Humorný příběh ze staré Prahy. Vavřince Konopka opustila panovačná žena a jemu trvá dlouho než se s tím vyrovná... V úvodních titulcích pokračuje název filmu větou: "kterak se paní Petromila Konopková choti svému Vavřincovi a krbu domácímu zpronevěřila". Snímek byl uveden v Československé televizi i promítán v kinech. Proto je více pokládán za film, než za televizní inscenaci.
Abbého Henryho Kremera propustí nacisté jednoho dne roku 1942 ze živoucího pekla z koncentračního tábora v Dachau a pošlou ho domů do Lucemburku. Po pár dnech na svobodě ale zjistí, že od německých katů nedostal milost, ale že má devět dní na to, aby přesvědčil lucemburského biskupa ke spolupráci s německými okupanty. Mladý důstojník Gestapa Gebhart se snaží přimět abbého Kremera, aby vyvolal rozpor mezi lucemburskou církví a Vatikánem. Za nesplnění tohoto úkolu mu hrozí převelení do některého z vyhlazovacích táborů.Začíná devítidenní válka mezi těmito dvěma muži, pro jednoho boj o moc, pro druhého boj o přežití. Gebhart, vysvěcený diákon, se ho nejprve snaží přesvědčit teologickými argumenty, když ale vyjednávání zklamou, musí nastoupit ráznější prostředky. Zvítězí v abbém hlase svědomí nebo hrůza z návratu do koncentráku? Scénář Eberharda Görnera ("Nikolaikirche") a Andrease Pflüglera ("Operation Rubikon") se opírá o skutečné události a o autobiografické zápisky lucemburského kněze - abbého Jeana Bernarda. Hlavní roli filmu, kněze Jeana Bernarda, ztvárnil německý herec Ulrich Matthes, kterého mohli diváci vidět ve filmu "Pád Třetí říše" v roli Goebblese.
Samotářský válečný veterán Eddie pracuje celý život jako údržbář v zábavním parku Ruby Pier. Pod kontrolou má všechny atrakce a dokonce jednou týdně každou sám vyzkouší, aby měl jistotu, že je jsou bezpečné. Pracuje zde už tak dlouho, že takřka slyší blížící se trable jen podle lomozu motorů. Často si ale myslí, že vede bezvýznamný život a člověk by takový způsobem neměl zestárnout. V den jeho třiaosmdesátých narozenin ohrozí jedna z atrakcí život pětileté holčičky. Eddie se ji za přihlížení vyděšeného davu snaží zachránit a riskuje tak svůj vlastní. Poslední, co vidí, je vyděšený obličej děvčátka, poslední, co cítí, jsou její malé ruce v jeho. Po oslepujícím záblesku světla a tichu Eddie procitne. Je na naprosto neznámém místě zvaném Nebe. Není ale sám. Čeká na něho pět lidí, s nimiž je osudově spjat. Každý z nich mu chce ukázat, jak moc byly jejich životy a smrt součástí jeho vlastního života, a to způsobem, o kterém neměl ani ponětí. Každá z duší má příběh k vyprávění, tajemství k prozrazení a také poučení. Modrý muž, válečný kapitán, krásná Ruby, manželka Marguerite a japonská dívenka Tala - mu jeden po druhém vysvětlují, jak je ovlivnil, a ukazují, proč jeho život na Zemi nebyl bezvýznamný. Až při setkání v Nebi s malou Talou Eddie začíná konečně chápat, jak moc jsme všichni navzájem propojeni a na čem v životě tady na Zemi opravdu záleží.
