Koncertní video Rage Against the Machine vyšlo v roce 1997 po koncertním turné Evil Empire a obsahuje několik koncertních videoklipů z různých koncertů a také videoklipy kapely. Nahráváno bylo v letech 1992 až 1996 a vydavatelem se stal label Sony.
Rage Against the Machine: Zack de la Rocha - rap, zpěv; Tom Morello – kytara; Tim Bob – baskytara; Brad Wilk - bicí
Koncertní video:
01. The Ghost of Tom Joad
02. Vietnow
03. People of the Sun
04. Bulls on Parade
05. Bullet in the Head
06. Zapata's Blood
07. Know Your Enemy
08. Bombtrack
09. Tire Me
10. Killing in the Name
11. Freedom
Videoklipy:
01. Killing in the Name
02. Bullet in the Head
03. Freedom
04. Bulls on Parade
05. Memory of the Dead/Land and Liberty
Dvom elitným kriminálnikom, ktorí pátrajú po svojich ex-partneroch, dochádza čas. Sledujú ich po celej krajine. Pripravujú sa a plánujú každý krok svojho útoku. Keď sa konečne stretávajú tvárou v tvár, prenasledovaní im nedávajú to, po čo prišli.
Ali žije v dnešním Teheránu, a přestože pracuje v noci, snaží se být co nejvíc se svou manželkou a malou dcerkou. Betonové město jej ale svírá, čas od času vyjíždí lovit do blízkých lesů. Celá země je nervózní z nadcházejících voleb a při jedné demonstraci padne výstřel, který tvrdě zasáhne do Aliho života. Muž s puškou, který nemá co ztratit, se začne mstít. Poslední snímek režiséra íránského původu Raffiho Pittse, který ztvárnil i hlavní postavu, je především osobním obrazem dnešního Íránu. Ten je především policejním státem, v něm obyčejní lidé trpí bez možnosti rozřešení.
Práce v Teheránu je málo a tu svou Mokhtar právě ztratil. Muž, který je manželem i otcem, se rozhodne odejít za výdělkem do zahraničí, zatímco krásná manželka s malou dcerkou zůstávají v Íránu. Měsíce plynou a Mokhtar se neozývá. Do města přijíždí mladý automechanik, jenž hledá práci a nemůže spustit oči z krásné ženy, která prý ztratila manžela. Melancholický portrét ekonomicky i společensky zničené generace je natočen s důrazem na realistické vykreslení složitého života v Teheránu. Nedořečenost dokumentární formy mísí režisér Raffi Pitts s podobenstvím národa, jenž musí pro přežití opustit rodnou zemi, přesto je k ní zákonitě poután.
Jóhannes (Þórhallur "Laddi" Sigurðsson) je obyčejný padesátník, učitel na základní škole, v jehož životě se nic zajímavého neděje. Jednoho dne však pomůže mladé ženě (Unnur Vilhjálmsdóttir), a tím se spustí lavina nečekaných událostí aneb „každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“.
Pornografické povídky pro ženy - tak by se dal stručně charakterizovat tento pozoruhodný film ze Švédska. Svět fantazie a perverze, který je divákovi podáván někdy po troškách, jindy zcela bez okolků. Vyzkoušejte netradičně natočené erotické scény, které se nesnaží prvoplánově vzrušit, jako spíše probudit smysly a navnadit na věci příští.
Mahmud Nasir je muslim a úspěšný obchodník. Žije v Londýnském East Endu a pokud má tato země opravdu něco jako sůl, je jí on. Tedy až do doby, než Mahmud zjistí, že byl adoptován a že jeho skuteční rodiče mu dali do vínku něco, s čím nepočítal a to... židovství. Mahmud se tak ze dne na den ocitá ve světě, který nezná a do kterého bude zapadat jen velice těžko...
Z vteřiny na vteřinu může svět získat úplně nový smysl, zatímco všechny jistoty zmizí v nenávratnu. A nic s tím nedokáže udělat ani postarší psychiatr, ani mladá narkomanka.
Andělé, kteří hlásají lásku, jednou uhasí oheň a pak přijde váš trest. To jsou slova psychicky narušeného pacienta, jednoho z mnoha, kteří byli svěřeni do péče doktora Hanse Fricka (Sebastian Koch). A možná, že Frick, zranitelný a citlivý muž, který zasvětil život péči o jiné, jeho slova slyší. Rozhodně ale netuší, jak moc se jim budou podobat nejbližší dny jeho života. Ke dveřím Frickovy ordinace totiž míří Sarah (Mina Tanderová), mladá přitažlivá narkomanka, která se snaží vrátit svůj život do správných kolejí, protože potkala muže, o němž si myslí, že by to mohl být konečně ten pravý. A právě do Sarah se Frick, oddaný manžel a zároveň otec těžce postižené dcerky, během vteřiny zamiluje. Po jejím boku totiž cítí, že by jeho život, naplněný pouze starostí o ostatní, konečně mohl dojít vytoužené změny. Oba tak rázem stojí před mnohými rozhodnutími, která nezávisle na sobě nejen ovlivní existenci jich samých, ale také hezkou řádku jiných osudů. Dá se poručit srdci, které odmítá naslouchat rozumu? A dá se nějak ovlivnit svět, který se co vteřinu mění a nikdy nenapoví, kam vás v příštích momentech zavane? Komorní psychologické drama, ověnčené Bavorskou filmovou cenou, natočil v roce 2008 debutující německý režisér Jan Fehse.
Goo Hyo Sun je milována všemi, ať přijde kamkoliv. Zato její nevlastní sestru Eun Jo rádi moc nemají. Jenomže Eun Jo si za to může sama. Její nepřátelská povaha odrazuje všechny, kteří by si k ní chtěli najít cestu. Eun Jo je taková kvůli minulosti, prostě se tím chrání. Navíc její matka, která se provdala za Goo Hyo Sunina otce, se jí také vzdaluje a více se stará o novou dceru. Pak je tu ještě mladý zaměstnanec Hong Ki Hoon, jediný člověk, jenž se se svým úsměvem snaží dostat blíže k Eun Jo a kterého chce za každou cenu Goo Hyo Sun.
Ma Young-Hee se zamilovala do svého přítele Han Jin-Woa na první pohled, když ho potkala na střední škole. Jenomže Han Jin-Woo ji víc než nejlepší kamarádku nevidí. Na cestě po Japonsku potkává Ma Young-Hee mladého muže, který ji vezme k sobě do bytu, aby se prospala, protože je totálně na mol. Ráno ho obviní z toho, že ji znásilnil, ačkoliv se nic takového nestalo. Díky tomu ho chytí policie, která jej honí kvůli propadlému vízu. Zpět v Koreji za Ma Zouny-Hee přijde Han Jin-Woo, jestli by nemohla u sebe na bytě nechat na chvíli bydlet jeho mladšího bratra Han Sun-Woa. Young-Hee souhlasí, ale nejraději by vše vzala zpět, když zjistí, že mladší bratr je ten samý muž, u kterého přespala v Japonsku.
