V úvodu druhého celovečerního snímku režisérky Valdís Óskarsdóttirové se třicátník Junior vrací po letech strávených v cizině zpátky na Island v doprovodu svého záhadného přítele z Německa. Domů přijíždí v naději, že se od otce Seniora dočká finanční podpory; brzy se ovšem ukáže, že tento bývalý multimilionář a chronický defraudant místo údajné luxusní vily obývá přívěs zaparkovaný v karavanovém městečku na samém konci cesty, jejíž jméno nese i samotný film. Obrázek poněkud podivínské rodinky dále doplňují Seniorova nová manželka, bývalá královna krásy, a Juniorova babička, která doma chová vskutku nenáročného mazlíčka – vycpaného tuleně. Přesto lze Juniorovo příbuzenstvo jen stěží označit za nejbizarnější obyvatele tohoto totálního zapadákova, spravovaného nerudným zuřivcem zvaným BB. Valdís Óskarsdóttirová – mimo jiné též vynikající střihačka podepsaná například pod filmem Věčný svit neposkvrněné mysli - tímto sympaticky výstředním snímkem opět potvrzuje pověst mimořádně pozoruhodné autorky.
Dvoudílný celovečerní dokument 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna představuje komplexní pohled na fenomén české a slovenské nové vlny v kulturních a společenských souvislostech epochy šedesátých let. Dvacet pět stěžejních snímků komentovaných jejich tvůrci a filmovými historiky nabízí divákovi dramatický vhled do období zlaté éry společné kinematografie. Snímek navazuje na televizní cyklus osobních portrétů Zlatá šedesátá (ČT, 2009), který byl založen na individuálních výpovědích tvůrců. Oproti němu ukazuje českou a slovenskou kinematografii šedesátých let v kontextu domácím, nadnárodním i mezigeneračním. Pojmenovává, čím nová vlna překročila dosavadní umělecká měřítka, o co obohatila světovou kinematografii, kde zanechala nesmazatelnou stopu. Analyzuje práci filmaře ve státem financované kinematografii, pod tlakem ideologických požadavků na jedné straně a komerce na straně druhé. Předkládá dilema člověka a umělce na hraně mezi protikladnými společenskými systémy i nesourodými estetickými požadavky. Existenciální drama člověka svobodně jednajícího i nemilosrdně drceného soukolím okolností. Šedesátá léta jsou z tohoto zřetele převážně epochou šťastné historické konstelace nejen v tehdejším Československu, ale i v měřítku celosvětovém. Epochou naděje a vzestupu, ale také epochou exemplárního lidského rozhodování a uměleckého hledání. I to chce 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna připomenout.
Pro režisérovu filmografii je příznačné, že mezi jeho snímky pravidelně cestují nejen jeho oblíbení herci (Matti Pellonpäa, Kati Outinenová, Kari Väänänen, Sakari Kuosmanen, Leningradští kovbojové), ale dokonce některé postavy. S Marcelem Marxem už měli diváci příležitost se setkat ve snímku Bohémský život z roku 1992. Zde byl představen jako bohémský spisovatel, který sice sepisuje rozsáhlá dramatická díla (ta se však nedočkají potřebného ocenění), ale z existenčních důvodů je schopen jako šéfredaktor vést módní časopis.
V nejnovějším filmu finského režiséra jej nacházíme v titulním městě Le Havre, kde se živí jako čistič bot. Rezignoval na svou ambici prosadit se jako literát a jeho život se v podstatě odbývá po liniích spojujících tři stěžejní vrcholy jeho přebývání na světě, tj. mezi prací, oblíbeným barem a manželkou Arletty. Z relativního poklidu jej vytrhne až setkání s nezletilým uprchlíkem z Afriky.
Aki Kaurismäki se nikdy netajil názorem, že jeho osobní přesvědčení, náhled na život a na svět jsou spíše pesimistické. V jeho filmech se samozřejmě tento postoj odráží. Životní situace, ve které se většina ústředních postav jeho filmů nachází, je zpravidla nepřívětivá. Jedná se o osoby umístěné jak geograficky, tak společensky na okraji. A je to právě jejich nenápadný vzdor a potřeba žít i přes tíživost života, co tvoří esprit režisérova tvůrčího výrazu. Kaurismäki v jednom rozhovoru dokonce přiznal, že ačkoli se jeho světonázor v podstatě nezměnil, ba stal se možná ještě pochmurnějším, cítí ve své tvorbě potřebu směřovat spíš k optimističtějšímu vyznění.
