Filmy online ke shlédnutí zdarma

Motto dokumentárního filmu tvoří ukázka ze známého F. J. Schaffnerova filmu Generál Patton, kde představitel titulní postavy s americkou vlajkou za zády školí nováčky, dobrovolníky, kteří se přihlásili ke službě v armádě na počátku 2. světové války: "Zapamatujte si, že ještě nikdy žádnej bastard nevyhrál válku tím, že padl za vlast! Vyhrál ji tak, že nechal za vlast umřít toho druhého hlupáka! Chlapi, všechny ty řeči o tom, že Amerika nechce bojovat a válčit, jsou jenom žvásty! Američané války vždycky milovali! Všichni opravdoví Američané bojují rádi. Už jako kluci jste obdivovali své šampióny, nejrychlejší běžce, nejlepší hráče baseballu, nejtvrdší boxery? Američané budou vždycky milovat vítěze a prohru nebudou tolerovat. Američan hraje vždycky na vítězství! Kašlu na chlapa, který prohrál a směje se tomu! Právě proto Američané ještě nikdy válku neprohráli a také neprohrají. Už samotné pomyšlení na prohru je pro Američany nesnesitelné!" Dave Robb, investigativní novinář pracující v Kalifornii se již léta zabývá zajímavým fenomenem - vlivem americké armády na filmové produkce. V archivech producentů nalezl velké množství listinných důkazů o tom, jak byli manipulováni, aby některé situace a scény upravovali v zájmu dobrého obrazu americké armády nebo je dokonce vypustili úplně. Dave Robb dělí filmy na ty, které byly natáčeny s plnou podporou armády a ty, od kterých se armáda odtáhla. Dokument představuje armádní lobbysty, kteří mají za úkol naprosto oficiálně podporovat ten správný obraz americké armády v produkovaných filmech. Mají k tomu mocné zbraně - válečné záběry natáčené s plnou podporou armády nemusejí producenta stát vůbec nic. Takové záběry, které se armádě nelíbí, si musejí investoři zaplatit sami. To se pak často mění, škrtá, vypouští a přepisuje. Dokument přináší množství zajímavých filmových ukázek a probírá slavné tituly Hollywoodu téměř kus po kuse a dokládá, jak se na nich armádní útvary pro styk se zábavním průmyslem podepsaly.

Poslední srpnové ráno je plné slunce. Pro osmnáctiletou Zuzanu ale nemůže být smutnější. Spolu s rodiči a malými brášky se právě dnes stěhuje z honosné vily, kde prožila celé své dětství. Opouští nejlepší kamarády Káťu a Honzu, ještě naposledy si prohlíží zahradní altánek, aby si uchovala v paměti svůj holčičí ráj a pak už odjíždí z dobré vilové čtvrti rovnou na sídliště, do stísněného panelového bytu. Těsně před odjezdem se ve dveřích svého bývalého domova míjí s novým majitelem vily a jeho synem Michalem, které Zuzana pochopitelně vnímá jako nepřátele. Netuší, že s tímhle protivným klukem se znovu setkají už druhý den. Ve stejném gymnáziu, ve stejné maturitní třídě mají společně strávit celý školní rok. Že to bude docela peklo, je jasné od okamžiku, kdy Michal předstoupí před své spolužáky. Na prvním mejdanu k oslavě Katčiných narozenin dostává pokušitel svou první příležitost.

