Mexické město Juarez, ležící na hranici s texaským El Pasem, drží nelichotivý světový primát v počtu nevyjasněných úmrtí mladých dívek. Od roku 1993 zde bylo zavražděno 300 žen a mnoho dalších se pohřešuje. Neustále se ztrácejí nové, každou noc čelí mladé ženy těmto brutálním útokům. Jejich těla jsou pak nalezena na předměstích či zahrabána kdesi v poušti. Oběťmi vražd jsou vesměs dělnice, které se do pohraničí vydaly za štěstím. Americká reportérka Karina Danes se po svém příjezdu do města setkává s neuvěřitelným příběhem Panny z Juarezu, mladé ženy, která jako jedna z mála vražedný útok přežila. Dívce se začala zjevovat Panna Maria a objevují se u ní prazvláštní stigmata, která u veřejnosti vyvolávají úžas a její blízcí je prohlašují za neklamné znamení svatosti.
Vincent, muž středního věku, dostal výpověď v práci, kde strávil 11 let. Ze strachu z reakce rodiny na tuto skutečnost se rozhodne předstírat, že se nic nestalo. Dny tak začne trávit bezúčelným vysedáváním v autě, projížďkami a jinými kratochvílemi, jen aby "zabil" čas. Postupně ztrácí vůli a odvahu svou situaci poctivě řešit a finanční nouze jej tak přivede až za hranice zákona. Lži se kupí. Jedna maskuje druhou. A poté, co tyto šokující skutečnosti začnou vycházet najevo, začne být Vincentovi jasné, že takto rozjetý vlak již nebude schopen zastavit. Vše tak směřuje k zoufalému rozhodnutí s tragickým koncem.
Mladý pár se vydává do divočiny, kde chce strávit romantický víkend – výlet se ovšem rychle mění v noční můru, protože jejich auta se zmocní uprchlý trestanec a jeho přítelkyně. Nikdo z nesourodé čtveřice, kterou svedla dohromady náhoda, si ale nedokáže představit strašlivou hrůzu, která na ně čeká u zapadlé a opuštěné benzínové stanice.
Mimozemšťané My-ik a Du-ug byli vysláni svým fanatickým vůdcem Kabijjem na svatou misi s úkolem useknout hlavu všem živým tvorům na planetě Zemi. Což nebude nic snadného nejen proto, že se jim meče při teleportaci smrskly do velikosti párátek. Jsou to totiž extrahloupí a nemotorní popletové a na Zemi číhá nejedno nečekané nebezpečí, například vodka Smirnoff nebo ženy, například ty v místní prádelně. My-ik a Du-ug jsou však přes všechny peripetie odhodláni úkol splnit. Jen musí přijít na to, jak to udělat.
Po celé generácie bola Medvedia hora mierumilovným a kľudným domovom miestnych indiánov. Zdalo sa, že nič nemôže zničiť ich divoký raj. Naviac ich ochraňoval neohrozený a silný muž Jeremiah. Ziskuchtiví a zlí stavitelia však teraz majú s horou iné plány. Našťastie sa na Divokom západe objaví dvojica záchrancov - Nicole a Dylan, ktorí spolu s Jeremiahom, indiánmi a medveďom začnú za záchranu svojej divočiny bojovať.
V tajné vládní laboratoři Dr. Alan Woodman vede pokusy přetvoření mimozemské DNA v revoluční účinnou zbraň. Stane se chyba, vyrobená stvůra uteče z laboratoře a zabije všechny ve svém dosahu. Jen doktor se svým asistentem Charliem přežijí a vyšlou tísňové volání. Armáda vyšle tým pod vedením krásné, ale drsné Rity, aby našel a zničil zabijáckou nestvůru. Brzy ale zjistí, že mají co do činění nejen s ní…
Mladík Daniel je outsider, jak má být. Oficiálně nevydělává žádné peníze, neplatí pokuty ani dluhy. I benzin do svého starého fiata 600 si kupuje po půllitrech. Je však celkem spokojený. Občas nasprejuje na zakázku pro zamilovaného vrstevníka graffiti se jménem jeho vyvolené a to mu stačí k živobytí. Dokud spolu s dalším podivínským přítelem, zvaným Dědek, nepozná nekonformní dívku Franc, prodavačku v pekařství. Vše se začne měnit a přibydou nečekané existenční potíže. K osudům vlastně stále ještě nedospělých lidí se připojuje i souběžný příběh dobře situovaného, leč k smrti znuděného soudce. Islandský režisér Dagur Kári na sebe upozornil debutem Albín jménem Nói, jehož protagonistou byl dospívající a "poněkud netypický" mladík. Reálie městečka na břehu islandského fjordu nahrazuje v novém Káriho snímku dánské hlavní město. Ale nový příběh nemá zdaleka tak dramatický oblouk. Vyprávění ozvláštňuje je zejména použití černobílého materiálu. (MFF Karlovy Vary)
Anna neuspěla ani v životě, ani jako herečka. Majitel slepičí farmy Jorgen ji přemluví, aby se starala o jeho věkem sešlého nemohoucího otce, Valentina.
S nezkrotným úsilím se Anna ujme tohoto zdánlivě neřešitelného úkolu, ale brzy přijde na to, že ten starý muž umí mnohem více, než být nesnesitelný. Skrývá také jedno pečlivě střežené rodiné tajemství, které navždy změní životy všech.
Villa Paranoia, Clausenův desátý hraný film, je povzbuzujícím vyprávěním o tom, že nikdy není pozdě převzít zodpovědnost za svůj život a že nikdy není pozdě si znovu získat úctu před sebou samým bez ohledu na to, kdo nebo co člověk je nebo byl.
Charlieho Bartletta (Anton Yelchin) vyhodili z další soukromé střední školy, a tak se musí uchýlit na státní. Ne že by tam zrovna zapadl, ale dostane nápad - otevře si psychiatrickou poradnu pro spolužáky. Jenže pak se sám zakouká do ředitelovy dcery…
Soukromá střední škola - prachy kam se podíváš, všichni študáci tu důvěrně znají alkohol i drogy. Charlie Bartlett (Anton Yelchin) do takového prostředí nezapadá a navíc ho ze školy vykopnou, což ovšem není poprvé. Zazobanému mládenci, který žije s neurotickou matkou, tudíž nezbývá než se snížit k docházce na státní střední. Ani tady sice nezapadne do kolektivu, ale časem zjišťuje, že zdejší teenageři se zase tak neliší od těch, co poznal dřív - i oni mají své problémy, se kterými nejsou schopni se vypořádat, i oni tápají. A tak Charlieho napadne spásná myšlenka zahrát si na školního psychiatra. Neoficiálně si otevře “kancelář” na pánských záchodcích, kde ostatním spolužákům radí ohledně rodičů, školy či lásky. Sám posléze zaměří svou pozornost na jednu půvabnou dívku. Bohužel to je ale Susan, dcera školního ředitele (Robert Downey Jr.)... a ten Charlieho bytostně nesnáší.
Dramatický televizní seriál natočený podle románu Toyoko Yamazakiho o zkušenostech Japonců, kteří žili v USA během druhé světové války.
