V roce 1942 pochytají francouzští vojáci ve vesnici Casamanka v Senegalu skupinu mužů a pošlou je na francouzsko-německou frontu do severní Afriky. Hodlají také zabavit zásoby rýže. Místní lidé se chtějí bránit, ale mají jen holé ruce... Tento Sembeneho film je významný především tématem: je to epizoda z druhé světové války a zároveň první feministický snímek v dějinách afrického filmu, natočený mužem. Odvaha, s níž autor přistupuje k obraně žen a k otevřenému obvinění Francie z nelidského jednání se Senegalci, zůstává dodnes příkladem velké osobní angažovanosti.
Píše se rok 1944 a do vojenského tábora v Thiaroye v Senegalu se vrací prapor černošských pěšáků, hrdých na svá evropská vítězství. Jejich pýcha se pomalu rozplývá tváří v tvář nesplněným slibům, rasismu a ponižování ze strany francouzských důstojníků. Nakonec násilí zvítězí nad zdravým rozumem. Tato tragická událost by upadla v zapomnění, kdyby ji Ousmane Sembene nepřevedl na filmové plátno. Mezi vojáky byli kromě Senegalců i Čaďané, Kamerunci, Súdánci a další. Šlo o vojáky rekrutované ve francouzských koloniích, z nichž mnozí byli v koncentračním táboře. Film nebyl ve Francii dlouho uváděn, až v době revize pohledu Francie na dějiny svých kolonií mohl být uveden na DVD.
Mačacia polievka sa síce môže javiť ako veselá rozprávka o dvoch mačičkách, v skutočnosti je to však jedna veľká surrealistická odyseovská púť naprieč fantáziou plná nápadov, výtvarných inšpirácií, čierneho humoru, miestami typického a trochu absurdného japonského "ducha" a hlavne prekvapivých viac či menej voľných asociácií a symbolov.
Stejně jako seriál Fate/stay night vychází tento film z počítačové hry společnosti Type-Moon. Zpočátku se děj vyvíjí stejně jako v seriálu, avšak dojde k několika zvratům, které příběh vychýlí na jinou kolej. Opět sledujeme bitvu sedmi Pánů o Svatý Grál a opět je tu plno napínavých soubojů mezi jejich Služebníky. Tentokrát se ale do popředí dostává Služebník Archer. Dozvíme se více o jeho minulosti (a budoucnosti) a možná i to, proč se opakovaně pokouší zabít hlavního hrdinu, Pána jménem Emiya Shirō.
V komunite Kalakala v ekvádorských Andách sa usídli kresťanská sekta a snaží sa presvedčiť domorodcov, že prichádza koniec sveta. Niektorých priaznivcov skutočne získa. Krátko na to prichádza nadnárodná korporácia a vyhlasuje, že prales teraz patrí jej a traktory začnú ničiť zem domorodcov. Muži formujú opozíciu a snažia sa blokovať cesty, ale korporáciu to nezastaví. Po tragickom sklamaní sa komunity zjednocujú a plánujú čo ďalej. Založené na skutočných udalostiach z Ekvádora v 70-tych rokoch.
Príbeh je situovaný do nepokojov "Febrero negro" v bolívijskom meste La Paz v roku 2003, keď študenti protestovali proti politike prezidenta Gonzalo Sánchez de Lozada. Piati mladí kamaráti, znechutení vládnou korupciou a stratou možností, sa rozhodnú vykradnúť dom člena parlamentu a lup rozdať ľuďom.
Film vyprávěný starým Inkou popisuje osudy rolnické vesnice, která se vzbouří proti útlaku ve chvíli, kdy se k obyvatelům donese příběh o socialistických partyzánech. Propagandisticky laděný snímek vzdává holt socialismu a partyzánům a brojí proti USA, jako zemi gringů, kteří utiskují malé národy.
Dokumentárny film o sociálnom a politickom stave Bolívie od vojenského prevratu v novembri 1979.
16. března 1988 došlo k bombardování kurdského města Halabja iráckým letectvem. Během několika minut zemřelo pět tisíc mužů, žen a dětí. Po pěti letech se do vlasti vrací americký Kurd Diari, aby na troskách města založil sirotčinec. Potkává řadu lidí poznamenaných chemickým útokem. Je mezi nimi také dívka Jiyan, jejíž jméno znamená "život". Postupně mezi nimi vzniká silné pouto. Diari se rozhodne pojmenovat sirotčinec jejím jménem, protože v ní vidí naději pro svou zemi. Pozoruhodný film zobrazuje problematiku etnických konfliktů z pohledu emigranta, příslušníka menšiny.
Předcházející snímek Maranhão 66 byl reportáží z voleb a Rochovi sloužil jako příprava. Imaginární stát Eldorado (podobá se Brazílii v letech 1964-1968) zažívá politickou krizi. Společnost EXPLINT využívá temné síly k ovládání země. Pučisté připravují převrat. A básník Paulo Martins je zmítán mezi politikou a poezií. (LFŠ 2007)
