Sean, Raffi a Kate, kteří téměř neslezou z kola, se jako obvykle setkají v parku. Tam se dozvědí, že společnost Rosebud Electronic hodlá na tomto místě postavit továrnu, bez ohledu na to, že park slouží dětem i seniorům a je zelenou oázou uprostřed města. Dospělí argumentují ekonomickými potřebami a novými pracovními příležitostmi, prezident společnosti Frederic Stone už představil výhody, jež stavba přinese, na obchodní komoře a Seanův otec je nadšením bez sebe. Děti však nechtějí ztratit místo, kde si mohou hrát, a domluví se, že zorganizují velkou multimediální záchrannou akci. Mají však proti sobě silné protivníky, zejména ředitele Stonea, který se svých plánů nehodlá jen tak vzdát...
Moderní svět je krutý. Doby, kdy měla každá - nebo skoro každá - kancelářská myš (zejména ta ve státní správě) zajištěno své teplé místečko nadosmrti, jsou nenávratně ty tam. Dnes se nad každým úřadem, každičkou kanceláří, permanentně vznáší Damoklův meč hrozby nadstavu, hrozby propouštění. Každý jednotlivec - neřku-li přímo celý odbor - může být ze dne na den shledán nadbytečným. A něco takového se, jak to vypadá, právě chystá. Nikdo samozřejmě ještě neví nic určitého, ale už jen to, že se o tom začíná mluvit, docela stačí. Protože není šprochu... že ano. V takové atmosféře se zrovna dvakrát dobře nepracuje, to dá rozum. Ještě že David Brent je šéf, jakého může téhle partě každý závidět. Šéf-kamarád, šéf, který dokáže udržet dobrou náladu za všech okolností, pro něhož je prostě pohoda v kanclu alfou a omegou jeho snažení.
Zcela netradiční pohled do jedné (blíže neurčené) kanceláře a jejího osazenstva není v pravém slova smyslu sitcomem (i když v Montreux získal cenu právě v této kategorii). Obejde se bez smíchů, je točen polodokumentárním způsobem - nervní, rozostřená kamera, rychlé švenky, překotné, neučesané, "přes sebe" dialogy, střídající se s výpověďmi do kamery, to vše navozuje pocit nejreálnějšího reálu. Jednotlivé postavy rovněž působí nesmírně životně, jako kdyby to nebyli herci, ztvárňující předem napsanou roli: nervní, bodrý, za každou cenu (většinou ovšem do trapnosti) "vtipný" šéf, jeho podřízení, uvědomující si jeho (ne)schopnosti, leč loajálně servilní atd. atd.
V průběhu čtrnácti dílů budeme sledovat nejrůznější momenty existence kanceláře: od každodenního všedního chodu přes rozvíření hladiny vzniklé hrozbou propouštění, brainstormingová sezení až po společné popracovní oslavy atd. atd. Všechny scény jsou dokonale odpozorované ze života a jdou až na samu dřeň tématu i mezilidských vztahů. Po pravdě to vlastně není moc veselá podívaná, mnohdy je to naopak docela krutý pohled na věc, o to je však věrohodnější.
Proto má nepochybně tento seriál takový ohlas u domácího publika, proto byl prodán do osmdesáti zemí světa a stal se tak vůbec nejprodávanějším britským pořadem všech dob. Proto jej tak ocenila festivalová porota v Montreux, proto získal několik desítek dalších ocenění, (mimo jiné např. v roce 2004 dva Zlaté glóby: jeden pro představitele hlavní role Rickyho Gervaise, jeden za nejlepší komediální seriál), proto v USA natočili v. r. 2005 svoji verzi. "The Office" se prostě stal svého druhu fenoménem, který má po celém světě řadu nadšených ctitelů i fanklubů.