Velký ateliér, hangár či cirkusový stan. Zde zbudujeme velký svět Toyen (1902-1980) a Jindřicha Heislera (1914-1953), předních evropských surrealistů. Kulisa se bude skládat z fragmentů bytů, hotelů, kaváren a ulic. Koupelna a vana v bytě Toyen, residence, kde 4 roky bydlel Heisler, Žid, který se nedostavil k transportu, a kde on a jeho milenka vytvářeli umění. Malířská výbava, klobouky, peněženky, fotografická výbava, rádiová hlášení přibližně z let 1930 1970. Amatérské filmy, natočené Toyen a Heislerem. Pronikneme do obrazů a uměleckých děl v tomto vskutku fantaskním světě. Zepředu, zezadu, skrze režné malířské plátno. Surrealismus jako základ jejich naprosté nezávislosti na politice, režimech, národnosti, bohatství a chudobě. Přežijí hrůzy nacismu i komunismu. Vytváření seberealizace, nezávislosti a svobody. Vnitřní síla, puzení, energie jejich nevšedního vztahu, jejich lásky. Toyen někdy jako muž, jindy jako obhájce hrubé erotiky, dokonce pornografie. Toyen ani Heisler nebyli nikdy v manželském svazku. Neměli děti. Spolu, jeden vedle druhého, vynalezli nové umělecké přístupy, poezii, koláž, fotografické techniky, reklamní artefakty. Důraz na nekompromisní agresivitu a bojovnost i něžných vizí, které vypadají jako počátek dnešní důležitosti vizuálna a video prezentací. Poezie a šok. Budeme hledat a zkoumat, jako tato dvojice (Heisler byl o 12 let mladší než Toyen, která jej přežila o 27 let), stále spolu, svázaní neviditelnou pupeční šňůrou tvorby a emoce. Přežije pouze síla jednotlivce!Film Toyen, založený na historických faktech a konkrétních uměleckých dílech, nepředstavuje životopisný příběh, ani dokument o tomto období a jeho umění. Film bude existovat zcela nezávisle jako originální umělecké dílo, které má vlastní svět a vlastní poetiku.

Virginie Dickinsonová, přezdívaná Zrzka, byla jedním z tisíců dětí, které na počátku druhé světové války opouštěly břehy rodné Anglie, aby našly dočasný bezpečný domov v Americe. Každý chtěl tenkrát věřit tomu, že to odloučení bude trvat jen pár měsíců, nanejvýš rok. Jenže válka udělala všem čáru přes rozpočet. A tak se teď vrací domů jiná Zrzka, než ta, která odsud před léty odjížděla. A dvanáctiletá samostatná, sebevědomá, americkým volnomyšlenkářstvím poznamenaná slečna se těžko smiřuje s tím, že se na ni matka pořád dívá jako na malou holčičku. Jenže i z té matky udělala válečná léta jiného člověka. Úspěšná a schopná žena, která za války pracovala všude, kde jí bylo zapotřebí, se už nemůže - a ani nechce - opět stát tou poslušnou, ušlápnutou putičkou, jakou byla kdysi. I když to od ní její manžel a její tchýně očekávají. Ale svět se změnil a Peggy i Zrzka si to dobře uvědomují. Musí k němu jen najít společný klíč...

V závratném světě newyorské módy, kde nepovedený účes může zabít celou vaši kariéru, je časopis Runway vysněným Olympem všech, kdo se jen trochu zajímají o svůj vzhled. Pod vedením nejmocnější ženy módního průmyslu Mirandy Priestly (Meryl Streep), která mu vládne tvrdou rukou s dokonale pěstěnými nehty, je Runway obávaným testem, kterým musí projít každý, kdo chce v tomto světě něco znamenat. Při plnění svého poslání – učinit z Runway módní bibli New Yorku, a tedy zároveň celého světa – nepřipustí, aby jí cokoliv stálo v cestě… včetně dlouhé řady asistentek, které nesplnily její očekávání. Je to práce, ve které nemůže vydržet nikdo, kdo má alespoň špetku sebeúcty – ale zároveň místo, pro něž by milióny mladých Newyorčanek dokázaly zabít.Místo Mirandiny asistentky by mohlo být bránou do velkého světa módy pro čerstvou absolventku prestižní vysoké školy Andy Sachs (Anne Hathaway). V nevýrazném oblečení, které ji pasuje spíše na nesmělou studentku než na moderní ženu, působí mezi armádou superštíhlých módních dračic, křižujících chodby manhattanské centrály časopisu v botách na jehlovém podpatku, jako pěst na oko. Už během první návštěvy jí začíná být jasné, že úspěch v tomhle průmyslu vyžaduje víc než jen nadšení a odhodlání. Miranda má sice celý módní svět obtočený kolem prstu, ale má velké potíže najít a udržet si dobrou asistentku. Andy se pro tuhle práci naprosto nehodí. Má však něco, co ostatní adeptky postrádají: Nehodlá se smířit s neúspěchem.Aby se stala perfektní asistentkou, musí se změnit podle Mirandiných představ. Brzy umí – k nevelkému nadšení svého přítele (Adrian Grenier) – mluvit jako prvotřídní znalec moderních trendů, chodit jako modelka a už si za žádných okolností neplete Dolceho s Gabbanou. Čím více však vidí očima Mirandy, tím více si uvědomuje, že její nový svět je úžasné, avšak velmi nelítostné místo – a že uspět v něm někdy vyžaduje velké oběti. Předlohou filmu ĎÁBEL NOSÍ PRADU je stejnojmenný knižní hit z pera Lauren Weisberger, který strávil šest měsíců na žebříčku bestsellerů The New York Times a byl přeložen do 27 jazyků. Režíroval ho David Frankel, který zkoumal vrtochy módního světa a celebrit již v úspěšném seriálu Sex ve městě.

