Filmy online ke shlédnutí zdarma

Příběh o sedmnáctiletém mladíkovi jménem Flo a jeho gangu zvaném Rox je zároveň příběhem velké romantiky a nelehkého rozhodování. Když se jeho bratr, vůdce gangu Rox, dostane do potíží, musí se Flo rozhodnout mezi láskou svého života a vlastní krví. Je to otázka života a smrti.

Bayu je dvanáctiletý chlapec, který sní o tom, že se stane skvělým fotbalistou. Každý den s míčem dribluje v alejích v okolí svého bydliště. Heri - handicapovaný fotbalový blázen a Bayův nejlepší kamarád - pevně věří v Bayův talent a snaží se ho přesvědčit, aby podepsal smlouvu s výběrem juniorské reprezentace. Ale pan Usman, Bayův dědeček, s chlapcovým snem nesouhlasí. Pro něj nemá fotbalový hráč žádnou budoucnost.

Viegeltje vypadá jako dívka, ale místo paží má křídla. Pozorovatel ptáků Warre ji nachází pod chrastím a vezme ji domů. Warre a jeho žena Tine se rozhodnou si Viegeltji nechat a vychovat ji jako normální dívku. Tou však Viegeltje není a odlétá. Chce letět s ostatními ptáky na jih. Cesta to bude dlouhá a dobrodružná.

Mladý delikvent Silviu má být propuštěn z nápravného zařízení. Zbývají mu dva týdny. Ty mu však připadají jako věčnost. Dozvěděl se totiž, že se vrátila jeho matka, která od nich kdysi odešla, a teď se chystá odvézt s sebou pryč jeho mladšího brášku. Silviu bratra vychovával a má ho rád jako vlastního syna. Čas ubíhá, Silviu začíná panikařit.   Hlavní roli ve filmu, který je adaptací stejnojmenné divadelní hry, ztvárnil neherec George Pistereanu, student střední školy v Bukurešti. Režisér do filmu, který lze pokládat za dalšího zástupce tzv. Rumunské nové vlny, obsadil také řadu skutečných chovanců nápravných zařízení. Během vzniku Serbanova hraného filmu natáčela Ivana Mladenovic dokument o mladistvých delikventech v Rumunsku s pracovním názvem Life in Squares.

Joy má ve svém mladém životě jediný cíl. Najít svou biologickou matkou. Když ji jako dítě opustila, vyrůstala Joy v dětských domovech. Teď cítí, že nemá žádné kořeny, žádné ukotvení života. Je přesvědčena, že když se s biologickou matkou shledá, konečně pocítí, co je štěstí. V okamžiku, kdy její nejlepší kamarádka Denise otěhotní, stane se Joyino pátrání po matce přímo posedlostí...

Princezna Modrá růže je skřítkem žijícím hluboko v norských horách. Malé společenství skřítků má na starosti přechod mezi denním světlem a nocí. Ten se odehrává v tzv. magické hodině a je vyvolán magickým stříbrem, které vlastní jen tito skřítci.

Tvář důstojně stárnoucí ženy prozrazuje dojetí i pýchu: její dcera, aspirující houslová virtuoska, právě hraje svůj životní koncert. Ale také koncert poslední, protože znovu dívku spatříme už jen na lehátku v márnici. Zničená matka Françoise se rozhodne vyrovnat se situací o samotě, aniž by tušila, co může taková volba přinést. Umožní dlouho nenavštívené místo v horách ženě nový začátek, nebo jen vyvolá další zasuté vzpomínky? Subtilní snímek se snaží do centra dění dostat osamocenou hrdinku, a díky dominanci frontálních a precizně symetrických záběrů tak činí i doslova. Svou intimitou film nabádá ke sdílení smutku – tíhu situace nemají na diváka přenášet slova, ale atmosféra zahušťovaná potlačovaným žalem protagonistky. Citlivostí i nabízeným ženským pohledem se snímek řadí mezi niterné filmy Jane Birkinové Les boîtes (2007) či Valerie Bruni Tedeschiové Herečky (Actrices, 2007).

Rodina je režisérův stěžejní manévrovací prostor, jak napovídají názvy všech jeho posledních filmů. Ztracená náruč, prázdné hnízdo i rodinné právo rezonují jako témata také ve filmu Bratr a sestra, byť právě dvojice protagonistů si žádnou rodinu nedokázala vytvořit. Susana i Marcos zůstali svobodní, první z egoismu, druhý naopak z altruismu. Prolhaná, afektovaná, extravagantní intrikářka Susana, pracující pro realitní kancelář, převelela starost o matku na svého bratra Marcose, kterému se snaží zabránit v jakémkoli úspěchu, protože v jedné rodině není prostor pro dva vítěze. Po smrti matky prodá Susana její byt. Tím ale připraví o domov svého čtyřiašedesátiletého bratra, který péči o matku obětoval svůj život. Plachý, uzavřený Marcos, obránce rodinných hodnot, se kdysi rozhodl vzdát svých cest i divadelního talentu, aby mohl žít s matkou ve stínu jejích sukní, připomínaje Oidipa. Jeho potřeba žít se objeví až v okamžiku, kdy ho Susana přinutí přesídlit z Buenos Aires do Uruguaye.

Moderně natočený čtyřdílný seriál vznikl jako adaptace románů Nikolaje Čergince Útěk a Smrt za smrt. V polovině 90. let, navzdory těžko dostupným horským oblastem Kavkazu a střední Asie, vznikaly nové drogové cesty. S drogovými obchodníky, kteří se snažili vybudovat na jižní hranici Svazu nezávislých států „Jižní bránu“ do Evropy, přišel teror, vyvražďování a etnické boje. Speciální jednotky mnoha zemí světa vedou nepřetržitý boj s narkomafií. Jako první na cestě obchodníků s „bílou smrtí“ kladou odpor ruští pohraničníci a mírové síly vedené veteránem afgánské války, majorem Větrovem. Na každém rohu číhá nebezpečí a zrada, která nakonec dovede Větrova až nad propast smrti.

„Je to jeden ze tří nejlepších scénářů, jaké jsem kdy četla,“ hodnotí třetí autorský snímek katalánského režiséra Geraldine Chaplinová, která v něm ztělesnila němou roli ženy Maríi, trpící Alzheimerovou chorobou. Adresát uznání k tomu podotýká: „Chtěl jsem, aby ve filmu nepromluvila jediné slovo: jako její otec...“ Příliš toho nenamluví ani Luis, Maríin patnáctiletý vnuk, který se uzavřel do svého ticha před manželskou krizí rodičů a na ulici sbírá opuštěné psy a kočky. Otec Miguel by této výstřednosti rád učinil konec, ale láskyplná matka Alice drží nad Luisem ochrannou ruku. Množící se zvířecí přírůstky komplikují život v bytě a rodinné soužití houstne... „Postavy věří tomu, že jediné, čeho by se měly bát, jsou komáři. Jsou přesvědčené, že když životu vymezí mantinely, budou moci dosáhnout štěstí. Jenže toto štěstí stagnuje, je jako stojatá voda. A stojaté vody zahnívají. Z komárů se tak mohou stát vlci,“ říká o svém filmu režisér Agustí Vila.