Je s podivem, proč režiséři postapokalyptických snímků typu Šílený Max (Mad Max) v posledních letech nevyužívají americký Detroit jako kulisu ke svým filmům. Vybydlené domy s prázdnými ulicemi v centru města, odkud odešla více než polovina obyvatel a kde spíš než auto potkáte zatoulaného pitbula, si o to přímo říkají. V minulosti byl přitom Detroit výstavním městem amerického průmyslu a lidé si zde rozhodně neměli na co stěžovat, jak dokládají archivní záběry uhrančivého dokumentu francouzského režiséra Florenta Tillona. Průvodci jeho místy až hypnotické jízdy současným Detroitem jsou nejrůznější lidé, od místního filozofa přes černošského klavíristu, chytače zatoulaných psů až po chlapíka, který dokáže spravit úplně všechno. Vybroušené vizuální kompozice z „města duchů“ s jemnou hudbou a zajímavými postavami nabízejí divákovi jedinečný filmařský zážitek.
Piotr Korczak je hvězda polského sportovního lezení. Už v polovině 80. let vymyslel dnes již legendární stupně lezecké obtížnosti. Polský režisér Marcin Koszałka nabízí dech beroucí záběry na jeho obdivuhodné sportovní výkony, z nichž je zřejmé, že i samotný tvůrce si s kolmými stěnami velmi dobře rozumí. S využitím inovativních metod mnohovrstevného filmového jazyka i zajímavých momentů vzájemných dialogů předkládá autor znepokojivý portrét osamělého boje profesionálního lezce s vlastním věkem a smrtelností.
Těžko bychom hledali nehostinnější místo pro život, než je americký Darwin. Malé městečko, ležící ve vyprahlé krajině v Údolí smrti, dnes nazývá svým domovem pětatřicet lidí. Patří mezi ně například pozoruhodný umělec Monty s hodně divokou minulostí, talentovaný pianista Dell, vousatý anarchista Robin či mladý Ryal, který prochází změnou pohlaví z muže na ženu. Ve městě, které proslulo těžbou stříbra dnes nenajdete obchod, úřad ani kostel. Jediným člověkem, jenž zde má práci, je bývalá hippie a dnes poštovní doručovatelka Susan. Absolutní klid totálně vyprahlého místa občas naruší jen stíny temné minulosti zdejších obyvatel.
Andrew Logan je živoucí legenda – ať už jako sochař, malíř, autor videoperformancí nebo šperků. Experimentálního filmaře Jese Benstocka však klíčová osobnost londýnského kulturního a módního života zaujala díky show Alternativní Miss World. Událost, v níž nejde o standardy krásy, ale o schopnost proměny a chválu „jinakosti“, Logan poprvé uspořádal v roce 1972. Od té doby se svými příznivci a přáteli pravidelně inscenuje podívanou, jež svérázným způsobem reflektuje a utváří (ale také dehonestuje a popírá) umělecké, popkulturní i subkulturní trendy. Lesk akce pokaždé ještě zvyšují nejrůznější celebrity, které nad ní přijímají patronát. Benstock sleduje Logana od kolébky až k přípravám na novou show (která se konala 2. května 2009). Vzdává přitom poctu umělecké integritě a svobodě výrazu už formou filmové koláže, rafinovaně kombinující animaci, dokument a prostou radost ze života.
Co zpočátku vypadalo na obyčejnou chřipku se ukázalo jako vážný problém. Záhadná epidemie si vyžádala obrovský počet obětí. Nejprve neplodnost, potom rychle se šířící onemocnění. Poprvé v dějinách lidstva je porodnost na nule. Ve světě zamořeném zombie existuje už jenom pár přeživších lidí. Alen a Igor jsou lovci nemrtvých, kteří pomáhají vědci jménem Gyno s jeho beznadějným výzkumem. Gyno se snaží vymyslet lék na záhadnou nemoc. Ale bude to vůbec k něčemu?