I proto je Marcel Marx ve snímku Le Havre představován jako muž nezdolného optimismu a pociťované potřeby solidarity. A to navzdory stále se zintenzivňující lidské netečnosti, ať už jde o životy druhých, nebo o ten vlastní. Stát euroamerické civilizace je v kontextu vyspělé západní Evropy ukazován jako odosobněná mašinérie, reprezentovaná nejviditelněji různými restriktivními složkami. A je to právě Kaurismäkiho velmi subtilní vzdorné gesto, vrhané vstříc poznané negativitě vázané i na státní instituci, jež jej právem řadí mezi nejvýznamnější žijící režiséry. -
Petr Pláteník
Nadějný mladý architekt Jeon Jin Ho se rozhodne účastnit velkého projektu, který by mu velmi pomohl v kariéře. Jeho přítel mu poradí, aby se nastěhoval do domu, který měl být modelem pro jiný velký projekt od téže firmy. Jeon Jin Ho souhlasí a nastěhuje se k Park Kae In, přičemž předstírá, že je gay. Park Kae In je velmi naivní a věří všem lidem, takže často bývá zrazena nejbližšími, tudíž nepojme ani trošičku podezření, že by Jeon Jin Ho jen předstíral, že je gay. Věci se však začnou komplikovat, když začne pociťovat náklonnost k Park Kae In. Jak bude ale Park reagovat, až zjistí, že její homosexuální spolubydlící není vůbec homosexuální a zamiloval se do ní?
Mumie najdeme na každém kontinentu - zamrzlé v ledu, vysušené na pouštním vzduchu nebo pečlivě nabalzamované, aby přečkaly tisíciletí. Mrtvá těla upravená pro věčnost vzbuzují dodnes hrůzu i údiv. Znamenají touhu člověka po nesmrtelnosti a v dějinách se staly předmětem vědeckého bádání i loupeží. Mumiím a jejich balzamovačům se podařilo obelstít čas. Vydržely navzdory všemu po tisíce let. V britském dokumentu MUMIE z cyklu TAJEMSTVÍ STAROVĚKU nám zachovalá těla ze staré Číny, Egypta, Peru i odlitky mrtvých těl z Pompejí umožní nahlédnout do dávných světů a oživit naši minulost.
Od počátku věků zdůrazňoval člověk svou moc stavbami monumentů. Žadné ze světových staveb nevzbuzují tolik obdivu jako pyramidy.
Pyramidy - v pouštích Egypta a Blízkého východu, v pralesích Mexika i v amerických prériích - byly vybudovány z kamene jako hrobky vládců nebo místa obětních rituálů. Jsou němými svědky zašlých časů a zaniklých civilizací starověku. Tajemství staveb egyptských pyramid v Gíze, aztécká Pyramida Slunce v Mexiku, pyramidy Mayů jako připomínka krvavých rituálů, zikuraty v Babylónii - to vše v britském dokumentu PYRAMIDY z cyklu TAJEMSTVÍ STAROVĚKU.
Každá kultura má své poklady - bájné klenoty, zlaté a stříbrné šperky, blyštivé symboly moci a bohatství… Od starověku člověk prahnul po bohatství země a ve jménu zlata vedl dobyvačné války. Britský dokument nás seznámí s nejcennějšími poklady světa. V ruinách zaniklých civilizací a v rozvalinách kdysi slavných říší nacházejí archeologové neobyčejné sbírky zlata, stříbra a drahokamů, které byly po tisíciletí utajeny. Hrobky egyptských faraónů v Údolí králů, poklad Tutanchámona, historie největšího diamantu světa Koh-i-nooru, příběh hledačů "Eldorada", bronzové poklady čínských dynastií a klenoty zaniklých civilizací v Africe a Asii - to vše v britském dokumentu POKLADY SVĚTA z cyklu TAJEMSTVÍ STAROVĚKU.
Výpravy za ztracenými civilizacemi a zaniklými městy kdysi vyspělých kultur nás zavedou na různá místa světa. Mnohá lidská společenstva na počátku věků, mýtická království a první státy, jsou opředeny rouškou záhad a ví se o nich, že šlo o kulturně i technicky vyspělé země. Dnes jsou památky na ně ukryty v prachu pouští a pod hladinou oceánů. Existovala bájná Atlantida, kterou zničila záhadná katastrofa? Jsou tajemné ruiny na ostrově Santorini pozůstatkem vyspělé lidské společnosti na Théře? Na tyto otázky se snaží odpovědět britský dokument ZÁHADY ZTRACENÝCH CIVILIZACÍ z cyklu TAJEMSTVÍ STAROVĚKU, který v pralesech Jižní Ameriky pátrá po starověkém dědictví Inků, vypráví legendu o nejposvátnějším řeckém městě Delfy na úbočí hory Parnas nebo mýtus o zlatém městě Královny ze Sáby.
Traja študenti kriminológie chcú získať dôkazy pre svoje doktorské práce a rozhodnú sa ísť s kamerou na miesto, kde notoricky známy sériový vrah vykonáva svoje vražedné činy.
Neuvedomujú si však, že vstup do jeho svätyne nezostane bez následkov.
Příběh o lásce, sexu a vysokém školném. Seznamte se se Samem Lowellem. Přítelem, milencem, studentem, učitelem a majitelem vlastního eskortního servisu. Spolu s dalšími "malými pomocníky atraktivních matek" poznává nejen lásku, ale také skutečný život, ve kterém si děti přejí dospět, zatímco jejich rodiče touží po opětovném získání ztraceného mládí.