Päť vyvolených tínedžerov obdarených výnimočnou silou chráni Zem pred silami zla z vesmíru a s pomocou Zordov bojuje proti vzkriesenej zločinnej moci Orgov. Americký akčný fantazijný seriál

Jedna z osmitisícovek v tibetském Himálaji je známa pod jménem Šiša Pangma. Šiša znamená v tibetštině hřeben a pangma - palouk nebo pastvina. Tak se hora jeví ze severu: hřeben nad travnatými pastvinami. Mezi horolezci se nicméně říká, že Šiša Pangma znamená v překladu špatné počasí... Toto špatné počasí provázelo i výpravu českých horolezců, kteří se pod vedením Josefa Šimůnka vydali k vrcholu.

V lese stála hájovna, kde žil hajný Robátko. chodil si v zelené kamizolce a v kloboučku s tetřevím pérem. časně ráno vycházel z hájovny, aby se podíval, jestli je v lese všechno v pořádku. potkával se tam s jelenem větrníkem, který mu pomáhal starat se o les. Názvy jednotlivých epizod: 1. Jak Robátko odešel z lesa do lesa 2. Jak medvěd Hromburác kácel a zas kácel 3. Jak pan Kotrč poslal krtky 4. Jak pan Kotrč natrhal Josefce svatební kytku 5. Jak pan Kotrč zasedl hájovnu 6. Jak to všechno viselo na posledním zeleném vlákýnku 7. Jak divoké prase Karbous napravovalo skalku 8. Jak zachránili maršálka Šuchaje 9. Jak dali vodníkovi Barborovi jméno Bonifác 10. Jak pekli buchty a nevěděli, že jsou svatební 11. Jak udělali hanbu lišce Metýnce 12. Jak se pan Kotrč vrátil od třetího moře 13. Jak se pan Kotrč odkutálel

Intimní sonda do srdce outsidera od jihokorejského režiséra Honga Sang-sua – lehce nahořklý a svérázně komický příběh o opětovném setkání muže a ženy po několika letech. Nový film jihokorejského režiséra Honga Sang-sua, jehož tři snímky jsme mohli vidět i na karlovarském festivalu (Den, kdy prase spadlo do studny; Panna svlečená donaha svými nápadníky; Síla kraje Kangwon), představuje určitou opozici k trendu populárních romancí z této země. Věnuje se sice tématu milostného vztahu muže a ženy, ale místo okázale optimistické žánrové hry inscenuje lehce nahořklý film, který navíc v tradici jihokorejských snímků klade velký důraz na silnou ženskou hrdinku, zatímco muž je často slabý a neschopný. Hong Sang-su ale vyprávění ozvláštňuje nečekanými motivy a vizuálním řešením, což znemožňuje zaujmout k filmu jasný postoj - snímek nás nutí přepínat mezi různými diváckými mody. Film o opětovném setkání muže a ženy po několika letech, kteří se po společné noci začnou zabývat myšlenkami na společnou sebevraždu, tak může být nakonec úplně jiný než vaše představa o něm. (Cinepur Choice 2007)

Co všechny lidi bez rozdílu spojuje, jsou příběhy. Tato humanistická myšlenka se v rukou jednoho z největších japonských mistrů melodramat stává stavebním principem filmu. Snímek představuje dětské fantazie, adolescentní vědomé hrátky s prolínáním reality a fikce a vzpomínky dospělých zahalené nostalgickým přikrášlujícím oparem. Fantaskní příběhy spojují nejen postavy obyvatel jedné vesnice navzájem, ale váží se také k věcem, domům, půdě i daleké minulosti. Svými okouzlujícími obrazy, podmanivou atmosférou, fantaskními událostmi a jejich snovým řetězením se film stává režisérovým vlastním příběhem, který nabízí divákům stejně bezprostředně, jako jeho postavy sdílejí své sny s druhými. (Febiofest 2007)