Píše se rok 1957. Malé město na rusko-norské hranici žije startem Sputniku do vesmíru a pochopitelně také komunistickou ideologií. Mladík, kterému se přezdívá Koník, je zamilovaný do číšnice Lary a rád boxuje. Do města přichází German, který se brzy stane přítelem hlavního hrdiny, jemuž se svěří s tím, že ve městě trénuje, aby se dostal do tajného kosmického programu. Jeho snem je však opustit Rusko a utéct na Západ. Film zasazený do výrazného a fotogenického prostředí podzimního přístavu kdesi na severu balancuje mezi komediálním a tragickým vyzněním. Ostře v něm kontrastuje až komické nadšení z revolučního Sovětského svazu, právě se dotýkajícího své hvězdné budoucnosti, a každodenní tvrdá realita represí, násilí a nesvobody. (FebioFest 2006)
Milostná romance o tom, jak anděl Giordano opouští nebe a zkouší vést život na zemi. Úplné přerušení kontaktů s nebem a odtržení od pomoci shůry však u něj způsobí nervové zhroucení. Pomoc přátel a hlavně pozemská láska však dodají Giordanovi sílu, aby se opět postavil na nohy. Film vznikl ze soukromých peněz skupiny krakovských přátel, která se rozhodla dokázat, že i v dnešní době je možné natočit levný, a přitom ne hloupý film. Vynikající krakovští herci v něm ztvárnili snové postavy, z nichž každá má svůj vlastní „náhradní“ svět, protože v tom opravdovém je občas těžké žít. Divácky vděčný film o lásce. (FebioFest 2006)
Páteční noc na předměstí. Pera těžce zmlátili na cestě domů z večírku. V bezvědomí je převezen do nemocnice. Policie se při vyšetřování nemá čeho chytit; ve vzduchu visí spousta podezření. Perova matka se snaží udžet si víru v jeho uzdravení. K Perově mladší sestře, Mie, se začínají dostávat různé informace. Její přítel, Shadi, podezřívá svého staršího bratra, že stojí na pozadí útoku, ale nemůže to nikomu říct. Spousta lidí se ocitá v nejistotě a pochybnostech vůči pocitům, které nás svádějí na scestí. (Skandinavskydum.cz)
Plachý Jun a bojovný Shiro se dostali do vězení ve stejný den a oba byli odsouzeni za vraždu. Jun je od začátku přitahován k agresivnímu Shirovi a postupně se oba přes svou rozdílnost sbližují. Hned na začátku však vidíme Juna sklánějícího se nad Shirovým mrtvým tělem a mumlajícím o tom, že ho zabil. Dva detektivové přicházejí vraždu řešit... Nelineárně vyprávěný příběh se odehrává v neznámé budoucnosti, za vězení slouží jen velmi sporé kulisy.
Začalo to v roce 1928 v Kentucky… Strašlivá nákaza zvaná „Bílý mor“ si vyžádala 63 000 lidských životů. Obří sanatorium mělo izolovat nakažené jedince a poskytovat zázemí děsivým experimentům, které měly jediný cíl - nalezení účinného léku. Hluboko v základech sanatoria vybudovali šachtu, která polykala všechny zemřelé. Nejmasovější hrob na světě získal přezdívku „Tunel smrti“. V roce 1958 objevili lék a sanatorium zavřeli. Gigantický památník utrpení a bolesti měl usnout navěky. Jenže teď se probouzí… Nyní se pět dívek rozhodlo v něm přespat. Každá na jiném patře, odhodlaná o samotě přežít noc na nejděsivějším místě na světě.
Tohle je jejich příběh a skutečně se stal…
Johannes začne pracovat ve virologickém oddělení Technologické univerzity v Mnichově, kde se seznámí s Alžířanem Faridem, který pracuje na stejném projektu. Mezi oběma mladými vědci vznikne přátelství. Farid neví, že Johannes byl kontaktován tajnou službou, aby Farida sledoval, neboť ta jej podezřívá z teroristické činnosti. Johannes odmítne, ale určité pochybnosti v něm přetrvávají. Vedle toho se oba seznámí s půvabnou servírkou Beatou, která je jim oběma sympatická. Všichni tři se ocitají v nebezpečném trojúhelníku vědy, politiky a lásky. Nebezpečí islámského terorismu je pro režiséra Benjamina Heisenberga pouze modelovou situací pro pojmenování vzrůstajícího pocitu vnitřní nejistoty a citového vyčerpání příslušníků současné evropské společnosti. (FebioFest 2006)
Čtyřicátník Louis sní od dětství o kariéře herce, ale skutečným povoláním je vymahač dluhů. Díky své sestřenici má možnost absolvovat výstup na zkoušku, kde musí předvést zvláštní scénu - otec nahrává na video poslední vzkaz pro svého syna. Připravuje se potají a vše skrývá i před svou družkou, která mu zase zamlčí, že s ním čeká dítě. Vše vypadá, že se nakonec šťastně vyřeší, ale minulost Louise stejně dostihne. Výstup na zkoušku je milostný dopis v obrazech, který formou městské tragkomické bajky vyjadřuje autorův vztah k synovi nebo také dětskou duši, jež přežívá v každém z nás. (FebioFest 2006)
Ku je zkušený reportér velkého čínského deníku. Jednoho dne za ním přijde prosťáček Jang a tvrdošíjně se domáhá veřejného uznání za to, že zachránil dívku Oujang před znásilněním. Ku zprvu odmítne o případu psát, ale na Jangovo neustálé naléhání nakonec začne jeho tvrzení ověřovat. Najde Oujang, ale ta mu řekne, že se ji znásilnit nikdo nepokusil, a že ji tudíž ani nikdo nezachránil. Přesto Jang nadále trvá na své výpovědi. Jak Ku postupně proniká do zprvu titěrného případu, s každou nově objevenou nejasností naráží na velké morální otázky, s nimiž se musí vyrovnat nejen jako novinář, ale hlavně jako člověk. Film vystavěný na zdánlivých banalitách a každodennostech je nejen citlivou charakterovou studií, ale i společenskou satirou. (FebioFest 2006)
Epický příběh o životě indonéského spisovatele, novináře a praktického filozofa Soe Hok Gieho (1942–1969). Podobně jako mnoho jiných humanistů se Soe Hok Gie během svého života dostává do soukolí tíživých politických událostí, ať už přicházejících ze Západu či z Východu. Zatímco Gie se svými přáteli zakládá na univerzitě nepolitické studentské spolky, okolo zuří lítý boj mezi komunisty a katolickými konzervativci. Sílící hlas muslimských radikálů nakonec uspíší nástup Suhartovy diktatury. Gie celý svůj život bojoval proti totalitním ideologiím. Film přesto nesklouzává ke klasickému „biografickému“ patosu, ale ukazuje i dnes aktuální střet „masarykovských“ humanitních ideálů a sílící radikalizace společnosti. (FebioFest 2006)
V Jihoafrické republice státní komise po změně režimu udělila amnestii řadě přečinů souvisejících s oficiální politikou apartheidu. Přesto se bývalý policista Tertius Coetzee nedokáže vyrovnat se svou minulostí. Přijíždí do rybářského městečka Paternoster za rodinou jedné ze svých obětí z řad černošských bojovníků za svobodu. Do městečka ale záhy vyráží i tři bývalí spolubojovníci z odboje. Film vycházející z příběhového schématu klasického westernu přirozeně kombinuje velké a univerzální politické téma vyrovnání se se zločiny bývalého režimu s intimním a naléhavým dramatem viny, odplaty, smíření a odpuštění. (FebioFest 2006)