Německý film natočený podle motivů románu Honoré de Balzaca "Otec Goriot". Film jako by absorboval typické rysy celého Balzacova díla, ukazuje společenské znemožnění šlechty, která neodolala prudkému nástupu mladého měšťáctva. Ale i na tomto měšťáctvu Balzac odhalil jeho základní charakterové znaky, hamižnost, bezohlednou honbu za kapitálem. "Kariéra v Paříži" je po všech stránkách zajímavý film, který jasně líčí různorodé, a přece ve své podstatě stejné charaktery příslušníků upadající šlechtické společnosti i nastupující třídy buržoasní. Pro našeho diváka je pak film zajímavý jednak jako zfilmovaný Balzac, jednak jako pohled zpátky, kdy se rodilo ono zlo, které dnes vládne celým kapitalistickým světem.(FILMOVÝ PŘEHLED 47 / 1952)
O našom svete existuje mnoho teórií. Napríklad, že rozhodne nie je jediný. Že naše existencia je iba križovatka pre množstvo ďalších dimenzií známych i neznámych. Pospevujeme si melódie, ktoré sme nikdy nepočuli. Vidíme veci, ktoré nie sú ostatným viditeľné. Väčšina z nás to ignoruje. Ale stále sú medzi nami tí, ktorí sú trochu rozdielni reagujú na tieto podnety riskujú všetko, i svoj život, aby našli pravdu. Zažívajú to mohutné vzrušenie v možnosti nahliadnuť na druhú stranu. Aspoň raz
Barevná pohádka o ježibabě, zlých labutích a dvou malých dětech, Ivánkovi a Mášence. Mášenka s Ivánkem zůstanou sami doma. Mášenka má na Ivánka dávat pozor, ale jde si raději hrát se svými kamarádkami. Mezitím přiletí zlé labutě a unesou Ivánka. Mášenka slyší volání svého bratříčka a běží do lesa za zlými labutěmi, aby jej zachránila. V lese postupně spatří vzdychající pec, naříkající jablůňku a plačící potůček. Všichni ji žádají o pomoc a Mášenka, ač spěchá za svým bratříčkem, pomůže i jim. Zato se doví, kde má svého bratříčka hledat. Zlé labutě ukryly Ivánka v chatrči ježibaby. Mášence se podaří Ivánka vysvobodit, přelstít zlé labutě a doběhnout šťastně domů. (FILMOVÝ PŘEHLED 42 / 1952)
Chan Kwok Chan pracuje jako striptérka na interaktivním sexuálním webu "Let´s love". Pro upracovanou hongkongskou obchodnici jsou erotické virtuální kontakty s Chan jedinou úlevou. Zero, jako většina mladých v Hongkongu, má nestálou práci a je také fascinována Chan, kterou ve svém volnu sleduje. Vztahy plné vášně a fascinace mezi třemi mladými ženami se odehrávají ve snovém prostředí, na pozadí duchovně i ekonomicky vyčerpaného Hongkongu. Milovat Hongkong je experimentálně vyprávěný film, u něhož lze jen těžko určit hranici mezi virtuální realitou a skutečností.
Saku, přestože žije se svojí přítelkyní, nemůže zapomenout na dívku, kterou miloval před sedmnácti lety. Prochází si místa a vzpomíná na vše, co s Aki zažili. Příběh nás zavede do minulosti, ale i přítomnosti, a zprostředkuje, jak se Saku cítí. Povede se Sakovi splnit sen, který dříve sdílel s Aki?
Krátky 3 minútový film o chlapíkovi, ktorý sa topánkou pokúša zabiť svoju vlastnú zmenšeninu...
Příběh vášnivé lásky mezi vdanou Američankou a mužem ze Středního východu zrcadlí některé z nejpalčivějších konfliktů střední generace, vztahujících se k náboženství, politice i sexu. Ona se jako vědkyně zabývá molekulární biologií. Byla sice vychována v USA, ale s uplývajícím časem se stále těsněji přimyká ke svým irským kořenům. Pragmatický obsah jejího života vědecké konference, služební cesty, přednášky se jí stále výrazněji odcizuje. On muž, do kterého se zamiluje, je libanonský imigrant, lékař, jenž se v Londýně pokouší uplatnit jako kuchař. Důležitou roli ve vyprávění, které je stejně tak intimním příběhem jedné vášně jako vyprávěním o bolestech rozděleného světa, hraje i hrdinčin klamaný britský manžel, politik, který projevuje pramálo pochopení pro manželčino citové tápání. V další ze svých křehkých filmařských studií se Sally Potterová znovu koncentruje na ženské prožívání světa, přitakávající přiznanému citu navzdory nejrůznějším tabu, příkazům a překážkám. (MFF Karlovy Vary)