Třiadvacetiletý Kosťa pracuje v metru jako pomocník řidiče vozových souprav. Na preventivní prohlídce mu lékař diagnostikuje závažné srdeční onemocnění, kvůli němuž musí radikálně změnit styl svého života včetně zaměstnání. Kosťa se však nikomu se svou nemocí nesvěří. Ve skrytu duše ale přehodnocuje svou dosavadní existenci, jejímž pevným bodem je pouze matka. S ostatním si příliš neví rady, ani se vztahem ke své dívce. Snímek se odehrává v zimních měsících na předměstí ruské metropole a v prostředí jejího metra, jehož podmanivého kouzla v černobílých kompozicích umně využívá kameraman Shandor Berkeshi (Koktebel, Volný styl). V hypnotických záběrech, zachycujících průjezdy vlaků tunely, jako by se zrcadlil duševní stav hrdiny, zaskočeného nutností vzít život do vlastních rukou.
Mirsa je bývalý zpěvák kdysi nejpopulárnější makedonské punkové kapely, jež se dávno rozpadla. Táhne mu na čtyřicet, stále žije s matkou a příležitostně pomáhá s prodejem drog albánskému dealerovi Gzimovi, který mu za to levněji nechává trávu. Jednoho dne přijde Gzimo s nabídkou, ať dá Mirsa znovu dohromady kapelu, s níž potom budou hrát na charitativním koncertě v Debaru, makedonském městě s albánskou většinou obyvatelstva. Mirsa má před sebou téměř nadlidský úkol: po sedmnácti letech najít a přesvědčit všechny členy skupiny, z nichž někteří se po rozpadu Jugoslávie přesunuli z Makedonie do jiných republik, aby společně znovu vystoupili na koncertní pódium. Režisér a scenárista Vladimir Blaževski natočil s minimálním rozpočtem úderné, nezávislé road movie o lidech, pro něž punk není jen hudba, ale celoživotní postoj. S černým humorem a nadhledem se dotýká i závažnějších témat a díky dokumentaristickému přístupu, který zvolil, dosahuje dojmu maximální přesvědčivosti.
Tři vnučky uspořádají soukromou slavnost, jejímž cílem je uctít památku jejich babičky Mariji Violićové, jež zemřela před šesti lety. Sešlost v jejím bytě v chorvatském přístavním městě Rijeka není početná, ale zato pestrá. Vedle sousedek a známých se zde objeví i česká hudební skupina Midi Lidi, s níž se přítomní setkávají vůbec poprvé. V takto nesourodé společnosti se na nebožku nemůže vzpomínat v duchu sentimentálních klišé. Vzpomínky střídá tanec, zpěv a soutěž o nejlepší výzdobu babiččina náhrobku. Do jisté míry improvizovaně natočený autorský debut Željky Sukové balancuje na hranici dokumentární a hrané kinematografie. Značně osobní téma, k němuž se vážou ukázky z amatérských rodinných filmů a fotografie z rodinných alb, zde dostává podobu jakési reality show, jejímž smyslem není znesvěcení, ale naopak hledání co nejupřímnějších emocí k zesnulé osobě.
Animovaný film Ježek Jiří využívá popularity satirického undergroundového komiksu se stejnojmenným hrdinou, který rád jezdí na skateboardu, s oblibou popíjí pivo a netají se láskou k ženám. Autoři se v oblíbeném seriálu řadu let s humorným nadhledem vyjadřovali k různým aktuálním domácím společenským tématům, nevyhýbali se ani kritice politické scény. Filmový ježek Jiří je nucen bojovat se šíleným vědcem, který se rozhodl ho naklonovat. V patách jsou mu jeho dva přihlouplí holohlaví pomocníci Zenek a Stefan. Kromě vlastní identity se Jiří pokouší získat zpět také přízeň milované Joly. Autoři si, stejně jako v komiksové předloze, s osvěžujícím a často značně černým humorem berou na mušku různé neduhy polské společnosti včetně pravicového extremismu. Ušetřena však nezůstává ani katolická církev. Hlas propůjčil hlavnímu hrdinovi jeden z nejpopulárnějších mladých polských herců Borys Szyc.
Vrhač nožů, harmonikář a prostitutka se vydají s karavanem na cestu po Polsku. Slovanská road movie je naplněná vodkou, sny a láskou.
