po smrti do pekla. Po čase se vrátí na Zem jako sexuálně neukojitelná. Když se její pobyt na Zemi chýlí ke konci, čeká jí krutý trest, je odsouzena na věčnost se šíleným mužem, který se nedokáže sexuálně vzrušit.
Jedna žena tvrdí, že má v sebe zárodok mimozenského votrelca , ktorého do nej vložili mimozenšťania. Tejto informácie sa chytá redaktorka sci-fi televízneho kanálu I keď žene z výjazdového týmu TV nikto neverí, pri rekonštrukcii napadnutia, však čoskoro zmenia názor, keď sú i oni napadnutý krvilačnými mimozenšťanmi. Nezostáva im nič iné, len sa im postaviť na odpor.
Ben Carson (Kiefer Sutherland) už zažil lepší dny. Před rokem byl tento lehkovážný policajt postaven mimo službu kvůli zastřelení kolegy. Tato nehoda ho stála nejen místo, ale vnesla mu do života alkohol a vztek. Žena i děti se mu odcizily a on skončil na rozváleném gauči u své sestry. Carson se ze všech sil snaží získat rodinu zpět a vezme proto práci nočního hlídače v bývalém obchodním domě. Ten, dříve symbol bohatství a úspěchu, nyní chátrá, zdevastovaný mohutným požárem, při kterém zemřelo mnoho nevinných lidí. Během obchůzek v obchodním domě si Carson začne všímat, že s velkými ozdobnými zrcadly na zdech není něco v pořádku. V ohromných blýskavých plochách se odráží obrazy vzbuzující hrůzu. Policista v nich vidí i sám sebe a stojí proti vlastním zlým démonům. Carsonova sestra Angela (Amy Smart) je přesvědčena, že bratrovy noční můry jsou „jen“ následkem stresu a pocitu viny za nešťastné zabití. Zato jeho žena Amy, pragmatická policejní lékařská komisařka, je ke Carsonovým vidinám méně tolerantní. Jeho čím dá tím víc nevyzpytatelné chování je ještě více odcizuje a Amy se obává, že ohrožuje i jejich děti. Carson se na vlastní pěst pustí do vyšetřování a zjistí, že tajuplná síla využívá zrcadla jako vstupní bránu k tomu, aby terorizovala jeho i jeho rodinu. Pokud chce Carson zachránit ženu a děti před děsivou smrtí, musí nějakým způsobem přijít na pravdu ukrytou za zrcadly a přesvědčit Amy, aby mu pomohla zastavit největší zlo, s jakým se kdy setkali.
Bláznivá komedie, která zcela vystupuje mimo tradiční téma a styl Larse von Triera. Majitel IT agentury si vytvořil postavu imaginárního šéfa, ale když chce firmu prodat, nezbývá mu než najmout podřadného herce, který bude zaskakovat nejen při jednáních. (FebioFest 2007)
Ako to vlastne je: „môžem byť pobožnou lesbičkou alebo homosexuálom?“ Na takého otázky sa snažia hľadať odpoveď muži i ženy, ktorí sú hlboko veriaci Židia, ale milujú ľudí svojho pohlavia. Trápia sa oni aj ich blízki. Cítia sa ako vyhnanci. Celý život bojujú s rozporom medzi zásadami židovskej viery a svojimi pocitmi. Konečne sa odvážili priznať si túto dilemu a hľadať na ňu odpoveď u rabínov, rodičov i spoločnosti. Koprodukčný snímek o rozporuplném vnímání homosexuality židovských verících.