Naruto, zdánlivě obyčejný chlapec, který však disponuje několika výjimečnými a nezvyklými schopnostmi. Za prvé je neskutečně zbrklý a také mnohdy velice otravný, za druhé v sobě třímá moc devítiocasé lišky, která v době jeho zrození ohrožovala jeho vesnici. Obě tyto vlastnosti z něj dělají hrdinu stejnojmenného seriálu, ze kterého se stala mánie o jedenácti řadách, třech filmech a dalším seriálem NARUTO: SHIPPÛDEN. Jeho popularita má ale své stinné stránky - stanice Jetix o něj dostala zájem, nicméně jelikož se jedná o stanici s pořady pro děti, musely být z Naruta vystřihnuty mnohdy i celé scény, což ho znehodnocuje.
Chudá portorická dívka začíná nový život poté, co se její rodina přestěhuje do New Yorku. V touze uniknout chudobě se pilně připravuje na dráhu divadelní herečky a tvrdě jde za svým snem.
První ze dvojice filmů, jejichž barvitý název vychází ze švédské státní vlajky, je v jádru filmový experiment. Příběh „filmu ve filmu“ sleduje mladou herečku Lenu, která se vydává do Stockholmu, aby zde v anketních rozhovorech zkoumala sociální, politická, ale i sexuální témata. Lena je zároveň herečkou, jež vystupuje ve filmu režiséra Vilgota Sjömana. Záhy není jasné, zda sledujeme skutečné improvizované scény či Lenu ve Sjömanově filmu – přechod obou „realit“ je zamlžený. Sjöman otevřeně sleduje nejen Lenin veřejný, ale i soukromý život v hledání sexuální identity. Snímek čerpá inspiraci v podobných dílech Francouzské nové vlny, ať už použitím filmové ankety či zkoumáním témat společenské proměny.
Drama nepochopené ženy podle dramatu Henrika Ibsena.
Velká veselohra podle námětu K. G. Külba. [dobový program]
Nezapomenutelný příběh vytvořený v duchu tradičních disneyovek jako je Sněhurka a sedm trpaslíků nebo Popelka, je strhujícím spojením příběhu lásky, naděje a dobrodružství.
Krásná princezna nadaná laskavostí a půvabem kdysi, ještě než usnula, vyvolala žárlivost zlé víly. Trojice dobrosrdečných dobrých vil se snaží ze všech sil ochránit milovanou princeznu, ale ani všechna jejich kouzla nestačí na strašnou Paní všeho zla. Když je Jitřenka očarována a upadne do spánku, musí statečný princ Filip překonat mnohá nebezpečí včetně závěrečného boje se zuřivým drakem chrlícím oheň, pokud chce princeznu probudit z věčného spánku!
Několik let před vypuknutím opravdové zlaté horečky na Klondiku, v roce 1893, dochází k stále objemnějšímu pašování zlata ze Spojených států. Pašerácké gangy pracují chytře, zlatá ruda je ve speciální dílně nejprve roztavena a ulitím vytvarována do cihel, ty jsou pak zality do olova a jako laciný kov vyvezeny ze země. Vládní agenti Bret Ivers a Larry Galland přijíždí do městečka Cripple Creek, vyhlášeného centra zlatokopů ovládaného gangem Silvera Kirbyho. Jejich úkolem je infiltrovat tuto skupinu a najít důkazy pro federální maršály.
Něžná a ostýchavá Anna M., která díky pracovité a milé povaze slaví úspěch nejen v zaměstnání, ale především u svých kolegů a přátel, našla spřízněnou duši. A věří, že doktor, do nějž se zakoukala, i přesto, že je ženatý, sdílí její vroucí city. Každé slovo, každičký pohled i jemný, nepatrný dotek jsou pro ni nejlepším důkazem vzájemné lásky. Avšak realita je jiná. A rozzářená Anna, posedlá vysněným vztahem s mužem, který o ni jinak nemá sebemenší zájem, se s tím nedokáže a nechce smířit. Její vyzývavost se stupňuje a obsesivní chování záhy překračuje míru únosnosti. A nakonec tam, kde byla původně jen laskavá a hřejivá naděje, přichází vztek. A po něm hluboká a temná nenávist ve francouzském dramatu Michaela Spinosy, oceněném v roce 2008 Zlatou hvězdou na filmovém festivalu v Paříži.
